Jak se zbavit Castra - Kuba, Spojené státy a Československo ve studené válce
Jaroslav Fiala
Kniha Jak se zbavit Castra pojednává o jedné z nejdramatičtějších kapitol moderních dějin a představuje unikátní sondu do velmocenské politiky a průběhu „karibské studené války“, v níž nikoli nevýznamnou roli sehrálo i Československo. Faktograficky hutná, a přitom čtenářsky přitažlivá práce českého politologa, historika a publicisty Jaroslava Fialy nejen přináší nová nebo zapomenutá fakta, ale vyniká rovněž vyváženým, nečernobílým a nepředpojatým pohledem na nedávnou historii. Spojené státy americké zkoušely po mnoho let různými způsoby svrhnout nebo oslabit vládu bratří Castrů na Kubě. S pomocí tajných služeb organizovaly atentáty na Fidela Castra, teroristické útoky, invazi, uvalily na Kubu hospodářské embargo a snažily se ostrov uvrhnout do mezinárodní izolace. A i když se američtí politici často oháněli podporou demokracie, současně neváhali spolupracovat s řadou spřátelených diktátorů a nezdráhali se spojit dokonce i s mafií. Svár mezi Washingtonem a Havanou se následně stal katalyzátorem konfliktu mezi USA a SSSR, jenž vyústil v karibskou krizi v říjnu 1962, kdy se svět ocitl na prahu jaderné války. Kniha líčí desítky let nepřátelství mezi USA a Kubou, dramatické peripetie a okolnosti střetu, který skončil smírem teprve v druhém desetiletí jednadvacátého století, její tematický záběr je ale daleko širší. Jaroslav Fiala mapuje, jakou úlohu v době rostoucího americko-kubánského napětí sehrálo Československo, a to především ve vojenské, zpravodajské a ekonomické oblasti. Připomíná také Che Guevarův utajovaný pobyt v Praze nebo třeba okolnosti operace Manuel, jejímž cílem bylo zajištění tranzitu kubánských partyzánů do zemí třetího světa. Zároveň ukazuje, jaký měla kubánská revoluce dopad na československou inteligenci v šedesátých letech 20. století. Kubánská revoluce totiž kdysi pro mnoho lidí na několika kontinentech, například v bývalých koloniích či sovětském bloku, představovala zrcadlo, do něhož si projektovali jiné světy. Často ztělesňovala naději na lepší budoucnost, nezávislost či sociální spravedlnost. Jak dokládají vzpomínky, postřehy a dojmy osobností, jakými byli například Antonín J. Liehm, Adolf Hoffmeister či František Kriegel, v očích mnoha Čechoslováků byla Kuba inspirativním příkladem země, kde se rodí nový typ socialismu – socialismu oproštěného od rigidního byrokratismu. Nakonec se ale většina z těch, kdo věřili, že z karibského ostrova vzejde alternativa k oběma systémům, které stály v pozadí studené války, dočkala zklamání. Co bylo důvodem, že tyto ideály selhaly? Fialova kniha se tedy zabývá také přitažlivostí kubánské revoluce v době, kdy se lidstvo ještě nebálo snít o jiných, lepších světech, zkoumá její emancipační potenciál i její úpadek. Hledá rovněž odpověd’ na otázku, kam dnes Kuba směřuje. Změní se od základu stejně tak jako někdejší socialistické země východní Evropy? A pokud ano, je to dobrá, anebo špatná zpráva?... celý text
5 | 6 | |
4 | 3 | |
3 | 0 | |
2 | 1 | |
1 | 0 | |
odpad | 0 |
Každý uživatel musí ohodnotit alespoň 20 knih, aby se jeho hodnocení začalo započítávat do výsledného hodnocení. Z toho důvodu se může lišit počet započítaných hodnocení ve statistice nahoře, se všemi hodnotícími níže.
Kniha Jak se zbavit Castra - Kuba, Spojené státy a Československo ve studené válce je v
Právě čtených | 1x |
Přečtených | 12x |
Doporučených | 2x |
Knihotéce | 8x |
Chystám se číst | 9x |
Chci si koupit | 3x |
dalších seznamech | 2x |