Acorna

Byla to téměř obyčejná holčička. Jenom uprostřed čela jí rostl drobný roh, měla podivně tvarované nohy, krásné stříbrné vlasy a ovládala několik zvláštních schopností: uměla čistit vodu i vzduch. Dokázala urychlit růst rostlin a hojit jizvy a zlomené kosti. Trio šedovlasých kosmických prospektorů ji našlo v záchranném kokonu, plujícím mezi asteroidy; adoptovali ji a vzali domů na kosmickou stanici, ale tam se setkali jen s nepřátelstvím a nepochopením. Dotěrní byrokraté chtěli Acornu umístit do útulku a amputovat ji „deformitu“ na čele. Ambiciózní vědci zase chtěli „dívku – jednorožce“ izolovat a studovat. Co z toho bylo horší? Acornini drsní „strýčkové“ nehodlali čekat, až se jedna z těchto hrozeb stane skutečností. Unesli svoji schovanku i za cenu násilí, uzavřeli za sebou vzduchovou komoru kosmické stanice a utekli i s ní přímo na pirátskou planetu Kezdet, kde se nikdo nevyptává a kde může děvče vyrůst bez protivenství. Kezdet má však své vlastní temné tajemství. Prosperita planety je založena na neviditelné hrůze – armádách bledých, mlčenlivých dětí, které dřou v továrnách a dolech, dětí beze jmen, neviděných, nemilovaných. Příšerný obchod s dětskou otrockou prací řídí tajuplný muž – Pištec. Pištec má s Acornou zvláštní plány, protože v jejím lesklém růžku vidí slib bohatství a moci. Zároveň děvčátka, kterým se podařilo vyhnout otrocké práci, vyrůstají v mladé ženy milující svobodu. A Lukia, Paní světla, se chystá Pištci i jeho nohsledům udělit pořádnou lekci o cti, svobodě a jedinečné hodnotě dětství…... celý text