Tvůrčí psaní a vydávání aneb pisálkové mezi námi
Jak vznikají knihy? Autoři čerpají z událostí v minulosti nebo současnosti, nebo si knihy vymýšlejí. Mám na mysli beletrii.
Text příspěvku byl upraven 23.06.16 v 10:08
Píšu. Jen toho mám rozepsáného povícero a tak skáču na přeskáčku... teď mám třeba pauzu. Není pro mne problémem knihu napsat, ale stále se zabývám otázkou, zda to má smysl v době, kdy ji první kupující přecvaká do Wordu a hodí na net.
Moc bych si přála napsat takovou knížku, která by prvnímu kupujícímu stála zato naskenovat ji, prohnat OCR a vyvěsit na net!
:-)
Věř tomu, že nepřála. Když tvoje tvůrčí činnost (a kniha se nepíše týden) přijde během okamžiku v niveč, tak pak nemá smysl se snažit.
nepřijde vniveč. jenom si ji koupí o trochu míň lidí. pokud je to fakt trhák, lidi to chtějí mít v knihovně. ne v počítači.
Nebylo by lepšího důkazu, že AMATÉRKA napsala knížku dobrou, než kdyby stála někomu za takovou námahu. Vniveč? Otázkou je, proč kdo píše. Jestli pro peníze, pak ano. Jestli z vnitřního přetlaku, tak ego budiž saturováno i takovýmto způsobem!
:-)
TakySimono, psát jen tak si můžu do šuplete. Jestliže píši a vydávám, je to vždy i o tom, že chci, aby to bylo mou obživou. Ať si spisovatelé celého světa tvrdí co chtějí, peníze tam hrají roli vždy.
Když si píšu jen tak do šuplete, nikdy se nedozvím, JAK píšu.
Motivace spisovatelů jsou stejně tak různorodé jako jejich knížky.
Ještě, že TAK!
:-)
Ale ne, Simono, tak to není. Já třeba dobře vím jak píšu. Měla jsem odezvy a to mi stačí, abych věděla. Když už člověk píše ve velkém, tak nepíše proto, aby se dozvěděl jak píše, to už totiž ví po svém prvním díle.
Píšete-li ve velkém a vydáváte, mohu poprosit do soukromých zpráv o návod, jak se k vaší tvorbě dostat?
Jak moji přátelé, kteří publikují, tak mí oblíbení spisovatelé /v rozhovorech, následně vydané korespondenci/ přímo přetékají pochybnostmi, zda jejich nejnovější dílo není horší, než to předposlední resp. první.
Jestli to nebude tím, že dávám přednost neschematické, pro mě tzv. pomaluobrátkové literatuře.
Text příspěvku byl upraven 17.07.16 v 19:33
Psát ve velkém, to je opravdu povedenej výraz. Pak se člověk diví, kde se berou ty vagóny špatné literagtury, ve kterých je ta dobrá skoro k nenalezení. ;)
Já ale právě nepíši ve velkém, nikdy jsem nic nevydala, protože pochybuji o smyslu tohoto činu. Musíte si uvědomit, že to nakladatelství to nedělá zadarmo, nasypete do toho spoustu tisíc a pak to třeba první člověk co to koupí ofotí, nebo opíše apod. Proto jsem nikdy nic nevydala, bojím se, že je to velmi prodělečné, pokud zrovna nejste S. King apod. To je pro TakySimona.
Pro woodward: Podívejte se, kolik knih vydávají známí autoři, pokud V. Vondruška vydá ročně snad dvě knihy, je to dle mne už ve velkém, S. King to a samé, J. Deaver, vítejte v klubu. Myslím, že takoví autoři, slavní autoři, jejichž díla jdou dlouhodobě na dračku, už si nepotřebují dokazovat, že píší dobře...za ta desetiletí už to musí dobře vědět.
Aha, takže si malinko protiřečíte. Ale nevadí.
Příklady, které uvádíte ve své odpovědi woodwardovi, jsou mimo můj dosah a zájem, právě proto, že jsou to podle mě autoři, kteří jedou ve své komerčně ověřené šabloně. Neříkám, že neumějí psát, ale píšou variace na jednou osvědčené.
Ale i já mám máslo na hlavě, Takového Haruki Murakamiho taky pokaždé dočtu s pocitem, že je to o těch samých hrdinech, ale ta atmosféra posmutnělé hrdosti mně pokaždé stojí za to.
Text příspěvku byl upraven 18.07.16 v 08:17
TakySimona, to se nedá svítit, tihle autoři mi např. velmi vyhovují. Čím si protiřečím?
Vidím rozpor mezi:
"Jestliže píši a vydávám, je to vždy i o tom, že chci, aby to bylo mou obživou. " (včera v 12:47:32) a "Já třeba dobře vím jak píšu. Měla jsem odezvy a to mi stačí, abych věděla. Když už člověk píše ve velkém, tak nepíše proto, aby se dozvěděl jak píše, to už totiž ví po svém prvním díle." (včera v 13:21:25)
a
"Já ale právě nepíši ve velkém, nikdy jsem nic nevydala, protože pochybuji o smyslu tohoto činu. " (dnes v 08:04:52).
Jestliže píšete v žánru S. Kinga resp. J. Deavera, pak je asi vaše skepse ke smyslu vydávání knih nezavedených autorů v ČR oprávněná.
Ale stejně bych si ráda přečetla aspoň ukázkovou kapitolu. Děkuji.
S.
Vůbec si to neprotiřečí. Měla jsem úspěchy v soutěžích, dokonce jsem dostala děkovný dopis od ministerstva za mou literární tvorbu. A to mi stačí, abych věděla. Přesto, že si píši do šuplíku, tak jsem se zatím neodhodlala k tomu, abych něco vydala, protože jsou tam veliké náklady na první vydání knihy a přitom je trh natolik zasycen knihami, že je to jen o náhodě, zda někdo v knihkupectví náhodou vezme do ruky knihu neznámé autorky. Pokud to udělá a bude se mu líbit, tak stále nemám vyhráno, protože se může rozhodnout půjčit knihu pár přátelům, těm se třeba také bude líbit a tak se rozhodnou ji oskenovat a naházet do PDF a už je na netu. Pokud takto budou postupovat, tak se mi nevrátí ani náklady na vydání knihy. Pokud by se přece jen rozjel prodej a já měla pocit, že bych byla schopna se jako spisovatelka uživit, tak samozřejmě seknu s nudnou prací a budu psát jak jsem to nazvala "ve velkém", ale to už pak nebudu tvrdit, že v tom žádnou roli nehrají peníze, protože složenky přece zaplatit musím, ne?
Nepovolené kopírování knih na internet je zajisté problém pro nakladatele, kteří přicházejí o zisk. Ale pro autora to nemusí být z dlouhodobého hlediska problém. Pokud se kniha líbí, její rozšíření po internetu pomůže k získání obliby i pro autora. Čtenáři ho už budou znát a jeho další knihu už si mohou jít cíleně koupit do knihkupectví.
Nebo se mýlím, funguje to jinak?
Richie1 myšlenka dobrá, ale otázkou je, kolik lidí dnes kupuje knihy. Přijdu do knihkupectví a jsou tam tři zákazníci. Je to stejné jako s hudbou a filmy. Všichni vše stahují. Je lepší si to stáhnout do notebooku a přečíst si to zadarmo, to je dle mne masový názor. Já knihy kupuji, buduji si svoji knihovnu, doufám, že na důchod budu mít jednu velkou místnost obloženou knížkama. Ale kolik je takových fanatiků, jako jsem já?
Stafbul, myslím, že čtenářů, co si budují knihovny je mnohem více. Nemám pocit, že by se prodávalo méně knih. Aspoň podle návštěvnosti v pražských knihkupectvích si myslím, že knih se kupuje stále dost. Nedávno jsem četl nějakou statistiku a prodej knih se v posledních letech od zavedení čteček téměř nesnížil (přesná čísla si nepamatuji).
O koupěschopnosi knih každého autora rozhodují jeho kvality a také dobrý marketing. Nebál bych se toho, že dobré knihy nebudou kupovány.
Richie1, tak pokud to máš dle statistik, tak jsem mile překvapena a potěšena. No já to tak nějak posuzovala dle průtočnosti lidí v knihkupectvích v Brně a ta se mi zdá opravdu velmi malá.
stafbul: Musím se připojit k Richiemu, že v knihkupectvích potkávám dost lidí, když procházím knihkupectví v Praze. Ale myslím, že to záleží hlavně na tom, v jaké lokalitě se knihkupectví nachází a jak velké je. Další věc je, že podle návštěvnosti knihkupectví se to taky nedá brát. Myslím si, že hodně lidí si objedná knihy z internetu, kdy mívají při určité částce knih poštovné zdarma, tak se to kolikrát vyplatí i z toho důvodu, že jsou třeba na internetu knihy levnější, než v knihkupectví.
A myslím si, že když někdo má oblíbeného autora, tak chce jeho knihy mít. Já to takhle mám u Agathy Christie, její knihy jsem si půjčovala v knihovně a jelikož mám její knihy ráda, začala jsem si kupovat ty, co jsem nečetla a postupně bych si chtěla dokupovat další knihy od ní. A myslím si, že to tak má spousta lidí.
Jestli někdy se mi povede něco vydat, pak budu ráda, že se moje tvorba rozšíří a že se lidem bude líbit. :)
Text příspěvku byl upraven 25.07.16 v 15:24
Cituji: [tester]
"Jak vznikají knihy? Autoři čerpají z událostí v minulosti nebo současnosti, nebo si knihy vymýšlejí. Mám na mysli beletrii."
Každý to má asi jinak. Já jsem byl např. zamilovaný a tak jsem začal psát hlouposti. Ze začátku to byly řekněme básně Někdy jen volné asiciace, které Vám prostě běží hlavou a máte nějakou potřebu to někam hodit. A nebo Vás někdo "nakopne". To byl i můj případ. Později jsem začal psát delší texty a vzniklo z toho toto (sekce Učení). Využil jsem své znalosti a protože vydání a celkové distribuce je proces na dýl tak jsem to hodil jen tak na net. Není to klasická beletrie, ale spíš duchovní literatura. Dle hesla: "Co jsem dostal, to dávám." (Je v tom trochu nadčasovost). V okamžiku kdy takový proces absolvujete tak najednou zjistíte, že distribuce je to nejšílenější a pak začnete přemýšlet nad tím jak se posunout a co z toho vytěžit. Ne každý autor má PR a vydavatele. Celé je to na dlouhou diskuzi a tom se snažím vyhnout. A tak to uzavřu řekněme dvěmi posledními věcmi. První je BULA a takové hloupost pro pobavení. A poslední je šílený dokument, který se stál nějakou záhadou docela populární (i ve světě) a to Peníze a MY Gramatiku v případě zájmu moc neřeště. Psal jsem to trochu po "parou". Ale bylo zajímavé ze sebe udělat takového řekněme šíleného teroristu. ;)
Text příspěvku byl upraven 14.07.23 v 08:23
Vložit příspěvek