Tvůrčí psaní a vydávání aneb pisálkové mezi námi
Začal jsem psát román ze staré Anglie..jmenuje se Lazarus...je o muži kterému zatkli otce za krádež a on se jim chce ted pomstít..trochu vykrádačka Monte Christa :))
Začala jsem psát román, první den jsem psala cely den, další dny po chvilkach a ted se k tomu jaksi nemůžu dostat, tak snad se k tomu vratim .
Myslím že kdo chce psát bude psát,nepotřebuje návody od druhých.Jediné co bude hledat je úprava knihy.Sám jsem napsal svou první sci-fi a s psaním problém nebyl.Těžší je tu knihu dostat do povědomí veřejnosti.Bez vydavatele to jde těžko a ne všichni vydavatelé vydávají to co právě napíšete a pokud je to prvotina horko těžko se prosadíte...
Ten, kdo má vnitřní nutkání psát, tak ať píše. Psát může jednoduše každý, je to neskutečně krásný koníček. Já jsem začal psát z cela běžných důvodů, něco mi v knihách scházelo. Takže kdo chce psát, tak ať píše tak, že by to sám chtěl číst.
Dále si kdekdo myslí, že napsat dobrou knihu je otázka pár týdnů-maximálně pár měsíců, ale je to na dlouho. Je to krvavý běh na dlouhou trať a ten kdo doběhne až do cíle a může se ohlédnout a říct „dal jsem do toho všechno“, tak to je teprve „začínající spisovatel“.
Ale kdyby chtěl někdo nějaký návod, tak tento článek je vskutku obsažný a najdete určitě alespoň část odpovědi na otázku „jak na to“:
http://beletris.cz/jak_knihu.php
Text příspěvku byl upraven 12.12.14 v 13:27
Ječmínek to napsal naprosto skvěle :) ale je potřeba, dle mého názoru, dávat to číst takovým lidem, kteří jsou nejen chytří, ale i opravdoví přátelé (ti jsou většinou první, kdo čte naše výtvory), protože pravý přítel vám řekne, že to, co jste napsali, není dobré a to je důležité :)
prosím potřeboval bych nebo bych chtěl si přečíst knihu na základě filmu tisíc slov je to nádherný film a knížka nebyla vytvořena prozatím
tak bych rád věděl o někom kdo píše knihy na přání s tématem(podle filmu - tisíc slov-thousand words) a nebo kdopak ví o nějaké podobné knize na základě toho filmu
děkuji a odepište prosím:)-
Jo já píšu, ale co jsem začala zveřejňovat na písmácích apod. serverech, vždy na tom chytráci něco našli, tak se ani neopovažuji uvažovat, že by něco z toho mělo vážný záměr..
Píšu ráda a ruučně.
Text příspěvku byl upraven 02.08.15 v 11:43
Psát může dle mě a dle toho, co jsem už přečetla za nesmyslnosti, všechno a každý.
Tak nějak vše si najde toho obdivovatele a já osobně vítám neotřelé nápady a odlišnosti.
Horší už pak je dát to někomu přečíst nebo to zveřejnit. Ani mně se kritika nevyhnula, proto píšu do šuplíku a to ručně a uspokojuje mne to jakousi ...zlomyslností - vy jste mi to pošlapali, ale já stejně píšu dál, he he.
Hlavní je nebát se i divných myšlenek, přirovnání, snů nebo nápadů.
Někteří lidé, se kterými jsem se setkala na blogách a stránkách psali pos svoje díla žádosti o vyjádření a vysloveně se mi protivilo číst příběh, který někdo změnil jen proto, že se to snad jedinému člověkovi co to četl nelíbilo a ještě víc se mi protví, když si někdo čeká na komentáře tipu: chtěla bych aby se políbili a autor to změní jen kvůli tomu, aby měl více hvězdiček. To mi pak promiňte, ale pak to za nic nestojí :(
Nedávno som tu niekde nadhodila tému, ktorá sa asi hodí skôr do tohto diskusného vlákna... Mám taký pocit, že na to, aby si človek (alebo aspoň teda ja to tak vnímam) mohol prečítať absolútne "ideálnu knihu", musí si ju najskôr sám pre seba napísať. Aj už taký príbeh mám dlhú dobu vytvorený v mysli, už je aj celkom detailne premyslený, jediný problém je, že sa mi ho veľmi nechce písať. A pravdu povediac na to nemám ani moc času žiaľ. Možno raz :)
Text příspěvku byl upraven 20.07.15 v 23:23
Nebyla to důležitá upozornění, jim vadil námět.
Postava.
Prostředí.
Počasí.
Zvyky.
To, že měla hrdinka ve svém věku vlasy které si nikdy nestříhala - " to musí být tak nepraktické!! " A o tom právě mluvím - o hloupé bezdůvodné kritice. Takže píšu dál a dál, ale už si vybírám, komu to zveřejním. Dokonce si vyžádali i pokračování.
Myslím, že pro mladší pisálky je dobrou formou blog, ale do Písmáka a literárních soutěží bych se asi nepouštěla.
Text příspěvku byl upraven 02.08.15 v 11:45
Jak říkal Asimov, Někteří kritici to nepochopili, ale na hlupáky narazíte všude.
Pokud víte, že máte pravdu, nenechte se rozhodit. Je to těžké, ale stojí to za to. Lidská malost, iracionální zášť, závist a kde co se najde i v tištěných literárních časopisech, nač se znepokojovat internetem. Nie wiedziałem, że na świecie jest tylu idiotów, dopóki nie poznałem internetu. Stanisław Lem
Začínající autorkou?? Oho, tak za tu se jistě nepovažuji... jsem pouhým pisálkem do šuplíku.
A že se mi jisté knihy nelíbí? no tak právě proto píšu jinak!
Text příspěvku byl upraven 02.08.15 v 11:47
Však nevím, proč vás to tak bere.
Jeden příspěvek ve vláknu a už je z toho druhá světová....
To tak neřešte a nebudete muset povolávat Pána.
Nic teatrálního na mých příspěvcích nevidím.
Pevně doufám, že "lepší" knihou se nemyslí Babička, 50 odstínů nebo Nesbo.
Text příspěvku byl upraven 02.08.15 v 11:47
Já chci číst všechny, které si půjčím a které svou anotací vytvářejí zajímavý dojem.. to, že to ve finále až tak zajímavé není nebo to byl jen komerční tah, je pro mne sice dlouholetým zklamáním, ale na druhou stranu i přínosem.
Jinak na tu Nej knihu, která zanechá hlubší dojem, o kterém nevím, jaký má být, pouze čekám-.-.- to je fakt.
Oh díky, ohodnocení na základě věku mi lichotí, ano duševně mi není moc, údaj na občance však hovoří v můj neprospěch.
No v pohodě, já to chápu, tak pořád neřešme mé kritizovatele a pochlubte se třeba, co píšete vy nebo jak jste daleko - obohaťte toto téma, buďte inspirací!
Tak ako som už spomínala, svoj príbeh si "píšem" najmä vo svojej mysli. Jasne, že sem-tam si aj niečo poznačím - nápady, pasáže a samozrejme stručný obsah a tak... V minulosti som pár príbehov písala, aj keď len tak pre seba. Podobne aj tento. Neuvažujem nad tým, že by som ho niekedy nejakým spôsobom zverejnila.
Je to sci-fi (celkom zaujímavé, vzhľadom k tomu, že sci-fi inak veľmi nečítam). Vyznenie je na hrane medzi depresívnym a pozitívnym. Napríklad jedna z hlavných postáv nevidí vôbec žiadnu nádej a je na tom veľmi zle, napriek tomu je tam celý čas cítiť aj veľmi siná pozitívna energia a nádej skrz vzájomnú empatiu postáv, humor, pomoc a pochopenie. Celkové vyznenie by teda malo byť skôr pozitívne, ale takým skôr emotívnym spôsobom. Okrem samotného deja je dôraz veľmi kladený na charakterizáciu a psychologizáciu postáv, ich vývoj, nejednoznačné vzájomné vzťahy a podobne.
Potom mám v mysli ešte jeden skutočný príbeh, ktorý sa mi naozaj stal v detstve (jedná sa o niekoľko týždňov). Viac krát mi napadlo, že by stálo za to zreprodukovať ho formou románu, buď výrazne inšpirovaného skutočnou udalosťou alebo vytvoriť na tú tému úplne nový príbeh. v každom prípade mám dojem, že by to mohlo byť mimoriadne zaujímavé a veľmi silné až desivé. Žiaľ nemám na písanie moc času, tak neviem, či sa k tomu niekedy dostanem...
Text příspěvku byl upraven 25.07.15 v 09:00
Vložit příspěvek