Tvůrčí psaní a vydávání aneb pisálkové mezi námi
Hm, prečítala som si anotáciu tej knihy a mne je najťažšie uveriť niečomu inému: tomu, že by spisovatelia brali a dychtivo spracovávali námety nejakého mudrlanta. U seba by som si to nevedela predstaviť. Z času na čas sa mi stalo, že som sa nechala inšpirovať radou, o čom písať, ale aj to bolo iba v prípadoch, keď som naozaj cítila chuť sa k tej téme vyjadriť. Aby som bola ochotná pustiť sa do strastí písania, musím mať ten námet skutočne rada.
Navyše vám každý lektor tvorivého písania povie, že nie je dôležitý nápad, ale jeho spracovanie.
S tvůrčím psaním problém nemám, to se mi hůř povídá s krabicovým mlékem :)
Jednou jsem to zkusil (třeba takové téma, jak se cítí kapka vody rozpuštěná ve sklenici mléka), nesedlo mi to a tak jsem si řekl - dost bylo ztvárňování plků. A napsal jsem si něco pro radost...
Největší tuzemská záhada "nedůležitého" autorství jsou Slezské písně od ...
Jen tak aktuálně k tématu :https://www.novinky.cz/kultura/clanek/zemrel-literarni-teoretik-a-kritik-george-steiner-40312247
Jinak si osobně myslím, že pocit "úspěšného" autorství je motorem pro další tvorbu a důvodem růstu. Což platí snad pro všechny obory lidské činnosti, i to "nahazování témat.
väčšina autorov trpí skôr tvorivým outizmom a keď nie oni, tak ich okolie určite.
Text příspěvku byl upraven 04.02.20 v 14:23
Jenomže právě ta díla velkých "mimoňů", kteří nepíši pro úspěch, ale z vlastní potřeby, jsou z hlediska literární historie nejcennější.
Jsem vážně ráda, že jsem nemusela žít vedle takových lidí jako byli např. George Trakl, Fernando Pessoa, Ladislav Klíma, nebo Josef Váchal, protože si tak jejich díla můžu bez stopy hořkosti užívat coby čtenářka! :-)
Text příspěvku byl upraven 04.02.20 v 14:43
Dnes se prodává především podcasty. Ani René Nekuda, jeden z nejznámějších českých učitelů tvůrřího psan,í neodolal:
https://anchor.fm/renenekuda/episodes/Zamylen-Pro-je-tk-uit-se-od-spnch-ealte8/a-a1dp2p0
Zde další literární soutěže, a hned dvě.
http://literarnisoutez.cz/?fbclid=IwAR04AzFkOoiXQVlUdrf8u-omrjccj2NuOcBcQTMQW-nklEkHh9iB2uzwVPk
Co se mi líbí, že je tam vypsáno, kdo soutěž pořáda , a to zdaleka ne malými šedými písmeny v zápatí.
:-)
To je fajn, ale trochu mi přejíždí mráz při pomyšlení, že letos má být ještě i 31.červen - jakoby nestačil ten 29.únor!
Jinak s aforismem o tom, kterak moudřejší ustoupí bez výhrad souhlasím!
Text příspěvku byl upraven 07.02.20 v 14:27
Ha, nokid získává bludišťáka za pozorné čtení.
To už je za tento týden podruhé, kdy mi před oči skočilo téma dne navíc.
Tak schválně, kdo se nebojí svěřit se se svými tajnými fantaziemi, napište, co byste o takovém dnu dělali. Byl by to speciální den. nemuseli byste nic z toho, co musíte obvykle. Samozřejmě s výjimkou dýchání! Zapomněli byste ho dokonale nejen vy, ale i "celý svět" okolo vás. Tedy vaše jednání toho dne by nijak nepoznamenalo ani vás, ani vaše vztahy, ani vaše okolí.
:-)
Text příspěvku byl upraven 07.02.20 v 17:31
Tak pokud by člověk zapomněl co dělal, tak je snad jedno co by dělal. Jaký by to mělo smysl?
On by ale samozřejmě o tom "on-line" nevěděl, přece!. Vy vždycky děláte výhradně smysluplné věci? :-)
Tahle knížka (pokud si dobře vzpomínám) se, pro zdůraznění fiktivnosti, odehrává 31.6 https://www.databazeknih.cz/knihy/bombarder-102952
Ale samozřejmě není odpověď na to co dělat v takový den, to fakt ne, jen jsem si na to vzpomněla.
Samozřejmě, že dělám samé smysluplné věci, to bych se jinak neúčastnila některých smysluplných diskuzi na internetu :D
Čo by som robila cez deň, o ktorom by som dopredu nevedela, že naň celý svet zabudne? To, čo vždy.
JáJejí, bez ohledu na to, co bych "ten" speciální den dělal já, tak téma to je geniální! +1 :)
Janadvorackova - možná by to šlo pojmout jako den navíc, kdy se nic z toho nezapamatuje a nezachová.
Překvapuje mě, že to nikdo moc neoceňuje. Že většina píše ve smyslu, že pokud si to nikdo nezapamatuje, tak to nema smysl... Tyjo, trochu se povznést, to nikdo nemá odvahu se podívat do sebe? ;)
Miluju tu přízemnnost a proto se na ni nepodílím!
:-)
Když jsem to téma navrhla, nemůžu samozřejmě mlčet. Já bych tedy v ten Den eN (už jsem mu vymyslela i jméno, a proto skutečně může nastat! :-)) dělala právě to, čeho se v reálném životě neodvážím. Buď proto, že se bojím, nebo stydím.
Takže rozhodně bych začala tím, že bych vyznala lásku lidem, kterým tzv. normálně nesmím.
Nechala bych si udělat malé symbolické tetování na levém rameni.
Ochutnala bych vysoce kvalitní absinth, pravý tatarák, nebo DMT.
Skočila bych padákem (aspoň jako spolucestující někomu znalému na zádech).
Namalovala bych obraz, nebo vyřezala nějaký reliéf.
Zašla bych v Olomouci do Druhého domova...
Prostě, až na mě dojde odvaha, nebo se definitivně zblázním, budu mít program na minimálně další rok!
:-)
Text příspěvku byl upraven 07.02.20 v 23:56
Chápu ten obraz, ten by vám zůstal, ale co byste měla z toho seskoku padákem? Pořád by to pro vás zůstalo v kategorii věci, které jednou možná uděláte.
Mne stále nie je jasné, keby sme on-line nevedeli, že to všetci zabudnú, kde by sme na to vzali odvahu. Veď by to bol pre nás deň ako každý iný. Nikto by netušil, že je výnimočný.
pro marylaa: Přece bych to prožila a zůstalo by mi to v nevědomí, které prokazatelně ovlivňuje podstatnou část našeho budoucího jednání.
pro Naias: Skutečně se vám nestává, že se něčeho bojíte, něco se stydíte udělat a pak příjde chvíle, kdy to prostě uděláte!?
Je to nesmírně osvobozující! Odhodit rozum a svěřit se vládě amygdaly.
Lenže otázka znela, čo by sme robili v deň, ktorý by všetci zabudli. Nie, čo by sme robili v deň, kedy by sme hodili zábrany za hlavu a nech sa stane, čo chce.
Napríklad je rozdiel je priznať sa niekomu s niečím, či mu povedať otvorene svoj názor, čo pravdepodobne bude mať negatívne následky, s tým, že si to bude pamätať, a iné je to pri istote, že to zabudne. To prvé je odvaha, to druhé zbabelosť.
Text příspěvku byl upraven 08.02.20 v 08:19
Vložit příspěvek