Práve čítaný príbeh - čo v ňom nájdeme?
Dočítám knihu Pán hor, kde cestují mj. po řece i po moři.
Kniha je z období francouzsk~ revoluce a hlavní hrdinové musí opustit svůj domov.
Pokračovat může ten, kdo čte o postavách, které uprchly z domova nebo ho musely nedobrovolně opustit.
Čtu Knihu šepotů, kterou napsal Varujan Vosganian, spisovatel arménského původu žijící v Rumunsku, jehož rodina musela uprchnout před tureckou genocidou. Nucené opuštění domova z různých důvodů se v knize opakuje u mnoha postav více generací. I v současnosti žije více Arménů ve světě než v samotné Arménii. Arménské kořeny má třeba Charles Aznavour, Cher nebo spisovatel William Saroyan.
Čte také někdo knihu autora, který emigroval, případně jeho předkové?
Dočítám knihu Ázar Nafísíové Jak jsme v Teheránu četly Lolitu. Původem Íránka, která na univerzitách v Teheránu vyučovala světovou literaturu, později emigrovala i s rodinou do USA.
Pokračuje ten, kdo čte knihu, ve které se některá z postav intenzivně věnuje knihám, ať už jako student, vášnivý čtenář nebo je to součástí jejího povolání.
Dočetla jsem knihu Sestra ve stínu od L. Riley, kde jedním z hrdinů je Orlando - svérázný majitel antikvariátu a knihy jsou celý jeho život.
A protože v této knize hlavní hrdinka hledá svou rodinu a předky, tak může pokračovat ten, kdo čte příběh nějaké rodiny, několika generací či rodinnou ságu.
Zrovna čtu Děti půlnoci, kde vypravěč vypráví příběhy tři generací své rodiny.
Ta kniha je úžasná a dobře se bavím už od předmluvy, v níž Rushdie popisoval reakce své rodiny na ni.
"Mého otce kniha tak rozhněvala, že se mnou několik měsíců nemluvil; potom se rozhodl, že mi "odpustí", což mě natolik rozčílilo, že několik měsíců jsem nemluvil já s ním. Větší obavy jsem měl z matčiny reakce, ale ta okamžitě pochopila, že je to "jenom příběh - Salím nejsi ty, Amína nejsem já, všechno jsou to jen literární postavy", čímž názorně dokázala, že její selský rozum je jí k mnohem většímu užitku než otci anglická literatura vystudovaná na Cambridgeské univerzitě."
Čte někdo také o rodinné hádce či rozepři, možná dokonce humorně podané?
Dočetla jsem právě Ohníčky všude kolem od Celeste Ng. Příběh odkrývá postupně problémy na venek šťastné spořádané rodiny. Kniha je plná hádek a rozepří mezi členy rodiny. Je v ní ale také otevřena spousta vážných témat... Mateřství, adopce, rasismus, střet společenských tříd...
Při soudním přelíčení je rozebírána problematika dětských panenek... Proč jsou většinou blonďaté? Že nelze sehnat etnicky přesnou panenku, spíše jen karikatury v podání Barbie od Matela...
Pokračovat může ten, v jehož knize nějak výrazně vystupuje dětská hračka. Postava k ní má vztah, je důkazem zločinu, nebo se kniha odehrává v hračkářství, apod.
V právě dočtené knížce Nech mě jít, mami je starý plyšový medvídek prostředkem navázání kontaktu mezi matkou a dcerou, které se léta neviděly, jakýmsi důkazem identity. Později se stane katalyzátorem rozhovoru podobně jako slíbené žluté růže. Mohl by pokračovat někdo, kdo čte příběh, v němž hrají roli růže - nemusí být žluté ani z Texasu.
Text příspěvku byl upraven 18.01.20 v 09:29
Jak zmírnit? Přece book-fan sem uvedl jakýsi příklad knihy, v níž (asi, možná) hrají roli růže. Nijak to ovšem nerozvedl, nevysvětlil, nekomentoval, a ani nestanovil další téma.
Proto spíše doporučuji, aby zadání MichelleS zůstalo nadále v platnosti, a aby se ozval čtenář s růžemi na stránkách právě čteného příběhu.
Samozřejmě vlákno sleduji, když jsem poslední zadávající. Mám dojem, že se book_fan jen netrefila a chtěla psát do diskuze Co právě čtete. Takže tento příspěvek asi nebudeme brát na vědomí, neobsahuje nové zadání.
Souhlasím i s Denib, že je to tu trochu zamrzlé. Asi jsou růže příliš konkrétní, tak zjednodušíme na okrasné květiny všech barev - růže, lilie, pivoňky, tulipány, ....
Sama o jedné knížce vím, tak pokud ani tato varianta neprojde, přečtu si ji, předám štafetu sama sobě a vymyslím něco jiného.
MichelleS - jako "provozovatelka květinářství" :=)) stanovila, že květy mohou být jakékoliv, a tak toho hned využiji a vnutim vám Dům duchů Isabell Allendové, který právě čtu.
Hned v úvodu je mimořádná, nezvykle krásná dívka - postava jménem Růže (Rosa), omylem se však ocitá v rakvi, obklopená pomerančovými květy, které původně měly být na jejím svatebním věnečku ...
Kniha je typickým produktem latinskoamerické literatury - plná napřirozena, krásy i surovostí, početných rodin, spletitých vztahů, vášnivých lásek i vražedné msty ... no radost číst!
Právě jsem u kapitoly, v níž se jedna z hlavním postav příběhu snaží zanedbaný rodinný statek obnovit a tam žijící pachtýře povznést: vzděláním, očkováním, hygienou i vírou.
Proto hledám čtenáře příběhu, v němž se popisuje nějaká rekonstrukce, znovuoživení budov či celé vesnice, oprava sídla a pod.
Květiny jsem Vám nabízela jakékoliv a stejně jsem se dočkala Růže. :o) Tak je splněno dokonale, navíc knihou, která patří mezi mé srdcovky, protože mi otevřela svět magického realismu.
Abychom překlenuli/y tu vsuvku book_fan-u, tak raději zopakuji poslední zadání:
..... hledám čtenáře příběhu, v němž se popisuje nějaká rekonstrukce, znovuoživení budov či celé vesnice, oprava sídla a pod.
Inu, protože se nim to tu opět zastavilo, dovolím si maličko "zapodvádět" a to proto, že v knize, kterou mám na mysli se přímo nic nepřestavuje ani nerekonstruuje. Nicméně jsem nedávno dočetla detektivku Arkadije Adamova, Roh bílé zdi. Hlavní vyšetřovatel Sergej přilétá kvůli vyštřování zločinu do Taškentu, který je zrekonstruovaný a skvějí se v něm nové budovy po zemětřesení v roce 1966. Jeho průvodci mu tedy , s typicky sovětskou hrdostí po příjezdu ukazují výsledky rekonstrukce nejen bodovy či vesnice, ale celého města.
Hlavní hrdina knihy řeší vlastně hned několik případů, které, jak se ukáže, spolu úzce souvisí, a vše souvisí především s prodejem a pašováním drog. Pokud mi tedy Koka a ostatní uznají pouhé výsledky rekonstrukce, předám štafetu tomu, jehož kniha nějak souvisí s drogami.
Hebrey, nemám námitky - Taškent je dlouhá staletí těžce zkoušené město a opakovaně vstává z popela, rekonstrukcí a znovu-vybudování si to město zažilo bezpočet.
Tak se klidně můžeme vrhnout na ty drogy ...
Začínám číst Přízrak (https://www.databazeknih.cz/knihy/harry-hole-prizrak-193106), který se má týkat drog. Hned v první kapitole se zmiňuje potřeba si šlehnout.
Název knížky mi poskytl inspiraci k dalšímu zadání. Čte někdo knihu, kde se objevuje nadpřirozeno?
Právě čtu Nádhernou temnotu, druhý díl Kroniky zaklínačů. A jak může název prozradit, o nadpřirozeno rozhodně nouze není, objevují se zde Temní a Světlí zaklínači, Inkubové, věštkyně a vidiny.
Hlavní postava Ethan má právě vidiny, kde se dozvídá věci z minulosti, takže nechť pokračuje někdo, v jehož knize se také postava dozvídá o minulosti nějakým nezvyklým způsobem.
Vypadá to, že diskuze dostala covid a odešla do věčných lovišť, snad tedy jako pokus o resuscitaci bude stačit případ z knížky Všechno, co máme. Jedna z posta v se dozvídá o střípcích minulosti z vlastního dopisu. Jisté zážitky totiž vytěsnil, vybudoval si novou identitu, na kterou poté, co se mu vrátila paměť, zapomněl... (A ne, knížka není scifi :-))
Kniha pro mě byla zklamáním, tak by, pokud je tohle navázání uznáníhodné, mohl pokračovat naopak ten, koho nějaká kniha příjemně překvapila (přestože původně se mu do ní vlastně moc nechtělo).
Tak snad se resuscitace zdaří.
Snad pomůže i moje "troška do mlýna". Nedávno jsem přečetla knihu "Bručko a motilonský zázrak" od Bruce Olsona. Ačkoliv ji spousta mých přátel a známých hodnotila velmi pozitivně, já jsem se přeci jen obávala, že to je jen takové to typické americké misionářské chvástání o tom, jak to bylo všech no super a veškero potíže, které přišly, byly jen takové zpestření situace.
Ačkoliv ne vše, co Olson dělal, považuji za správné, musím přiznat, že samotný příběh - či spíš soubor příběhů, - je velice poutavý, napínavý a svým způsobem velmi zajímavý, už tím, že Olson se v podstatě sám stal Motilonem.
A protože se děj odehrává převážně mezi Indiány, štafetu nechť převezme ten, v jehož knize jsou také Indiáni - mohou být jiho- i severoameričtí ;)
Syn čas od času, stejně jako dnes, vytáhne příběhy malého Vinnetoua - komiks Karla Franty z prostředí Divokého západu, kde se nějaký indián sem tam mihne :)
Nechť naváže ten, kdo čte zrovna nějaký komiks.
Dneska jsem výjimečně pocítila potřebu se zasmát. Tak jsem se pustila do jednoho ze zvěrolékařů od Herriota, ale taky (a to hlavně) jsem sáhla po svých komiksech s Garfieldem. V nultém čísle Garfield ve velkém (https://www.databazeknih.cz/knihy/garfield-garfield-ve-velkem-7135) vypadá Garfield v úplně prvních stripech poněkud jinak, než jak ho známe dnes. Koho to zajímá, obrázek je např. zde https://cz.pinterest.com/pin/96968198199823039/.
Pokračovat může ten, v jehož knize někdo prošel velkou proměnou. Proměna to nemusí být zrovna jen fyzická, to už nechám na vás.
Text příspěvku byl upraven 24.07.20 v 19:26
Čtu knihu Krásky a ačkoli jsem teprve na začátku, proměn už bylo několik. Kniha vypráví o světě, kde se všichni rodí šediví a nepěkní a právě Krásky jim pomahají změnit vzhled. Hlavní hrdinka se poměrně brzo dozvídá, že není vyvolenou Kráskou, což byl její úkol celý život. Proto ať pokračuje ten, v jehož knížce se postavě něco nepovede/nedosáhne toho, co chtěl.
Vložit příspěvek