Poezie ze šuplíku
žiadny koniec
Posledné zvonenie
Voliči, voliči,
Ktože vám vzal hlas,
Kam sa podel maličký,
Ten najmenší z vás.
Bordel v našich jasličkých,
Je to drahý špás.
Až ja ten chliev upracem,
Príde na psa mráz.
–––
Junglebells, junglebells,
Where the monkey is the king,
You can do the everything,
Just like what he want.
jenže zatím není jistý, jestli budou volby nebo jenom přeskládaj vládu tak, že udělají premiérem nějakou fico-loutku. k tomu podle všeho v tuhle chvíli situace směřuje.
Fico bábka snáď nie je Fico - teda pokiaľ by v zálohe nemali niečo podobné. A to by si ako správny vlk v košiari nepestoval. Mimochodom nepotrebujú českí bratia pri prejavoch Danka tlmočníkov ?
Teším sa na piatkový pochod - pre svoje zdravie som ochotná sem tam obetovať nejakého toho politika.
Text příspěvku byl upraven 14.03.18 v 23:50
Děti usedavě pláčí,
chutnají jim uzenáči,
jenže jim je na pavlači
sežral kocour místo sváči!
Text příspěvku byl upraven 25.10.18 v 19:20
ZOUFALSTVÍ NA STROPĚ?
hledím
hledím na tebe
když nemůžu vidět nebe
někdy celé hodiny
i dny
hlava prázdná
srdce plné bolesti
ale ta bílá
mě přeci jen vždycky na duši pohladila
nesoudí, nekáže
a nakonec pomůže
jen teď nemůžu nic vyčíst z tebe
a najít si cestu ven ze sebe
Sitniansky rytier
Stúpa kopcom tieň rytiera.
Potí sa,
Pracku na opasku drží iba hrdza,
Nit a viera.
Rozepře
V pracovně u strýce Jardy
válejí se miliardy.
Máš tam, bručí teta Hilda,
bordel jako u Rotschilda!
Strýc je grand a není hloupý,
ale Hilda neustoupí,
jakmile ji chytnou roupy,
miliardy jdou do stoupy!
Jinak ale Jarda s Hildou
báječně vždy spolu vyjdou,
o jich lásce zpívá bard
za pár všivých miliard.
Labyrint
Žiji v nebezpečném labyrintu
jeho chodby někdy zvláštně voní po Absintu.
Všude kolem jen samá léčka,
nutí mně ke sprintu.
Těžko tu sám přečkáš,
snadno Tě obklíčí krvelačných tvorů smečka.
Po stěnách porostlých mechem
stéká voda po kapkách.
Já stále v pohybu,
kamínky střádám po kapsách.
Polehoučku, po špičkách,
pohybuji se v uličkách.
Zametám za sebou stopy
a po nocích (někdy i usínám)
strachem a vysílením třesu se v koutech, přemítám.
A hvězdná obloha dělá mi blyštivé stropy.
Zbyla jsem poslední v téhle drásavé spleti?
Narozená za vlády mocného Marta.
Dávno před tím už byl napsán můj osud.
Koušu se do rtů, do zatnutých pěstí
ať padne mi dobrá karta.
Tak jako dosud.
(A trošku ještě věřím ve štěstí)
Tak stále v běhu
lítým saním hlavy stínám.
Jedovatým břečťanům a masožravým kytkám,
mrštně se vyhýbám.
Bez přátel, ale ne bez naděje.
Slídím v zákoutích za tou Absintovou vůní.
Nic mně přestat nepřiměje.
Nekončím, přežiji dokud nebudu u ní.
A dobro a zlo už tady není.
Jen bijící srdce a tepot v žilách
to jediné se zde cení.
Pokud někdy najdete vchod
do tohoto zatracení.
Nehledejte ke vstupu kód.
Nechoďte sem za mnou.
Neprocházejte tou bránou.
Polly
Divoké květy
Ozdobím se květy jasmínu
Plnou náruč zelených lístků
Vždy někdo věří v naši nevinu
Pára pomalu proudí do mých pístů
Každý den karneval pořád nové masky
Má je jediná tak vzniká legenda
Na konto života načítám stále vyšší částky
Pořád nemám dost bezedná
Divoké květy v mých vlasech se vznášejí
Jak padající hvězdy svítí elektricky modře
Láska je má zbraň
A ano umím ji používat dobře
Divoký květ roste ve mně
Rozpaluje mé tělo
Jeho nektar se rozlévá do žil temně
Ale já vám přináším světlo
Které do tmy roztíná mé čelo
Polly
V baru u tří šotků
pijou strejci vodku.
Přitom silně
slintaj' vilně
na hambatou fotku.
On:
Však řekni, co tě trápí,
snad tvůj strom života se kácí?
Však řekni, co na srdci máš,
snad smutna usínáš?
Ona:
Ach smutna jsem,
žal proniká mým srdcem.
Ach nevím jak dál,
po nocích plakávám.
On:
Nesmíš se bát,
odejde tvůj pláč.
Já budu ti zpívat
a ty sladce budeš spát.
Ona:
Jak věřit ti mohu,
když mé srdce nevěří tomu?
Jak ti to sdělit mám,
na co po nocích myslívám?
On:
Však mé tóny jemné jsou,
plynule se přírodou nesou.
Však krásné prý jsou,
každé duši pomohou.
Ona:
Prosím zazpívej,
ať mé srdíčko zaplesá.
Prosím hrej,
ať je má duše šťastná.
On:
Tak ulehni ke spánku,
já zahraji ukolébavku.
Ty budeš usínat,
a já tě svou hudbou kolébat.
Zpocený Golem
Šel kolem Golem
A praskaly mu šle,
Potil se,
A leskl se mu šém.
Kouzelné karty
(inspirace panem Zelaznym)
Procházím stíny mezi světy
hledám strom kouzelný les
jizvy ze zlata a stříbra přibyly léty
sbírám o úplňcích vřes
Nic není krutější než mít devět životů
ten dar mi dala Gaia
matka zem mi prokázala svou dobrotu
ale karty osudu mám já
Maloval je šílený čaroděj Dworkin
za dlouhých nocí ve městě Amber
jednou mě stáhl k sobě na klín
zavanul tabáku odér
Jednu po druhé vkládal mi karty do dlaně
pak dlouhé pevné objetí
Teď nalož se svým životem jak se ti zamane
pobav se dobře v každém století
Tak proplouvám světy a epochami
hledám dům domov
hraji pasiáns s kometami
Přijďte si zahrát až zase bude nov
POVOLEBNÍ POZDRAV SOUSEDŮM
Pijme víno ze džbánků
až do ranních červánků,
ricom-picom
k čertu s Ficom,
přivítejme Zuzanku!
BOJ V DUŠI
cítím se tak sama
přijdu si neznámá
tak opuštěná
úplně nedoceněná
nic mi nejde lehce
už ani spánek mě nechce
vyčerpaná a zmožená
depresivně laděná
nevím, co dělat
k ničemu se nemůžu odhodlat
cítím, že se něco změnilo
v duši zlomilo
zpěv mi nějak nepomáhá
spíš mě naopak zmáhá
práh bolesti už jsem překonala
se smrtí jsem tvrdě bojovala
lidi mě děsí
telefon mi radši zavěsí
nikdo mi nemůže pomoct
ani nic říct
protože to nemůže pochopit
jak se jeden člověk může trápit
jakou může cítit bolest
že se to ani nedá snést
kdybyste se zeptali, proč?
cítím bezmoc
ale spíš je to nemoc
snažím se s tím něco dělat
nic nepodělat
žít život s notami v ruce
smát se každé vrásce
jsou to znaky utrpení i boje
životního postoje
končím pozitivně
doufám, že se to zlepší a to brzo
potřebuji jen čas
Vložit příspěvek