Nová hra - zeměpisné a místopisné údaje v literatuře
Stručné zadání nestačí, tak přidám:
Vodní tok je největší ve své zemi a není to drobeček - přesto něco krátkého na něm je.
Kniha je nazvána velmi obecně, ale přináší vizuální vjemy hledaného vodního toku.
Kratičký vodní tok a kniha beze slov.
Vodní tok je největší ve své zemi a není to drobeček - přesto jednu krátkou charakteristiku má.
Kniha je nazvána jednoslovně velmi obecně, ale přináší vizuální vjemy pouze hledaného vodního toku.
Text příspěvku byl upraven 16.06.19 v 10:13
Kratičký vodní tok a kniha beze slov.
Vodní tok je největší ve své zemi a není to rozhodně drobeček - jen jeho jméno je kratičké, po našem i v originále. Po našem je o hlásku delší než v originále, naštěstí, protože jeho jméno bychom pak vnímali jen jako předložku.
Kniha je nazvána jednoslovně velmi obecně, ale přináší vizuální vjemy pouze hledaného vodního toku.
Pokud je to správná odpověď, tak bez woodward bych to nedala, navrhuji, že zadání je na něm :-)
Hurá! Udělal jsem seznámek, jenom pár poznámek, ti, co lížou lékořici, fouknou ti ji do tváře.
Hádanka je jednoduchá: Kde tento zvláštní výrok zazněl a kde je o tom napsáno?
dvě nápovědy:
ad místo - Není z tohoto světa a je tam veliké horko (aspoň se to říká).
ad kniha -série povídek na téma, o němž autor napsal i řadu románů.
Hledáme román z roku 1928, který se odehrává nejprve v Anglii a později hlavní hrdinka přijde do jiného města, na které se ptám.
Na tu dobu byl román velmi kontroverzní, protože hlavní hrdinka zrovna nesplňovala tehdejší "normy" a svůj životní úděl a pocity si musela nést a prožít víceméně sama.
Podle indicií by to měl být Milenec lady Chatterleyové, ale Benátky jsem si už musela dohledat.
Tak to jsem nemyslela a velmi mě překvapilo, že oba romány mají stejný rok vydání.
Lady Chatterleyová má milence, ale naše hrdinka má milenku. A to v té době byl problém...
On ten milenec lady Ch. byl taky velký problém ;-) Tak velký, že jsem si ani nepamatovala, že někam jela :-)))
Z Paříže teď zamíříme na venkov. Hledáme vesnici, ve které k čertovinám svadějí spíše duchovní osoby, zatímco tvorové pekelný se učí sekat dobrotu.
Přesně! Jan Drda zůstává nezapomenutý a woodward přebírá kormidlo (volant, knipl, říditka či pádlo ...)
No dobrá, ujmu se putovního předsednictví v této ctihodné společnosti pro blíže neurčitelné vědy a umění, ale chce to čas. Až něco vymyslím ozvu se.
Tak tedy: hledáme hospodu, kde se každý týden schází zvláštní, různorodá společnost, o které autor tvrdí, že...
…úplný výčet hostů by se nejspíš ani sepsat nedal a každopádně by byl hrozně nudný. Proto vám zatím raději jen řeknu, že se dělíme na tři hlavní skupiny. V té první jsou novináři, spisovatelé a vydavatelé. Novináři sem samozřejmě byli přitaženi z Fleet Street. Pokud jde o spisovatele, většina z nich se o nás doslechla od ostatních spisovatelů, přišli si pro námět a zdejší atmosféra je lapila.
Kde jsou spisovatelé, tam se samozřejmě dříve či později objeví vydavatelé... Kdyby náš hostinský..., dostával procenta z obchodů uzavřených ve svém baru, byl by z něj dávno boháč. (Podle našeho názoru jím je i tak.) Tolik o literární sekci… Nyní si krátce všimneme vědců. Jak se sem dostali ti?
Nu, Birkbeckova kolej je rovnou přes ulici a Královská jen o několik set metrů dál... Řekl bych, že tím se to vysvětluje alespoň částečně a o zbytek se – jako u spisovatelů – postaralo doporučení mezi přáteli. Mnozí z našich vědců jsou ve svém volném čase spisovateli a nemálo spisovatelů dělá do vědy. Trochu matoucí, ale nám to tak vyhovuje.
Třetí část našeho malého mikrokosmu sestává z toho, co by se možná dalo nazvat ‚zainteresovaní laici‘. Přilákal je hluk, který se zevnitř ozýval, a konverzace i společnost se jim natolik zalíbila, že sem teď chodí každou středu – což je den, kdy se tady scházíme. Někdy nevydrží tempo a cestou odpadnou, ale vždycky se za ně najdou čerstvé posily.
A hledáme knihu, v níž nám řečený autor předkládá příběhy, které v téhle hospodě údajně vyslechl.
Vložit příspěvek