Na zdi psáno ... (krátké úryvky)

intelektuálka19.05.2018 v 19:36

Kde je mnoho moudrosti, je i mnoho hoře, a čím víc vědění, tím víc bolesti.

Kniha Kazatel 1,18 / Parazit od Ruth Newman /

Koka19.05.2018 v 21:46

My, jako bytosti, jsme jazyk, mateřský jazyk, ten, který se učíme. Do našeho vědomí vstoupí způsob uvažování, který přichází skrze jazyk. Jazyk už je nějak stavěný a vytváří určitý způsob uvažování, který nezpochybňujeme, protože nám připadá, že představuje ono myšlení. Osvojujeme si určitý náhled na svět. Je zajímavé vzít jazyk, tak jak jej známe, jak jsme na něj zvyklí, a dát mu jinou dynamiku, jiné možnosti. Najednou zjistíme, že slova v sobě ukrývají další slova. Mně se líbí, když se narušuje určitý stereotyp uvažování, naruší se tak i vesmír, ve kterém existujeme. Zjistíme, že realita je mnohem pružnější, než jsme si původně mysleli.

(Jaroslav Dušek ke knize Malé Vizity aneb malé vizity, v rozhovoru pro časopis Dobro.Druh 2/2018)

intelektuálka23.05.2018 v 19:40

"Nemá cenu obracet se zpátky, protože včera jsem byla někým jiným."

Lewis Carroll : Alenka v říši divů

Pavlinka77724.05.2018 v 10:56

Pláčeme, když je něco smutné a často taky uroníme slzu, když je něco krásné.
Když je něco legrační nebo ošklivé, smějeme se.
Někdy jsme smutní, když je něco krásné, protože víme, že to nepotrvá dlouho.
Když je něco ošklivé, rozesmějeme se, protože chápeme, že se to jen tak pitvoří.

Pohled na klauny je legrační, protože jsou hrozně oškliví.
Když si v šatně před zrcadlem sundají klaunskou masku zkrásní. Proto jsou klauni pokaždé, když vejdou do maringotky a důkladně za sebou zavřou dveře, tak smutní a nešťastní.

Jako v zrcadle, jen v hádance - Jostein Gaarder

Pavlinka77727.05.2018 v 08:53

Všichni vědí naprosto přesně, jak mají žít druzí. Zato nikdy nevědí, jak mají žít oni sami.

Alchymista - Paulo Coelho

intelektuálka30.05.2018 v 17:06

Přítele získáme jedině tak, že jím sami budeme.

R. W. Emerson - Spřízněné duše


Marika Vanova01.06.2018 v 14:51

" Co třeba svézt se na ruském kole? "
" Tak tam mě nedostanete! "
" Bojíte se? Proč se ženy takových věcí tolik bojí ? "
" To není pravda. Ženy se nebojí. Akorát musíme v životě překonávat opravdické strachy, ne pitomé strachy, které si vymysleli muži. "

Skleněný pokoj, Simon Mawer

Marika Vanova04.06.2018 v 14:56

" Pane jo, tady to teda zašlo. Teď to tu vypadá jak v závodní kantýně. Asi to tak má vypadat. Závodní kantýna v ráji pracujících. Když jsme si teď všichni rovni, na co honosné kavárny. To je ten problém s rovností. Že je to srovnání na nejnižším společném jmenovateli."

Skleněný pokoj, Simon Mawer

Text příspěvku byl upraven 04.06.2018 v 14:57

hannah200005.06.2018 v 16:49

Neztrácejte čas s vysvětlováním. Lidé stejně slyší jen to, co chtějí slyšet.
(Paulo Coelho)

Dudu05.06.2018 v 20:51

Všiml jsem si, že lidé, kteří tvrdí, že je vše předurčeno a my na tom nic nemůžeme změnit, se rozhlíží před tím, než přejdou silnici.
Stephen Hawking

intelektuálka09.06.2018 v 20:19

Hvězdy se zračí mezi lekníny.
Cožpak tě nevábí svou nebetyčnou krásou ?
Ticho užaslých duší se rozprostírá vůkol.

Překročit vody : Sylvia Plath

Koka13.06.2018 v 09:23

//Pomalu denně tady žasnu na některými komentáři ke knihám o holocaustu, které mnozí čtenáři a čtenářky posuzují dle napínavosti, akčnosti, případně toho, jak je "vtáhly do děje", a vůbec - přistupují k nim jak k zábavné literatuře, kterou poměřují atributy zábavné literatury. I v diskuzích by někteří některých chtěli vyhladit - vůbec se tím netají.
Včera jsem narazila na slova, dokládající, že nejsem sama, kdo si toho všiml a koho to trápí. Tak se s vámi o ně podělím.//

"Asi bych nikdy nepsala o holocaustu a hrůzách války. Tyto knihy jsou u nás ve veliké oblibě, ale z čtenářských diskuzí mám dojem, že se z nich místo obrovského varování stává zábava ke kávě a zákusku. To je signál, že na cestě mezi autorem a čtenářem něco nefunguje. Kdybych takovou knihu napsala, chtěla bych, aby díky ní lidé každý den mysleli na to, co žijeme, jak vzácná je svoboda, demokracie a tolerance. A aby se skutečně o tyto hodnoty báli a pěstovali je. Holocaust je nejděsivějším projevem toho, čeho je člověk schopen. A nikdy nás nesmí příběhy o něm 'jen bavit'."
(spisovatelka Petra Dvořáková v rozhovoru pro časopis Knižní novinky 12/2018)

siena13.06.2018 v 18:16

Viki9, snad mi to odpustíte, ale...

Koka, děkuji, děkuji za tvůj příspěvek. Číst komentáře, psané jak uvádíš, je opravdu velmi smutné. Bohužel, tato neschopnost rozlišit beletrii od literatury faktu, vyprávění literární od osobních vzpomínek, patří k tomu nejtristnějšímu, co tu můžeme číst. Omlouvám se za ten expresivnější výraz. Dávám to, podruhé bohužel, za vinu i některým autorům beletrie, kteří se v poslední době vracejí k válečným letům a poválečným. Ač by se mohlo zdát, že je to vhodná forma, jak k těmto historickým událostem obrátit pozornost i těch, kteří se o historii nezajímají, při čtení zmíněných komentářů, si říkám, že je to spíše služba medvědí.

Viki9, ještě jednou se omlouvám a už nechávám vlákno zase jen k tomu, k čemu je určené...

Text příspěvku byl upraven 13.06.2018 v 19:07

triatlet13.06.2018 v 18:51

Uživatel svůj příspěvek odstranil.

intelektuálka14.06.2018 v 13:13

Pane, ochraň mne před naivní vírou v to, že všechno v životě musí probíhat snadno.

Dej mi střízlivost v poznání, že obtíže, porážky, neúspěchy a zvraty jsou samozřejmými doplňky života, kterými rosteme.

Antoine de Saint - Exupéry

Jass14.06.2018 v 18:30

Například Empedoklés praví, že duše se skládá ze všech prvků, z nichž však také každý je duší, a vyjadřuje se takto:

Zemi totiž zříme zemí, vodu vodou,
božský vzduch zas vzduchem, žíravý oheň jen ohněm,
lásku láskou a zhoubný svár vždy opět jen svárem.

(Aristoteles - O duši, Kniha první, Kapitola druhá)

Pavlinka77714.06.2018 v 18:51

"... rozhodl ses správně."
"Jo ... ale přece. Uděláš někdy správnou věc a víš, že je správná, a pak se stejně cítíš hrozně?"
"Zrovna jsi popsal většinu dní mého života."

Prastarý meč - Magnum Chase a bohové Ásgardu 1. - Rick Riordan

siena15.06.2018 v 18:12

„….Ale doba, v níž jsme žili, odpoutala všechno zlo z řetězu a otevřela klece v duších lidí. Povýšila závist do rytířského stavu, takže závist se stala třídním bojem. Vysvětlila lidem neschopným řídit a organizovat svůj život, že oni, právě oni mají talent vzít otěže státu do rukou a obrátit směr dějin...Krev, řev, mučírny a šibenice jsou skryté za mohutnou zdí, odkud nepronikne ani hlásek, a venku jezdí vesele autobusy s turisty a noviny jsou plné článků o surovostech a bezpráví kapitalismu, a my jsme šťastni, že se podílíme na nové době…“
(Dagmar Šimková: Byli jsme tam taky - https://www.databazeknih.cz/knihy/byly-jsme-tam-taky-177879 )

hannah200019.06.2018 v 16:54

"Volnost je jen jiné slovo pro to, když nemáš co ztratit."
(Láska po francouzsku - Fiona Valpy)

Text příspěvku byl upraven 19.06.2018 v 16:55

Jass20.06.2018 v 00:19

Jedna z věcí, které řekl, byla: "Proklel jsem Ima, protože On dal zvířatům a ptákům dar vycítit velké vlny, ale nedal ten dar inteligentním bytostem, jako jsme my. Ale teď si uvědomuji, že nám ho dal. Dal nám inteligenci. Je jen na nás, jak ji dokážeme využít!" Vzpomenu si na to pokaždé, když zapípá seismograf.

Terry Pratchett - Národ
https://www.databazeknih.cz/knihy/narod-17196

intelektuálka24.06.2018 v 15:04

Žít, to je nejvzácnější věc na světě, neboť většina lidí jenom existuje.

Oscar Wilde

hannah200007.07.2018 v 15:04

Dáváme si pozor na konzumaci alkoholu. V okamžiku, kdy cítíme, že jsme úžasně veselí a zábavní a že když si dáme ještě jednu skleničku, budeme ještě zábavnější, je nejvyšší čas odejít.
( Malá kniha etikety pro celou rodinu, Ladislav Špaček )

Jass07.07.2018 v 16:17

Nakonec lady Berwicková řekla: "Vy jste asi četla Tolstého."
Pandora zamžikala, očividně zaskočená nečekaným sdělením. "Četla," přiznala s užaslým výrazem. "Jak jste to poznala?"
"Po četbě Tolstého se žádná mladá žena nechce vdávat. Právě proto jsem nikdy nedovolila žádné ze svých dcer číst ruské romány."

Lisa Kleypas - Svatba s Winterbornem
(https://www.databazeknih.cz/knihy/ravenelovi-svatba-s-winterbornem-324649 )

intelektuálka13.07.2018 v 11:45

Knihy jsou mrtvým materiálem, dokud v nás neožijí.

Jiří MAHEN

Pavlinka77723.07.2018 v 20:47

Jeho tvář působila jako pečlivě sestavené dílo, na jaké se zmůže jen málokdo. Většina mužů si nechává narůst vousy, které nesdělují světu nic jiného než: "Takhle to dopadá, když se neholíte."

Gaiin štít - Kroniky železného druida 5. - Kevin Hearne



Vložit příspěvek
5