Mají to zahraniční autoři snazší?

JáJejí: Váše přání: "Kdyby bylo po mém (jakože nikdy nebylo, není a nebude :-)) určitě bych se nevzdávala obousměrné prostupnosti slovenko-moravské/slezské hranice pro knihy různých žánrů." - Je pro e-booky už dávno a dávno vyslyšeno.

smazenaryba: Karikovu Trhlinu lze číst jen v originálu, český překlad je ostuda ostud. Tu vaši volnost ve výběru překladové literatury jsme vám záviděli. Např. velkým skalpem ze školního výletu v roce 1971 byla Angelika s barvitými popisy scén a obalem - tehdy v kinech až od 15 let. Také příhody pana Tragáčika byly jen ve slovenském překladu. No a mraky technické literatury byly z nakladatelství ALFA ...

A od Geralda Durrella, ktorého som ako dieťa hltala, vyšli po slovensky len dve knihy. Ostatné, a že ich nebolo málo, po česky.
A slovenský preklad kníh Zdeny Frýbovej je chvíľami vážne otrasný.

Tu je pár citátov z knihy Černý kotel, ktorú som spomínal v spojení s cenzúrou. Kniha vyšla v roku 1949, český preklad v roku 1980. Dej sa odohráva na Faerských ostrovoch počas druhej svetovej vojny. Jedna z postáv je redaktor miestnych novín, má strach z komunizmu. Tieto citáty sú sprostredkovaním jeho myšlienok.

"Hrozí však mnohem větší nebezpečí z jiné strany, opravdový mor, jenž nám dává oprávnení volat do zbraně. Je to komunismus! Zhoubné komunistické bujnení, které se, jak je známo, od bolševické revoluce rozmáhá po celém světě, má určite i zde u nás své tajné metastázy."

"Jestli se těm čertům opravdu podaří zavést po válce komunismus na celém světě, můžeme najisto očekávat, že i pro nás už mají připravenou ránu do vazu".

Inak knihu odporúčam. Je to ten typ ľudskej tragikomédie v uzavretej komunite plnej farbistých postavičiek.

Text příspěvku byl upraven 03.09.19 v 21:01

Ešte sa vrátim k tej situácii okolo Sapkowského. Myslím, že to tiež z časti odpovedá na otázku položenú v začiatku vlákna.

Jednou z najhodnotnejších položiek na trhu sú značky. Nie len značky oblečenia, či iných výrobkov, ale aj značky reprezentujúce fiktívne svety, série, či konkrétne postavy. Star trek, Star Wars, Spiderman atď. Takéto nálepky predávajú. Hodnota takýchto značiek s časom rastie, či upadá a jedna z ich vlastností je, že dokážu predať hromadu doplnkového tovaru ako oblečenie, hračky, ale napríklad aj knihy. Mnohé slávne série, ako napríklad spomínaný Star Trek, vyprodukovali naozaj veľa kníh. Tieto diela vznikli na objednávku, ako doplnkový tovar, majú diskutabilnú kvalitu a sú určené primárne pre fanúšikov série.

Pozrime sa teraz na knižného Zaklínača. Je to dielo, ktoré je kreatívnym autorským počinom, ktoré vzniklo so zámerom ponúknuť kvalitnú žánrovú literatúru. Aj tu sa čaká profit, ale dôležité je, že cieľový "zákazník" je milovník kvalitnej žánrovej literatúry. Vzniklo dielo, ktoré kvalitou prekonáva veľa zámorskej žánrovej literatúry, ba v našich očiach môže ísť o klasiku žánru v celosvetovom merítku.

V našich očiach. No v očiach veľkého trhu za morom ide o neexistujúce, cudzojazyčné dielo.

U nás sa dielo stáva kultom. Prichádzajú pokračovania a neskôr dokonca domáci televízny seriál. Poľské štúdio CD Projekt kupuje od Sapkowského práva na počitačovú hru za 10 000 eur bez nároku na percentá z predaja. Boom. Hra sa stáva hitom aj za morom. Značka Witcher sa dostala do hľadáčiku veľkého trhu, jej hodnota rýchlo rastie. Hry dostávajú pokračovania s multimiliónovými predajmi. Knihy sa prekladajú do angličtiny (hotový doplnkový tovar). Sapkowský sa súdi s Cd Projektom o duševné vlastníctvo značky a požaduje milióny. Netflix kupuje práva na seriál s hviezdnym obsadením.

To je príbeh o tom, ako sa Zaklínač dostal za more. Netvrdím, že je to univerzálny príklad, ale myslím, že z časti vypovedá o tom, ako to s vydávaním neanglických kníh v anglicky hovoriacich krajinách (export z malého trhu do veľkého trhu) ale aj celkovo v trhu, funguje.

Text příspěvku byl upraven 03.09.19 v 21:03

pro mata57: E-booky jsou zatím za horizontem mého zájmu. Jednak ještě vidím na tištěný text, vláčet si s sebou knížku v podstatě kamkoliv mi taky nepřekáží, jednak si chci odpočinout od pracovního hledění do monitoru a důvod zásadní: Nabídka e-knih představuje jen promile toho, co je uloženo v papírových svazcích. Myslím co se týká beletrie a populárně naučné literatury. Navíc jsem stará haptička a fyzická manipulace s knihami mě velmi uspokojuje.
:-)

JáJejí: omlouvám se, pokud na vás můj příspěvek zapůsobil jako násilná čtenářská "elektronizace". Nebylo úmyslem, i když jsem nadšený e-čtenář. To víte, když zhruba po 40 letém půstu můžete u čtení volně dýchat bez šimrání v nose spojeném s kýcháním, tak se člověk neubrání emotivnějšímu nazírání na svět e-knih. Naštěstí přeshraniční vzájemnost dík legálním, zdarma stažitelným e-knihám stále víc nabírá na síle.

Zahraniční autoři to asi nemají lehčí, ale jsou už prověřeni těmi zahraničními trhy :)

pro mata57:
Není třeba se za nic omlouvat. Já jsem jen zase po několika letech provětrávala své argumenty, proč elektronicky čtu fakt jenom výjimečně a neshledala potřebu na nich nic měnit.

To je ta správná svoboda, když si oba můžeme vybrat podle svých potřeb a libůstek.
To se mi líbí!
:-)

@JáJejí: Svoboda volby může být až zničující :)

Demonstruje to třeba takový triviální příkládek: když mám na výběr z dvaceti různých jogurtů v jednom regálu. Nedokázal jsem se na místě rozhodnout, který bych radši a všech dvacet kupovat nechtěl, takže nakonec nekoupil žádný.
Časem jsem šel za ruku s Náhodou a odvážně vybral jeden na zkoušku... Dneska obvykle sklouznu k jednomu-dvěma ověřeným a ostatních si ani nevšimnu, je to taková selektivní slepota.

Ijcro, ale to není neschopnost se rozhodnout! to je zbabělost se rozhodovat! :-)

Já mám pro tyto ZÁSADNÍ životní situace zlaté pravidlo:

Když nevíš, pak ano!

ijcro : co jogurty, ale stačí jít do knihkupectví a třeba v zahraničí, ať nevypadneme z tématu...

Do Luxoru taky není možné jít jen tak, ale už z nějakým tipem :)

Chcete vývojový diagram tohoto falešného dilematu? Nebo stačí slovní popis? :-)

@JáJejí: Od Vás snad ani ne, Vy jste hned se vším hotová

Jsem efektivní! :-)

@JáJejí: Až budu hledat cvokaře, zeptám se Vás :-) ;-)

Já nejsem cvokařka, já nemám klíče!

Sieno a smazenarybo: co se týká slovenské cenzury, příčin je několik. Zaprvé, vláda hleděla na to, aby neposkytla Slovákům možnost stěžovat si na útlak. Zadruhé, slovenští básníci, kteří spolupracovali s normalizačním režimem, byli mnohem lepší autoři než čeští kolegové. Výsledkem je, že ze svých pozic byli schopni zatlačit i pro vydání skutečně vynikající literatury, neboť ji poznali – a stejně tak byli schopni zabezpečit své protirežimní přátele z bývalých avantgard nějakým slušným zaměstnáním, mimochodem. A zatřetí, Slováci jako národ nebyli tak zlomení jako Češi, rozumějte: měli páteř.

HTO - to sú zaujímavé poznatky a silné slová.

Z mne známych informácií som sa dozvedel skôr o smutnejších prípadoch týkajúcich sa slovenských literátov za komunizmu (Kužel napr.).

Ale opakujem, zaujímavé a určite sa pokúsim na túto tému vyhľadať viac informácií.

HTO, zrovna si čtu knihu Osmašedesátý Petra Pitharta. Komentované vydání, kde Petr Pithart dává mnoho událostí a jevů do kontextu, včetně náhledu do literárního světa, a to i ve vztahu k dnešní politické realitě. Takže jsou to možná silná slova, Vaše poslední věta, ale ne nepravdivá...A ano, vycházeli ve slovenských překladech zajímaví autoři světové literatury.

Text příspěvku byl upraven 04.09.19 v 20:19

Petr Pithart občas sklouzával k mentorování, někdy mi připomínalo jeho komentování dnešních, současných politických poměrů, jako by mluvil pouze k těm, kteří mu rozumí a jsou ochotni naslouchat, ale už ne k těm, kteří vládnou a jsou k jeho slovům hluší.

To je jako když lékař na semináři hovoří o škodlivosti kouření, všichni s ním souhlasí a pak, po přednášce jde s ním třetina lidí si zapálit...

Text příspěvku byl upraven 04.09.19 v 15:10

ijicro, takže máme rezignovat na to, co je důležité, pro nás důležité, a jen proto, že zrovna jsou u moci lidé, kteří naslouchat nechtějí? Že my lidé to slyšet nechceme? Co nám tu přeci bude kdo mentorovat. Vždyť je všechno relativní, žádné hodnoty neexistují, je jedno, jaké zřízení jaký typ vlády je, fakta nejsou, jen dojmy...Zkrátka si ráno vyjedu nějaký průzkum a hle, už vím co budu vyznávat a k čemu se hlásit. Odpoledne se to změní, nevadí, opět pružně přizpůsobím.
Víte, kdybyste napsal, že s panem Pithartem nesouhlasíte, nesouhlasíte s tím co říká, jak hodnotí naši minulost a současnost, je to v pořádku. Ale napsat, že je jeho chybou, že se, a je to jeden z mála, kteří jsou v tomto velmi konzistentní, ve svých názorech nepřizpůsobuje mocným, že se nepřizpůsobuje těm, kteří "stejně kouřit nepřestanou", je, a nezlobte se, jinak to nazvat neumím, hloupost a nepochopení, co mají politologové, sociologové, a nakonec i literáti dělat. A co naštěstí vždy dělali a jen doufám, že budou dělat i nadále. I nám navzdory.

Text příspěvku byl upraven 04.09.19 v 16:37

Domnívám se jen, že nemluví k těm správným lidem.

A je to "chyba" pana Pitharta, či těch správných lidí?

Jak, resp. proč, to mají autoři píšící mateřskou češtinou těžké, se můžete zeptat jednoho pana nakladatele zde:

http://email-click.jirinosek.cz/public/open/nlink/?u=185f63d7-c72a-11e4-82dc-002590a1e732&;c=c7a2f8ff-accf-11e5-963c-002590a1e85a&l=dc8f23fc-cfbb-11e9-b0dc-06b3ea2053b4&sid=aa63ef80d72d430096a66944ae620f03

Text příspěvku byl upraven 05.09.19 v 11:43