Které slovo ve slovenštině a nebo v češtině vám dělalo problém v tom, že jste nevěděli co znamená?
Koka, tahle moje babička by fakt stála za sepsání. Byla ze 16 dětí z maďarsko-německo-slovensko-židovské rodiny z Hnúšti. Moje matka vždycky tvrdila, že prababička byla ještě větší semetrika než babička, takže nás ani neudivovalo, že pradědeček se ztratil při obchodní cestě do Vídně. Prý se pak po letech vrátil někdo z Hnúště z Jižní Ameriky a tvrdil, že pradědeček tam žije, má velkou rodinu a nějaké plantáže (nebyl rozvedený, po letech ho označili za mrtvého). Babička kromě jiného vystudovala obchodní akademii v Budapešti a za I.světové války pracovala v Budapešti v novinách A Villág. Můj dědeček byl Maďar z Aradu (dnes Rumunsko), nóbl švec a velký pijan. Když mu babička utekla, potřeboval hospodyni. Tak si namluvil nějakou Kláru, kterou si vzal (nebyli rozvedení). Moje matka tam byla asi 2x na prázdninách a vyprávěla, že když se hádali, tak Klára chtěla vyskočit z okna a dědek jí říkal tak skoč (bydleli v přízemí). A ona jednou skočila a on zamkl zevnitř a nechtěl ji pustit domů.
Takže jak vidíš, kdybych začala psát rodinnou historii, tak se z toho nevymotám...
Bože, to je krása! Hned se do toho pusť. Vlčáci z Hollywoodu ti utrhají ruce.
Hele, to není všecko. A kromě toho mám ještě druhou stranu rodiny po tátovi. Pravda nejsou tak barvití jako rodinka z máminy strany, ale to je jen v tom srovnání - jinak taky vydají...
Text příspěvku byl upraven 11.03.16 v 13:49
tak co se tady s náma zdržuješ, sedni a piš, pak nám dej včas vědět, kdy to přijde do prodeje.
Raksa.A - kdybys to nechtěla či neuměla napsat, vážně se nabízím, že tvé vyprávění alespoň nahraju na diktafon a pak přepíšu. Taková orální historie je úžasná věc, to by mělo zůstat zachováno!
Text příspěvku byl upraven 11.03.16 v 21:17
Ja sa trocha vrátim k téme, mne robilo a tuším ešte aj robí problémy slovo potměšilý. Jeho význam mi stále úspešne uniká (aj keď som si ho x-krát vyhľadal, pri čítaní vždy zabudnem) a pritom je také frekventované a z tých stoviek kníh čo mi stoja na policiach je v slovenčine tak stovka. A ešte ma mätie slovo ocúny v japonskej prekladovej poézii.
A čo sa týka prekladov fascinoval ma preklad Hrabala do slovenčiny a preklady Satinského do češtiny.
A potom sa mi ešte podarilo rozlúsknuť jeden lingvistický problém. Nechápal som slovenské mená Kremienok a Chocholúšik a ono sú to slovakizované české názvy ktoré majú významy v češtine, zatiaľ čo v slovenčine sú to len zvuky. Křemínek je křemenáč huba po slovensky nazývaná kozár, štíhla a vytiahnutá (to je ten tenší a vyšší) a Muchomúrka je po slovensky muchotrávka to je ten bambulovitý mierne obézny slovenské chocholúšik je už celkom od veci.
Štaflík a Špagetka, kto nepomyslí na štafle - rebrík (teda na výšku) a špagety - cestoviny teda na dĺžku (jeden z rodičov jazvečík druhý neznámy).
P.S. A ešte mi robí problémy botanické a zoologické názvoslovie v češtine. Tam sa mi paradoxne stáva, že viem český názov zvieraťa a nepoznám slovenský. Pri vtákoch a rastlinách, zas naopak, poznám slovenský a neviem český.
Text příspěvku byl upraven 11.03.16 v 23:34
newtory. Když se něco šije potmě, tak je to potměšilé. Myslím, že slovenština má výraz "potmehúdsky".
Ano, znamená to "prídem neskôr", avšak v takej skomolenej, nespisovnej, snáď nárečovej podobe.
newtory: Co se týče rozdílných zoologických a botanických názvů, musíš luštit křížovky. Křížovkáři na obou stranách řeky Moravy například už dávno vědí, že ťava je česky velbloud. ;)
"přijdu dýl" neboli - bude trvat déle (nespisovně dýl), nežli se vrátím
překladač google nabídl převod do slovenštiny v podobě "prídem dlhšie" - lze to takto vyjádřit?
jen pro zajímavost - v Lidových novinách teď vychází pěkný kurz slovenštiny pro Čechy (Co si pamatujete z dob federace? Podobnosti, rozdíly, nejčastější chyby Čechů, fejeton Milana Lasici v originále)
Já bych měl na přítomné Slováky jednu významnou otázku. Co přesně znamená "bazmek"? Je to maďarsky?
Nerez sa bežne používa aj v slovenčine, ale je to prevzaté z češtiny, správne je nehrdzavejúca oceľ, antikoro.
Azizi: když jsem byl na vojně, patřilo slovo bazmek k nejčastěji používaným výrazům mých spolubojovníků, kteří pocházeli ze Slovenska, ať už to byli Slováci, Maďaři nebo třeba Romové. A brzy se je naučili používat i Češi jako "žolíka" - slovo kterým lze nahradit v podstatě jakékoliv substantivum. Každej, kdo sloužil na vojně za federálních časů, to slovo docela určitě zná. Jenom by mě zajímalo, co přesně to znamená.
No... Nie, na vojne som nebola.
Text příspěvku byl upraven 27.03.16 v 12:57
Ja som tiež na vojne nebola, sorry.
Prídem dlhšie som teda ešte nepočula. Keby som mala doslova preložiť nerez, bolo by to nehrdz. Pozor, hláska dz je na rozdiel od češtiny považovaná za jedno písmeno, nedeliť! Raz som v jednom článku napísanom Čechom po slovensky videla slovo bryndzové rozdelené na konci riadku ako brynd-zové. To je to isté ako rozdeliť slovo východ ako výc-hod.
Naias: dz je nedělitelné, to je dobře vědět. díky.
s tím bazmekem mi to vrtá hlavou. nevěřím, že to bylo slovo specificky používané pouze vojáky, protože je používali pro kdeco, nač si zrovna nemohli vzpomenout - hen ten... oný... bazmek... Možná se to píše jinak, jestli je to maďarsky.
Google prekladač mi tvrdí, že bazmeg po maďarsky znamená súložiť. A google tvrdí, že to je ve volném českém překladu „udělátko“.
googlův překladač je zkrátka drahoušek - jako ostatně všichni roboti (třeba pan Data ze Star Treku)
a je jasné, že bazmek ekzaktně značí... tentononc
tss nehrdzavejúca oceľ mi tiež napadla, ale som myslela, že ok je aj nerez.
"prídem dlhšie" je blbosť, to skutočne nedáva žiaden zmysel...
Tentononc som prvý krát zaznamenala v preklade Erika od Terrycho Pratchetta a úplne sa mi to zapáčilo, je to vtipné slovo, niekedy ho tiež používam zo srandy :D
Vložit příspěvek