Klub čtenářů historických románů
Klara21 - z Vašich dosavadních 7 (SEDMI) zdejších příspěvků je 7 (SEDM) věnováno nadšenému doporučování knihy Izabely Strakové. To v mých očích velice převelice snižuje hodnotu takového doporučení.
https://www.databazeknih.cz/knihy/hortensie-de-beauharnais-452304
Knihu jsem nečetl, autorku neznám.
Z hodnocení se nedá nic usuzovat (jen dva nadšené komentáře).
Teď ale trochu budu spekulovat - psát v 22 letech historický román vyžaduje dle mého názoru docela odvahu. Historii se věnuji přes 30 let, ale takovou odvahu jsem dosud nenašel. :-)
Buď je ten román hlavně romantický (a historie tam moc není), nebo je i historický a pak bych byl zvědav, jak moc věrohodný je. Z mnoha zkušeností od jiných autorů vím, že psát poctivou historii není vůbec jednoduché.
Ale třeba se mýlím a máme tu novou mladou autorku s vytříbeným jazykem a skvělou znalostí historie. Kéž by! :-)
Snažila jsem se zjistit něco o autorce a zatím jsem narazila jen na tuto zprávu:
https://rokycansky.denik.cz/zpravy_region/literarni-horovice-hodnotil-i-makaj-20200422.html
"Poznámka pro čtenáře
To, co se chystáte číst, je fikce, nikoliv historie. Hlavní kostru příběhu jsem sice zachovala historicky co možná nejpřesnější (čerpala jsem především z memoárů Hortensie de Beauharnais), ale některé scény a povahové rysy lidí jsou založeny jen na mé fantazii. Ta diktovala i slova, která jsem vložila do úst historickým postavám.
Nic v tomto vyprávění neodporuje duchu období Velké francouzské revoluce a napoleonských válek, jak mu rozumím, je ale pravda, že jsem v zájmu čtivého podání některé pasáže zveličila, vymyslela, nebo naopak vynechala. Naopak všechny proklamace a některá prohlášení či dopisy jsou originální texty.
Dále je třeba podotknout, že jsem nezmínila narození Hortensiina čtvrtého a zároveň nemanželského syna, neboť ani ona tak ve svých memoárech neučinila. Charlese Augusta Louise Josepha de Morny, jak se dítě později jmenovalo, dala hned po narození do péče pruskému důstojníkovi Demornymu, který ho vychoval jako vlastního. Předpokládám, že Hortensie takto jednala, aby synovi nepřiřkla cejch nemanželského dítěte…
Zároveň přiznávám, že jsem si dovolila vložit postavám přelomu osmnáctého a devatenáctého století do úst poněkud modernější mluvu, což jsem opět učinila v zájmu čtivosti.
Puntičkáři mi snad prominou."
(I. Straková)
Tak se jdu podívat, co je myšleno "poněkud modernější mluvu"... Neb toho se, z celého entrée autorky, "obávám" nejvíce.
Text příspěvku byl upraven 05.12.20 v 15:42
Sieno, díky. Ano, taktéž mě napadlo, že zrovna mluva může značně pokazit dojem z knihy. Tak snad ta mluva nebude příliš "moderní". :-)
Richie1, mám za sebou deset stránek, tedy žádné reprezentativní čtení. Přesto, jsem celkem příjemně překvapena, ještě mne nic neodradilo od pokračování. Samozřejmě, Edith Pargeterová, či Sharon Kay Penmanová, to není, ani jsem nečekala:)
Jinak, autorka má slušně načteného pana Kovaříka, soudě dle použité literatury.
Co zatím postrádám, jsou vysvětlivky. Alespoň v e-podobě nejsou...
Tak to zní pozitivně. Kovaříka velmi uznávám, tím určitě autorka nic nezkazila. Uvidíš, jaké budou dojmy po dočtení knihy.
Richie1, také jsem si říkala, když jsem si nalistovala použitou literaturu...
Chtěla jsem se zeptat na váš názor na Petra Čorneje? Jde mi o vaše osobní názory na jeho romány i na literaturu faktu/naučnou.
Dlouho se chystám na jeho knihy. Láká mě si koupit jeho nejnovější knihu Husitství a husité. Hodnocení i komentáře jsou pozitivní.
Text příspěvku byl upraven 06.12.20 v 12:34
Kromě jedné kratší práce (o bitvě u Lipan), jsem od něj ještě nic nečetl. Ale doma mám asi dvě knížky, kde je spoluautor, takže se k němu určitě dostanu. Navíc mě velmi láká jeho kniha o Janu Žižkovi.
V posledních letech mě začal hodně zajímat fenomén Jana Žižky - nikdy neporaženého husitského vojevůdce. V naší historii nemáme tolik tak výrazných osobností (a hlavně válečníků) - jsme malá země, malý národ v rámci Evropy ... a přece jsme v době husitské dokázali odolávat a porážet všechny protivníky téměř z celé Evropy.
Vím, že dnes je snaha poněkud revidovat a (z mého hlediska) pokřivovat obraz Jana Žižky a husitského hnutí obecně - pro mě však tato část české historie zůstane fascinujícím vzepětím českého národa.
Takže postupně sbírám všechny dostupné knihy o husitství a o Janu Žižkovi. Čornejovo nové dílo o husitech mě také zajímá a určitě si ho časem pořídím.
Text příspěvku byl upraven 07.12.20 v 13:07
Jana Žižku jsem si zakoupil, neboť téma husitství mě baví, ale zatím jsem se do té bichle nepustil. Jen odkazy na odbornou literaturu mají 200 stran.
Knihu jsem zakoupil už před časem, pomaličku, velmi pomaličku si ji čtu. Je celkem obsažná a pro mě bohužel vytištěná drobnými písmem. (Kdyby bylo písmo větší už bych ji asi ani neunesl) ¨
Je velmi zajímavá, ale často se musím vracet v textu, především u různých jmen a odkazů na ně. To však čtivost knihy nesnižuje, jen zpomaluje, což je ovšem pouze můj problém. Doufám, že najdu nový pohled na husitského vojevůdce a nové informace o jeho životě a hlavně objektivně, nezaujatě podané. Husitů jako prvních komunistů mám od školních let plné zuby. Knížku doporučuji.
Text příspěvku byl upraven 07.12.20 v 13:49
Děkuji za reakce.
Budu ráda, když po dočtení nebo ještě při čtení napíšete své názory a postřehy jak na P. Čorneje, tak na zmíněné knihy.
V januári 2021 bude premiéra filmu Správa podľa knihy Čo Dante nevidel o dvoch Slovákoch, ktorí ušli z Osvienčimu a snažili sa svet informovať o tom, čo sa tam deje. Bola som na predpremiére v Čadci. Knihu napísal jeden z nich. Mne sa viac páčila kniha toho druhého, Utiekol som z Osvienčimu. Čo sa týka filmu, prišiel mi taký nedokončený, ale lepšie niečo, ako nič.
Pro Richie 1. Obraz J.Žižky a celého husitského hnutí je naopak pomalu narovnáván. O jeho pokřivení se postarali komunisté a socialistické školství. Nebylo to žádné "dělnické hnutí" ani boj Čechů proti Němcům (či Slovanů proti Germánům). Husité nebyli žádní "komunisté", ale silně věřící lidé. Na počátku jejich hnutí byla na jejich straně i část vysoce postavená šlechta a bohaté měšťanstvo (samozřejmě , že ne všichni), ale postupně odcházeli, jak neustával rozvrat a nestabilita země. Což tuto zemi ekonomicky ruinovalo. Husité nebojovali za chudinu, bez problémů masakrovali každého, kdo se odmítal připojit na jejich stranu (neexistovala neutralita, kdo není s námi je proti nám). Bez milosti povraždili bohaté i chudáky. Samozřejmě, že pustošení cizího území a vyvražďování jejich obyvatel patřilo ke způsobům tehdejšího válčení, ale komunisté nám husity představovali pomalu jako samaritány pro chudé. I chudí polští Slované měli z husitů hrůzu.
Výhodou dneška je, že si můžete přečíst knihy různých autorů (objektivních, pro i proti husitských) a udělat si svůj vlastní názor.
Bunnahabhain, souhlasím s Vámi. Vámi zmiňovaný rozvrat a nestabilita byla doprovázena tím, že obchodní cesty, do té doby hojně používané, které, zejména pro města na nich, byly přínosem pro městské pokladny, se našemu území vyhnuly (a už se ne zcela poté obnovily), bohužel, poklesla i prestiž Univerzity Karlovy. Akademický život, včetně pedagogů, se přesunul do Polska, do Krakova.
Jak píšete, je dobře, že se dnes můžeme seznámit se všemi aspekty a nejen husitství. Ačkoliv se ve zdejších komentářích často objevuje postesk, že nějaká kniha, historické pojednání, je subjektivní, nemyslím si, že je vyvažování vždy přínosné. Naopak, četla jsem kdysi, že každý správný historik by měl být subjektivní. Samozřejmě, v každém případě by neměl dějiny falšovat. Ale to snad ani není třeba připomínat.
Text příspěvku byl upraven 10.12.20 v 15:29
Bunnhabhain, také jsem neměl na mysli komunistické pojetí husitů. Spíše mi šlo o to, že dříve (v době národního obrození i v době první republiky) bylo na husitskou dobu pohlíženo jako na dobu slavnou a hrdinskou, zatímco dnes je snaha z tohoto období vytvářet dobu špatnou, zločinnou apod. A s tím určitě nesouhlasím.
Jistě, v době války vždy každá země trpí - v tom jsme nebyli nijak odlišní od jiných zemí, kde se válčilo. V době husitské se na našem území válčilo hodně, a tím také země hodně utrpěla. Otázka je, nakolik ty války byly vyvolány vnitřními tlaky, a nakolik vnějšími vlivy. Nesmíme zapomínat, že celý okolní katolický svět se na českou zemi vrhnul jako na ty nejhorší heretiky a chtěli nás ztrestat ohněm a mečem. A samozřejmě kořistit (s požehnáním papeže).
Do určité míry jsme byli průkopníky. Nejen upřímnou snahou o obrodu církve a náboženství (Jan Hus a jeho následovníci), ale i myšlenkami svobody, rovnosti, bratrství. To bylo v tehdejším světě v takovém měřítku ojedinělé.
Nezvyklé bylo i široké zapojení chudých vrstev obyvatelstva do husitského hnutí. Do té doby se války vedly v podstatě jen pod taktovkou bohaté šlechty, knížat a králů. A najednou zde byla nebývalá síla schopná porážet i ta nejlepší panská vojska.
Myšlenky, ze kterých celé hnutí vzešlo, snaha o sebeurčení českého národa (boj o kompaktáty), nadšení a odvaha, s jakou se malý národ postavil doslova "proti všem" - to jsou atributy, které celé období povyšují na dobu slavnou. Snaha shazovat tuto dobu poukazováním pouze na ekonomické válečné ztráty či tvrdost husitů v prosazování jejich cílů není podle mě správná. Je potřeba to samozřejmě brát v potaz, ale nemělo by se na tom stavět hodnocení celého období.
Sieno, ta otázka Univerzity Karlovy je zajímavá. Dekret Kutnohorský byl přelomový, znamenal velkou změnu ve složení české univerzity (odchodem značné části zahraničních, především německých, profesorů i studentů), která se tak stala skutečně českou.
Na jednu stranu zde byla velká ztráta prestiže, na druhou stranu se z naší univerzity stala ryze česká univerzita. Vždy přemýšlím, co by pro nás bylo lepší (ponechat německý vliv nebo ho omezit). A vzhledem k tomu, že jsem byl vždy vlastenec, tak si myslím, že vydání Dekretu Kutnohorského bylo správné rozhodnutí panovníka.
Koneckonců, historie nám nakonec ukázala, že německý živel byl sice ekonomickým přínosem, ale zároveň by nakonec náš národ zadusil ve své rozpínající se říši. Benešovy dekrety byly do určité míry obdobným rozhodnutím, jako byl Dekret Kutnohorský Václava IV.
Náhodou zrovna čtu O klíče markrabství od Antonína Kolka. Je to o obléhání Břeclavi vévodou Albrechtem. Dohledávám si k tomu historické prameny a Kolek správně tuto událost popisuje jako zápas Slovanů s Germány. Na straně husitů bojovali i Poláci knížete Korybuta a moravská katolická šlechta se držela stranou. Ta doba prostě byla složitější než píše Bunnahabhain.
Richie1, nechtěla jsem brousit do česko-německého potýkání. To by bylo zajisté na dlouhou, předlouhou debatu. Jen jsem si vzpomněla na komentovanou prohlídku výstavy k výročí Karla IV. Pan ředitel Fajt to tehdy zmínil, když vyprávěl o historii, i o historii našich tehdejších sousedů. Pro mne to byla překvapující informace, jsem si do té doby neuvědomila i tyto důsledky zmiňovaného dekretu. Ono nejde vždy jen o vliv finanční. Krakovská univerzita se tehdy stala opravdu tou první v akademickém slova smyslu. O to by nakonec mělo jít univerzitám především, i v dnešní době. Nevím, ale vlastenectví, když zůstane jen u toho národnostního pohledu, není vždy tím správným postojem. Samozřejmě, soudím z pohledu dnešního, který si, na rozdíl od našich dávných předků, se znalostí celé historie, můžeme dovolit. A nezlobte se, plést sem zrovna Benešovy dekrety? To bych řekla, že je drobet noncenc... Ale do těchto vod bych nebrousila již vůbec. Zůstaňme u původního příspěvku, a to u hodnocení knihy pana Čorneje. Škoda, že už tu není pan uživatel Lector, měl by zajisté k tématu co říci... Přiznám se, že na mne je samotná kniha "těžká", ale ráda si počtu ve vašich zdejších komentářích.
braunerova, ale právě o té složitosti pan uživatel píše. Píše, že je dnes naštěstí doba, kdy můžeme sáhnout i po knihách ne-českých autorů. Přeci, že si zrovna čtete historický román, který vypráví v intencích toho, jak vy sám tu dobu vidíte, ještě neznamená, že není pravdou, resp. že se nestalo, co píše pan uživatel. Nezlobte se, ale sám tu zjednodušujete.
Text příspěvku byl upraven 10.12.20 v 18:59
Sieno, do značné míry v té době šlo o soupeření českých mistrů s těmi německými. Češi byli na univerzitě v menšině a v důležitých záležitostech byli přehlasováni zahraničními hlasy. Král Václav se naštěstí přiklonil na stranu českých mistrů - a výsledkem byl onen dekret. Velkou roli v tom samozřejmě hrála politika (soupeření Václava s novým římským králem Ruprechtem Falckým).
Pokud jsem zmínil Benešovy dekrety, bylo to jen pro ilustraci, jak jsme se s německým etnikem na našem území po staletí potýkali. Byly období, kdy jsme spolu žili relativně v klidu, a období, kdy jsme měli těžké rozbroje. Srovnání těch dob se nabízí, to není žádný noncenc.
Na Čornejovy knihy o husitství se samozřejmě těším. Škoda, že jsem tak zahlcen jinými nepřečtenými knihami, že se musím stále rozhodovat, které knížce dát přednost. Ale věřím, že na Čorneje dojde brzo, nejpozději do konce příštího roku.
Richie1, pro mne to byl poněkud dlouhý můstek, proto ten můj noncenc. A hlavně, volby jsou až za rok:) Omlouvám se, ale tak nějak mi hned naskočilo, bohužel.
Pro mne zůstane akademická půda půdou myšlenek a vědění, prosta nejen národnostního zohledňování. Ale jak jsem napsala, píši to dnes.
Jaj, nepřečtené knihy. Ale jsem ráda, nevědomky, toto vlákno ožilo díky slečně/paní uživatelce Klara21. Je konec roku, takže v práci blázinec, tak na čtení nezbývá moc času, ale zatím je kniha příjemným překvapením.
Poctivě přiznávám, čtu převážně jen historické detektivky, obvykle Vondruškovy. Přesto s potěšením sleduji toto (vaše) vlákno, čerpám z něj informace, a snad se odvážím zavrtat i do něčeho vážnějšího.
Jak tu čtu o husitech, tak si vzpomínám na jedno pohraniční městečko, snad to byl Furth im Wald, Zemský okres Cham, vládní obvod Horní Falc, Německo. Tehdy tam v muzeu byly fotky ze zřejmě pravidelné každoroční akce na téma drak, a onen drak bylo ve skutečnosti husitství a husité. Samozřejmě se to v současné době už, jak soudím z fotografií, do značné míry pojímalo spíše jako lidová veselice. V muzeu tehdy měli i onoho draka přímo v "nadživotní" velikosti: 4,5 m hoch /vysoký/ und 15,5 m lang /dlouhý./ Prostě pořádný dráček, dostal se zřejmě co do velikosti i do Guinessovy knihy rekordů.
Pro zajímavost se podívejte přinejmenším na obrázky na:
https://www.bayerischer-wald.org/bayerischer-wald-ganz-oben/erleben/drachenland/further-drache
Základy této tradice se vztahují k době husitské a připomínají její dopady na sousední regiony a jejich obyvatelstvo.
Text příspěvku byl upraven 21.12.20 v 20:38
Vložit příspěvek