Hádejte autory:)
Hledáme spisovatele, novináře a scénáristu. Napsal toho spoustu, ale světové proslulosti dosáhl zejména dvěma romány. U jednoho mu inspirací při tvorbě hlavní postavy byl jeho vlastní otec, ředitel školy, u druhého ho při líčení místa děje inspirovaly články rakousko-amerického botanika a etnologa v časopise National Geographic.
Zatímco jedno z těch slavných děl je příběhem člověka neobyčejného ve své obyčejnosti, druhé je tak trochu fantasy (ovšem napsané v době, kdy to nikdo nepovažoval za svébytný žánr).
Hledáme velmi plodného autora, z jehož děl si ale dnes nepřečteme víc než zlomeček, takže většinu jeho myšlenek známe jen zprostředkovaně, od jeho žáků a pozdějších obdivovatelů. Jeho jméno ale známe dobře a vyvolává v nás obvykle příjemný pocit. Církev jeho myšlenky šmahem zavrhovala, ale zejména jeho výklad chodu světa a přírody i důraz na racionalitu inspiroval řadu vědců jako Bruna nebo Newtona, ale i politických myslitelů jako Rousseaua, a jeho vliv byl patrný ještě na přední filosofy 19. století.
Já si takhle z fleku vybavuji jediného filozofa, jehož myšlenky známe pouze od jeho žáků, a to byl Platón. Ten ovšem nesedí, protože jeho myšlenky církev nezavrhovala, ale naopak je z větší části převzala do své věrouky. :-)
Helénistický hédonista, slast má navrch před strastí, kdopak to asi byl? Šťastný život, tak shrnují jeho "zbytkové" dílo naši vydavatelé... Lidé naší doby si jeho učení a jméno spojují prakticky výhradně s jedním druhem slasti.
S Platonem nemá společného snad vůbec nic (minuli se časově o 6 let, hledaný byl ten mladší), krom toho, že se jejich filosofické směry jmenují po nich.
Text příspěvku byl upraven 09.06.17 v 12:00
A jeden (docela zapeklitý, skoro jako rébus sem vhodný) citát připisovaný hledanému autorovi:
"Nemůžeš žít šťastně, aniž bys byl moudrý, čestný a spravedlivý, ani moudře, čestně a spravedlivě, když nejsi šťastný."
Teď hledáme dvě autorky. Sedmdesátiletá knihovnice po dokončení svého jediného románu onemocněla a brzy zemřela. Dílo vyšlo až po její smrti, k vydání je připravila její neteř, sama úspěšná spisovatelka. Jako autorky románu jsou tedy uváděny obě dvě.
Klíčem je pochopitelně ten román, když ty dvě spolu nic jiného nenapsaly. Je to příběh o válce, ale valná část se odehrává až (brzy) po jejím skončení. Je taky o lásce, ale žádné výlevy se tam nekonají. Hodně se tam mluví o literatuře, místy velmi neotřelým způsobem. A je to o přátelství a o lidskosti.
Co vám ještě povím? Teta se narodila v Západní Virginii a její (o 28 let mladší) neteř pochází z Kalifornie.
Pořád nic... Jak jsem řekl, autorky jsou Američanky. Ale příběh se odehrává na jednom z ostrovů v majetku Spojeného království.
Spolek přátel krásné literatury a bramborových koláčů na Guernsey
od: Mary Ann Shaffer (teta), Annie Barrows
Podobný případ zaznamenala literární historie již mnohem dříve, tentokrát ale teta byla ta slavná spisovatelka a neteř se sice také pokoušela (z hmotné nouze) psát, nicméně její nejznámější (a u nás jediné vydané) dílo je dokončená sága na základě rukopisů zemřelé tety. Obsáhlému románu dala jiný název, než zamýšlela teta.
Jako autorky jsou uvedené obě, takže také obě hledáme.
Text příspěvku byl upraven 10.06.17 v 22:52
Ta slavná teta, velká spisovatelka, patří do dvacítky zde nejoblíbenějších autorů a za měsíc uplyne už 200 let od její smrti.
Ano, tip zcela správný na autorky za románem Watsonovi aneb Mladší sestra (vydáno 1850).
Hledá se autor, který přestože byl ve své době celkem známý a angažoval se i politicky, dnes je více známé jen jeho nejznámější dílo, které je zpracováno ještě ve formě slavnější opery.
Text příspěvku byl upraven 12.06.17 v 05:40
Ihned mne napadl George Bernard Shaw a jeho dílo Pygmalion (převedené do muzikálové formy jako My Fair Lady - nevím, zda lze muzikál považovat za operu :-)).
Text příspěvku byl upraven 11.06.17 v 21:00
Vložit příspěvek