Filosofování pod starým mohutným dubem
Nedělní okénko zamyšlení :O :O :O
Dost jsem poslední dobou přemýšlela nad tím, proč vůbec čtu. A zajímalo by mě, jak to mají ostatní...
Knížky jsou fajn. Ale je to vážně něco, bez čeho si neumím představit svůj život? A jsou tyhle rouhačské myšlenky výsledkem toho, že absenci prostě řešit nemusím?
Chci říct, že je spousta jiných věcí v našich životech. A taky je spousta lidí, kteří nečtou. A kolikrát mě ty jejich důvody, proč nečtou, upřímně rozesmějí. Proč mi prostě neřeknou, že je to nebaví? (Já se s nima kvůli tomu nepřestanu bavit.) Třeba že to je drahý. Že nemají čas. Že se špatně soustředí. Hmm...knihovna stojí 200 Kč na rok...já ale vím, že každý týden sjedeš jeden seroš na Netflixu...nemusíš číst bichle nebo knihu za dva dny.
Proč je tak těžké říct, že má člověk jiné záliby a nemá čas (to chápu!), nebo to prostě nedává, když se každý den cestou z práce staví na dvě (to je ale víc než 200 Kč ročně!)?
Právě naopak! My čtenáři jsme v životě strašně nepraktičtí. Ano, možná máme doma spoustu odkládacích prostoru na hrnek s kafem, protože máme spousty komínků s knihami. Ale tím to končí. Místo výstavek se serepetičkama, zase samý knížky. Až bude hořet, všichni budou vědět, kde byl největší fajr. U toho divnýho knihofila ze čtvrtýho patra. Když kupujeme dárky, jsme přesvědčený, že každý chce dostat knihu stejně jako my. Náš kufr na dovolenou je peklo, protože v něm máme samé důležité věci! Ale na praktické zapomeneme. Naše batohy a kabelky jsou vždy trochu těžší.
Tak jak jsme na tom lépe? :)
Ano, možná vím, jak pěstovat na Marsu brambory, ale kdy bych to využila?
Ano, možná vím, jak někoho zabít, aby mě nenašli, ale kdy bych to využila? No, dobře, to možná jo...
Ano, možná vím, že v lese žijí hodně zvláštní tvorové, ale jsou fakt, jako fakt skutečný, ale kdy bych to využila? No, dobře, to by mě asi dostalo na chvilku na medikaci...
Takže...jak jsme na tom lépe?
Chci říct, že život je fajn celou dobu, dokud svými činy neškodíme ostatním. A tohle je něco, co je naštěstí ještě strašně vtipný :)
Hezkou neděli a hezký prázdniny :)
Proč čtu? Protože chci něco zažít. No to zní hodně blbě. Chtěl bych se třeba projet v Orient expresu, ale ten už dnes nejezdí a možná bych ani neměl na jízdenku. Tak si o tom alespoň přečtu a snáz se tak do toho vžiju.
Nebo se chci něco dozvědět. Teď třeba pátrám po mnichu z Tibetu s jasně zelenými rukavicemi. Opravdu někdo takový existoval a nebo je to jen výmysl?
A proč tolik čtu? Kdysi jsem si chtěl dát do pořádku knihovnu. Zaregistroval jsem se tady a posléze se přihlásil do knihovny. První rok jsem přečetl 12 knih, druhý už 59 a loni už 103. Ono to čtení bude možná taky závislost. ;-)
Hlavně si myslím, že je lepší číst, než kouřit nebo chlastat. :-D
Válka s Mloky v knihobudce zase nebyla, ale venku je alespoň hezky. :-)
Text příspěvku byl upraven 26.06.22 v 11:25
Proč čtu? Jednoduchá odpověď, protože mě to prostě baví. Baví mě ty příběhy, baví mě sžít se s hrdinou, nadávat na něj, smát se s ním, držet mu palce. Prostě je to fajn.
Teď čtu hodně a často, ale bylo i období, kdy jsem klidně několik měsíců nečetla.
A k tomu těžkému kufru a batohu. Dneska už ani netahám tolik knihy jako dřív. Na dovolenou si beru jednu, protože na to není čas, věnuju se jiným věcem, výletům, procházkám, trávíme společný čas s rodinou. :)
Mám kolem sebe spoustu lidí, co nečtou. Je mi jedno, jaký uvedou důvod, proč nečtou. Každý k tomu může mít jiný důvod i třeba to špatné soustředění. :)
Proč čtu? Se vším tady souhlas. Strašně mě to baví A ještě k tomu jsem závislák. Aspoň chvilku každý den, pár stránek a nebo víc, když je čas, ale každý den! A ještě jsem závislák na chození do knihovny.
Tak čtenářky a čtenáři (viz výše) mi mluví z duše. V knihách najdu informace, které jsem například ve škole nenačerpala. Zajímá mě zejména historie. Čtení historických románů i populárně naučné literatury mi pomáhá zorientovat se jak v naší minulosti, tak i současné geopolitické situaci a utvářet si vlastní názor. A jak se říká: historie se opakuje. Čtu i tzv. klasické romány nebo spisovatele 20.století...takže jsem spíše taková (retro)čtenářka.
Čas na čtení je čas, který si vyhrazuji pouze pro sebe a nemusím jej s nikým sdílet. Můžu přitom relaxovat a přijít na jiné myšlenky. Ano, může to lézt do peněz, pokud chcete knihy vlastnit ve vlastní knihovničce/knihovně doma. Finančně nákladnější můžou být i lecjaké jiné koníčky, ať nějaký sport nebo chov zvířat atd. Nicméně to, jaké ponaučení z knih získáte, Vám nikdo nevezme. Samozřejmě není četba mou jedinou zálibou. Avšak je to záliba, která rozvíjí ducha a u mě třeba slouží i k prevenci syndromu vyhoření. Pracuji jako lékařka a denní stres, nálož problémů, utrpení ostatních lidí je enormní. Nehledě na komunikaci, která je čím dál tím víc s lidmi složitější. A proto když mám po práci čas, ráda se uložím na gauč s knihou a nechávám se unášet úplně jinam a něčím jiným. A také to je důvod, proč nesleduji seriály a ani nečtu knihy z lékařského prostředí, stejně jako většina policistů nesleduje detektivky v TV,...to s realitou většinou nemá nic společného.
Taky to samozřejmě není jediný koníček. Taky ráda tancuji, už šest let chodím na linedance a v poslední době se mi pod kůži dostává Nordic Walking a chůze a trochu běh v přírodě.
Marika Vanova: to je to stejné jako je v amerických filmech z jihu, jak u toho hezky mávají kloboukama nebo to máte v českých podmínkách upravené?
Já se tedy nechytla ani na aerobicku a přestože kamarádka slíbila, že se na mě nikdo nebude zlobit, když mi to nepůjde, po pár minutách mě cvičitelka poslala do rohu, ať jim to nekazím. Tak jsem za ty těžký prachy šla na bar :D ne, že by tam bylo něco dobrýho, ale výhled do pánské posilovny ušel ;)
Díky za inspiraci, tohle je fakt dost dobré téma: "Proč vlastně čtu?"
Napadají mě pouze tři důvody pro tuto destruktivní a veskrze neužitečnou činnost:
1. geneticky podmíněné puzení
2. výchovné působení
3. vrozená neschopnost vetnout se (zapadnout) do takzvaně normální společnosti
Knihy mi rozhodně více vzaly než daly, samozřejmě kromě dioptrií. Vždycky, když jsem něco přečetl, začal jsem to realizovat, což samozřejmě končilo většinou katastrofálně. V tanečních jsem hovořil šroubovaným jazykem vévody z Buckinghamu, takže mi ta hezká bloncka dala košem, stejně jako oslňující krasava na vejšce, kterou jsem zase zásoboval veršíky, ne nepodobnými lyrice jezerních básníků. Po těchto děsivých zkušenostech s romantickou četbou jsem se vrhl na cestopisy a to už pak bolelo jenom fyzicky.
No nic, jdu si zase něco přečíst...
Text příspěvku byl upraven 26.06.22 v 16:06
Eicherik, tohle tě možná potěší ...originál orient expres
https://www.youtube.com/watch?v=z9a2reVsUAk
10 hodin
https://www.youtube.com/watch?v=P_PTnfNWx8g
další hodinka ve vlaku
https://www.youtube.com/watch?v=QfXTuUq3Ng0
Text příspěvku byl upraven 26.06.22 v 20:51
Eicherik tohle jsem si pustil do ouška po obědě.....venku 35 a mě pěkně pršelo v pralese do ucha...ale jenom tak 15 minut....pak už jsem chrápal...
https://www.youtube.com/watch?v=OAs_137621w
Text příspěvku byl upraven 26.06.22 v 21:17
encyklopedie: V pátek načínám tu Amazonii, tak to zkusím s těmi zvuky pralesa. :-)
ta 12-ti hodinovka je nádhera... už jsem zkoušel dvakrát po hodince zalehnout a poslouchat
Lenka.Vílka - to z am. jihu neznám, klobouky máme akorát na vystoupení s country tancem, ale jinak jsme v tančírně v oblečení spíše na cvičení fitnes, protože se u toho dost zapotíme. Máme různé styly, asi 14 stylů a na různé žánry, třeba : Hello Dolly, Zorbadance, ale taky různé funky. Teď je hitem Shivers od Eda Sheerena a mnoho dalších. Hlavně nepotřebuješ partnera, pořádně se vyblbneš, nasměješ s príma lidma, hlavně ženy, o tom není pochyb. Vyčistim si hlavu a hejbu se. A sem tam máme vystoupení. Jsme pod CLDA - czech line dance asociation . Takže jsou i soutěže, národní i světové. Ve světě je to hodně rozšířeno. A taky se s tím můžeš setkat na dovolené v zahraničí, přijdeš někam, kde se tančí a hele, oni tančí všichni, každý sám a to stejný, to jsou ty choreografie pro celý svět stejný.
Lenka. Vílka - rádo se stalo. Knihy, linedance a poslední dobou i chůze mě dělají radost a dávají hodně moc.
Text příspěvku byl upraven 27.06.22 v 12:54
Dnes jsem si z knihovny mimo jiné přinesl Čekání na kocoura. :-)
Jelikož se blíží prázdniny, tak jsem se malinko předzásobil knihami z knihovny. Mám doma pět kousků a tři ještě čekám. :-)
Text příspěvku byl upraven 27.06.22 v 19:25
Eicherik: Jsem zvědavá, jak se ti Čekání na kocoura bude líbit. :)
Já kolikrát v létě čtu méně, protože při pěkným počasí mě to láká více někam vyrážet. Ale v tomhle počasí, co je teď je to je spíše jen na to odpočívat u knihy.
Eicherik...v knihovně jsem se pohyboval od roku 1953 /děda si mě brával když chodíval do knihovny/ a nechal mi jako dvouletému vystavit průkaz čtenáře /šprýmař/.... 40 roků jsem půjčoval... jakmile zavřely v covidu knihovnu .....od té doby jsem v knihovně nebyl.... už mám rok a půl propadlou průkazku...a tak už to zůstane...
Zítra jdu do knihovny po delší době. Mám tam přichystaných šest kousků. A i když si jen vezmu knížky u přepážky, stejně se těším jak malé dítě na lízátko :-)
Marika: Noha je v pořádku, už jí můžu zatěžovat, původní bolest je pryč. Teď bolí, jak jí začínám zase používat a rozhýbávat, ale to je "zdravá" bolest :-) Takže věřím, že to bude ok.
Vložit příspěvek