Filosofování pod starým mohutným dubem


denib
denib 25.03.2018 v 16:02

R.E.M.: přesně tak, ale další díl je zatím v nedohlednu

Jass
Jass 25.03.2018 v 16:39

denib a R:E.M.: Když vás tak poslouchám, tak jsem vážně ráda, že jsem se ještě nedostala ani k četbě prvního dílu, myslím, že jsem si ušetřila spoustu utrpení :D

R.E.M.
R.E.M. 25.03.2018 v 16:44

Jass: :-D (Ale to je takové hezké utrpení.)

denib
denib 25.03.2018 v 16:46

Jass: to utrpení za to stojí :-)

Jass
Jass 25.03.2018 v 16:59

Já vám věřím, ale radší to utrpení ještě o trošku odložím :D, vím, že to patřičně ocením, až dočtu díl a hned si budu moct přečíst ten další... :D

kapr
kapr 25.03.2018 v 17:35

Nikdy nezapomenu na návrat za velké bouřky od chaty u Bílého Labe na Špindlerovku, kde jsme bydleli. Řádná bouřka, liják, my s deštníky, blesky křižovaly oblohu. Tři dny jsme sušili. V kulturní místnosti všechno rozvěšené. Pak jsem to už nevydržel a začal dosoušet džíny žehličkou.

Jinak byly krásné například počátky května v Jeseníkách, v Praze 31, tam snesitelně, ale sluníčko pálilo. Vlasy už začínaly řídnout a hlavička se začínala loupat. Jediné čím přikrýt hlavu byl kapesník se 4 uzly. Za celý dlouhý den jsme potkali jen dva geometry, a ti když nás spatřili se začali přímo ďábelsky chechtat. Podobná strašidla na horách už asi dlouho nespatřili.


intelektuálka
intelektuálka 25.03.2018 v 18:54

Kapr - my chytli největší bouři, když jsme odcházeli z cintorína horolezcov u Popradského plesa - tam se nebylo kam schovat...
A sluneční boom zcela nečekaně v květnu v Anglii - samozřejmě jsem neměla krém s faktorem...ale všechno jsme zvládli....

newtory
newtory 25.03.2018 v 18:56

cintorín horolezcov = symbolický cintorín

intelektuálka
intelektuálka 25.03.2018 v 19:09

Děkuji Newtory za fundovaný překlad... Já hodně v mládí pobývala na Slovensku, takže je mi slovenština blízká - občas si v ní i přečtu...

denib
denib 25.03.2018 v 19:18

Eicherik: Tak to jsem zvědavá na tvoje hodnocení,až to dočteš. Myslela jsem že bych to taky přečetla, ale ještě trochu váhám.

Sarah01
Sarah01 25.03.2018 v 19:29

Taky mám slovenštinu moc ráda, mají krásná kouzelná slovíčka... ťava, čučoriedka, vankúš, mačička, bábätko, guľôčka :-)

intelektuálka
intelektuálka 25.03.2018 v 19:33

Sarah - my jsme z generace, kdy jsme ještě patřili k sobě... já tu mám oblíbené ze Slovenska a píšem si - tak si to obnovuji

Eicherik
Eicherik 25.03.2018 v 20:27

denib: Na můj vkus to bylo moc fantasmagorické. Nakonec jsem dal 3 hvězdy. :-) Já mám raději knihy, kde je 95% reality a 5% fantastična. Tady to bylo spíš obráceně. :-)

denib
denib 25.03.2018 v 22:31

Aha, to by mi nevadilo. A je to psané čtivě? Psal jsi, že to je roztahané - je to tak?

Eicherik
Eicherik 25.03.2018 v 22:35

denib: Myslím si, že to čtivé je. :-) Já to přečetl za dva dny. ;-)

Raksa.A
Raksa.A 25.03.2018 v 23:33

Jo, a k těm bouřkám - měli jsme fenu ČV a z té jsem měla nervy nadranc, protože ta pitomka uměla otevřít všechny dveře a chodila koukat na bouřku na balkon. A protože bydlíme v paneláku a ti "stavitelé" táhli hromosvod u kraje balkonu, tak jsem musela být při každé bouřce ve střehu a hlídat čubu - co kdyby nám bouchlo do baráku.

newtory
newtory 25.03.2018 v 23:36

Možno si potrebovala dobiť baterky...

Marika Vanova
Marika Vanova 26.03.2018 v 07:55

Raksa. A: to naše fenka se naopak tak bála bouřek, ohňostrojů, že zalezla do nějaké škvíri, byla malá a tam se třásla a někdy štěkala, asi si dodávala odvahu.

denib
denib 26.03.2018 v 09:24

Eicherik: díky

Sarah01
Sarah01 26.03.2018 v 09:52

intelektuálka - já mám snachu ze Slovenska, jezdíváme i k jejím rodičům. Jsem moc ráda, že si syn našel zrovna ji, jsou to všichni moc milí lidi.
Marika Vanova - my měli různé pejsky, jedna fenka se bouřky bála, vždycky si zalezla někam do kouta, a ta druhá měla bouřku ráda, koukala se vždy z boudy ven, jak se blýská a prší. Obě už nemáme a ta malá, kterou mám teď, ta miluje vodu v jakémkoliv skupenství a bouřka jí nevadí.

Raksa.A
Raksa.A 26.03.2018 v 11:37

To většina psů, jen já mám vždycky exoty, co koukaj na bouřku a ohňostroj. Arisa - ČV - taky neměla ráda petardy - ucítila prach, uslyšela ránu a šla po pachateli, takže jak začali místní kluci bouchat, chodila na vodítku. A Amálka , basenji - ta považovala ohňostroj za prima zábavu a důvod pro žebrání o mlsy...
Taky už je nemám.

Text příspěvku byl upraven 26.03.18 v 11:39

Marika Vanova
Marika Vanova 26.03.2018 v 14:00

Sarah01, Raksa.A: taky už ji nemáme, ale v létě se chystáme na štěňátko, snad se zadaří.

Raksa.A
Raksa.A 26.03.2018 v 18:53

Držím palce - a vy mi držte taky.

denib
denib 26.03.2018 v 20:26

Měla bych otázku na poddubáky: Kdy naposledy jste se tak začetli, že jste ani nemohli jít spát? A u jaké knížky to bylo?

Když jsem četla Faju, tak jsem si říkala, že už musím jít spát, že budu druhý den unavená. Ale bylo to tak napínavé, že jsem prostě musela číst dál :-) Taky se vám to stává?

Eicherik
Eicherik 26.03.2018 v 20:40

Jsou samozřejmě knihy u kterých jsem na pokračování zvědavější, než u jiných a snažím se číst dál a dál, protože je zvědavost veliká. Pokud jde o čtení přes den, tak to problém není, ale u večerního čtení to většinou dál, než k půlnoci nedotáhnu. Je tady samozřejmě úměra, čím zajímavější příběh, tím je ospalost menší.
Mám takovou podotázku. Je mezi námi někdo, kdo čte dlouho do noci? Případně až do rána?



Vložit příspěvek