Půjčujete rádi svoje knížky?
encyklopedie: Z mého pohledu je zase sto let stará detektivka brak, kterého je i v současnosti všude kolem přehršel. Přečtu jednou a navěky založím do knihovny, protože vím, kdo je vrahem. Samozřejmě neříkám, že je váš pohled na problematiku špatný - každý má svůj pohled a to je dobře, protože takhle nic nezapadne do hlubin zapomnění lidské civilizace.
Lector: před žádným z mých dětí nedávám najevo, že jsou knihy odpad. To je všechno co pro to můžu udělat. Možná z nich nebudou takoví fandové jako já, ale taky se své knihovny hodlám vzdát až na smrtelné... židli a jak se s ní popasují pak, jest ve hvězdách a mně to bude už jedno. Z té nejstarší jsem ale čtenáře vychovala a když obhlídnu konkurenci v řadách jejích vrstevníků, jsem na ni hrdá.
encyklopedie - ani náš chlapec nečte beletrii - vyrostl na Mayovkách, KOD,
přešel na scifi a teď už jen odborné v AJ, taky nevím pro koho tu knihovnu schraňuji - ale pořád doufám, že se dočkám malé princezny.
Tak to musí mít dědeček radost.... našemu "malému" bude 10 a teď mi důvěrně sdělil, že čte Hochy od bobří řeky... taky se snažím působit, ale bez znalosti počítačových her by byl ve škole mimo řadu..
encyklopedie: Však já mám taky ještě 2 pokusy na selhání :-)
Já jsem nepochybně mnohem slabší čtenář než hodně z vás a pochybuji že vás doženu.
Stejně tak pochybuji že můj recept na "výuku čtení" by chtělo mnoho lidí následovat. Na to už je dnes společnost příliš otrávená/okouzlená technikou. Nezávidím svým dětem jejich budoucnost.
Jak je mým dobrým zvykem, a omlouvám se Vám za to, udělám menší úkrok stranou...v poslední době se tu sama sebe často ptám, co je mnohým uživatelům co platné, že čtou, že hodně čtou...takže bych nesoudila Vaše ratolesti, ratolesti ratolestí, nijak přísně, že nesdílejí stejnou vášeň:)
Ale abych se alespoň krátce vrátila k tématu, když už jsem se zapojila. Ráda půjčuju své knihy, mám radost, když se líbí, když jsem se trefila do vkusu a nálady. Dokonce mám jednu knihu u kamarádky "zaparkovanou" na čestném místě v její knihovně, už tam přečkala jedno stěhování, tak snad i to další...:)
Mně toho literatura hodně dala, a tak bych to přála i mému pokračování rodu.
Žili jsme v uzavřené zemi a já toho tolik chtěla vidět - a to jsem mohla, cestovat v knihách. A působit mohu - děti si stejně udělají po svém... tak jako já.
HankaB: Třeba jenom nemáš dost ráda ten štěrk :-))
S tou školou se shodneme. Vidím to rok od roku čím dál tím víc.
Dříve jsem knížky moc nepůjčovala, ale teď půjčuju skoro všem. O své knížky se sice trochu bojím, ale kamarádům věřím :) :D.
Dostala jsem knihu darem. Přečetla jsem si ji, líbila se mi moc, ale neměla jsem potřebu ji vlastnit. Ale co teď s knihou? Půjčila jsem ji kolegyni s tím, že ji klidně může dál půjčit svým známým, že kniha si zaslouží být čtená. Poslala jsem ji do světa s myšlenkou, že se mi nevrátí a tím se to vyřeší. Jaké bylo mé překvapení, když se mi nedávno kniha skoro po roce vrátila s tím, že ji četlo nespočet lidí, minimálně 30. Kniha byla naprosto v pořádku, čistá, nepoškozená, skoro jako nová a navíc v obalu. Je mi souzeno si knihu ponechat :)
Naias jestli otázka mířila na mě, tak kniha to byla celkem výjimečná. Kniha napsaná osobou veřejně zcela neznámou. Kniha, jenž její jméno vám nic neřekne. Kniha, která vyšla v malém počtu samonákladem. Kniha s věnováním. Kniha, kde jedna z postav se jmenovala po mně. Tenká kniha, kterou už mám potřebu vlastnit.
Text příspěvku byl upraven 23.09.18 v 10:39
rybízka: kniha si místo v knihovně za věrnost zaslouží. :-)
Text příspěvku byl upraven 23.09.18 v 10:27
R.E.M. mám problémy s vlastnictvím a to se netýká jenom knih. Ale máte pravdu, tato kniha si zaslouží zůstat u mě :)
bamba nerozumím, proč bych měla vytrhávat věnování?
Abych byla upřímná, tak ne. Bojím se o ně a chci je mít v top stavu a navíc mám s půjčováním věcí trochu špatné zkušenosti a vím, jak se v dnešní době lidé chovají k věcem (svým i cizím). Dalším důvodem je, že se obávám toho, aby mi je vůbec někdy dotyčný vrátil. Mám příliš bujnou fantazii, tudíž úplně vidím scénu, kdy se dotyčného, jemuž jsem knihu propůjčila, ptám, zda mi knihu vrátí a on následně odpoví, že se moc omlouvá, ale že ji ztratil na dovolené, atd...
to Orange8knihomol:
Dejte mi tři roky času, kdy nebudu muset dělat nic pro svou obživu a naprogramuju, zavedu a zpopularizuju bussines solution, které bude řešit přesně ten nevracecí/nepřiznávací problém!
:-)
Já skokově zbohatnu a stanu se tou vysněnou čajovnicí/galeristkou/hudební promotérkou a vy se nebudete muset BÁT půjčovat cokoliv hmotného.
Na peníze, dýmky, motorky a přítelkyně/přítele se aplikace NAVRÁTIL nebude smět používat, to bude v Podmínkách použití, které budou veřejně dostupné a pro registrované kontrolovaně a vynucovaně ZÁVAZNÉ!!!
:-)
Text příspěvku byl upraven 30.09.18 v 06:31
S půjčováním knih mám špatné zkušenosti, naposled někdy předloni. Půjčila jsem knihu na dovolenou - mamce. Celou dovolenou u moře přečkala bez úhony, při balení domů si ji prý dala nahoru do kufru a šla do bazénu. Bohužel jí nedošlo,že když tam před odjezdem dá ještě mokrý ručník, listy knihy naberou vlhkost a .... už není tak pěkná. Ach jo. Průšvih byl v tom,že jsem ji měla sama půjčenou z knihovny. To byla taková ostuda, i pokutu jsem musela zaplatit. No, příště si to rozmyslím.
Text příspěvku byl upraven 07.10.18 v 20:52
Knihy půjčuji jen "osvědčeným" lidem. Těm, u kterých mám jistotu, že mi knihy vrátí a že mi je vrátí neponičené. :-) Bohužel, takových lidí jsem zatím potkala jen málo. :-(
To já půjčovala do té doby, když jsem kamarádce půjčila moje milované Hunger games a vrátil se mi totální salát, tak už moc knihy nepůjčuji a když je půjčím, tak ze strachem, ale rozhodně nepůjčuji moje nejoblíbenější knihy, který si přečtu i víckrát.
Vložit příspěvek