Překlady knih / Překladatelé
Woodward, souhlasím. Jen pro odlehčení bych uvedla oblíbený případ, a to jméno George Sand, což je mužský pseudonym ženy. A tady české přechýlení působí ten správný zmatek - bere jí původní úmysl použít mužské jméno.
Je to hezký důkaz, jak jsou věci nejednoznačné, a tím právě zábavné, živé a skvělé.
Nojo, o tom by se dalo mluvit celá léta. Ta paní si schválně dala mužské jméno. V její době a v zemích, kde je její dílo známé, lze předpokládat, že to všichni vědí a rozumějí tomu. Jenže s postupujícím časem a (nebo) s rostoucí vzdáleností klesá účinnost jejího záměru a od jistého momentu už je účinek nulový, resp. jenom matoucí. A neexistuje mustr podle kterého by se to dalo nějak určit, kdy ještě má smysl ten její záměr ctít a kdy ne. Mimochodem, bylo by fajn, kdyby někdo vypracoval nějaký přehled jazyků, kde se jména přechylují. Zajímalo by mě, kolik jich je. V té či oné podobě nějaké to přechylování funguje asi ve všech slovanských jazycích. Islanďané mají to svoje slavné -son a -dóttir, ale jinak nemám tušení jak to je třeba v asii, u afrických národů, u indiánů a eskymáků...
Text příspěvku byl upraven 13.10.15 v 09:34
Příklad s George Sand (-ovou) mi připomněl mou nedávnou myšlenku, že se možná brzo dočkáme jména Roberta Galbraithová v některém článku či recenzi.
Ono bude záležet na tom, jak dalece se paní Rowlingové podaří s tímhle pseudonymem vstoupit do povědomí světového čtenářstva. Já jsem se pokusil nakouknout do jejích knih pro dospělé a vždycky jsem toho po pár stránkách nechal. rozhodl jsem se, že od téhle dámy mi bohatě stačí harry potter, protože je ve svém žánru fakt výjimečný. detektivka mě musí zaujmout hned od začátku, což se "panu galbraithovi" nepodařilo.
Beru to skutečně jako hříčku, nicméně jméno George Sand je jméno mužské. A nejde o to, kdo se tak jmenuje. I když víme, že je to žena, je přinejmenším zajímavé mít na paměti, že pseudonym to je mužský. A ono -ová tuto skutečnost zastírá. Takže z mého pohledu zde to na místě není. I když proti tradici nic nenadělám a ani dělat nehodlám.
Pokud si např. já dám umělecký pseudonym třeba Jindra (aby nebylo znát, jestli jsem muž nebo žena) - tedy Jindra Novák, pak doufám, že nikdo nepřidá -ová, když se provalí, o koho jde.
Čau lidi, jaký překlad kinhy Dobrodružství Toma Sawyera od M. Twaina je lepší? Ten od Mertinové nebo ten od Gela. Díky!
Zcela mimo diskusi o přechylování, leč stále k tématu překladatelství: Nebylo by možné, aby správci stránek vymysleli nějaký způsob zvláštního hodnocení pro kvalitu překladu? Zrovna nedávno jsem dočetl Legendu od Gemmela a dal jsem jí pět hvězd, jenže překladatelka by měla dostat skřipec namočenej do síry a smůly. Naproti tomu jsou knihy, kde překladatel zazářil tak, že knize zajistil u českých čtenářů popularitu, na jakou by samotný autorův příběh, přeložený, řekněme jen průměrně, dosáhl jen těžko. (Třeba Hýta a Batul).
Souhlasím s woodwardem, nicméně překladů bývá kolikrát víc a jsme u stejného problému jako s vydáními.
Když jsem četl vydané věci Williama Gibsona poprvé v češtině, myslel jsem že mě trefí šlak...Prvního Neuromancera bych ještě zkousl, protože překlad Ondry Neffa byl docela zajímavě syrový, ale pozdější vydané věci jako Virtuální světlo a spol. byly přeloženy hodně povrchně. Netvrdím, že GIbson je jednoduchý, naopak v devadesátkách to byl fakt pro překladatele nářez.
Ještěže Laser Gibsona vydal již téměř celého znovu v edici Mistrovská díla SF a dokonce i s novým překladem. A je to znát.
Text příspěvku byl upraven 08.12.15 v 10:34
Máte své oblíbené překladatele? Já čtu hodně v originále, ale u knih přeložených mistry je to trochu Sofiina volba. Co se týká současných překladatelů, mám hodně rád práci Viktora Janiše, Richarda Podaného, ale například i pana Kantůrka. Zajímavé je, že Nesba jsem přečetl v angličtině, zdá se mi, že u něj překladatel roste s každým novým kusem. Jak to máte vy?
On si člověk často nemůže vybírat. Vzpomínám si třeba na detektivku Rexe Stouta Pohřbený cézar, kterou kdysi přeložil bůhví kdo a přeložil ji blbě. Jenže pak trvalo nějakých třicet let, než vyšla v novém překladu - a vzhledem tomu, že velká část těch třiceti let spadala do starých zlých časů, bylo prakticky nemožný dostat se k originálu. A například Zamrzlá loď kapitána Flinta vyšla bůhví proč už bůhví kolikrát ve stejném starém překladu (starším, než všechny ostatní Ransomovky) a jména a místní názvy jsou tam nastavené prostě jinak než ve všech ostatních knížkách. Není to přeložené špatně, ale ruší to a od vydavatelů je to vyložené lajdáctví, že aspoň ten starej překlad nedají projet zkušenýmu redaktorovi, aby ho "zarovnal" k ostatním dílům. Obecně vzato jde kvalita překladů spíš dolů - a to je řeč jenom o knihách. Film a televize - to je sodoma gomorra.
V jednej Mayovej poviedke som sa dočítala o istom Indiánovi: Otevřené, bystré rysy mladíkovy se mi zalíbily. Obličej měl v sobě něco skoro kavkazského.
Viem, že keď v preklade z angličtiny narazím na slovo „Kavkazan“, mám to chápať ako „beloch“. Platí to aj pri preklade z nemčiny?
Německy umím málo, ale tohle jsem našel.
Rovněž nebyl pozorován žádný rozdíl plazmatické clearance mezi ČERNOCHY A BĚLOCHY podstupujícími ortopedické operace
Ebenso konnten zwischen Patienten mit SCHWARZER UND KAUKASICHER Herkunft mit größeren orthopädischen Eingriffen keine Unterschiede in der Plasmaclearance gezeigt werden.
Pokud vím, je to v překladech z angličtiny velmi častá chyba. Stejně jako třeba když svědka na svatbě (best man) furt všichni překládají jako nejlepšího přítele.
Spomenula som si, že som čítala, ako sa kedysi prekladali kovbojky a indiánky. Hell, I’ll kill you (Sakra, já tě zabiju) sa prekladalo ako Peklo, já tě zabiju. A xxx (Tak kápni božskou) ako Tak prskej boby. Len si neviem spomenúť, ako ten idiom znel po anglicky.
Woodward, keď už ťa mám na drôte, nevieš, čo sa skrýva pod xxx?
Naias: Spill the bean - vyklop to, to by mohlo být ono.
Mně nejvíc pobavilo, když jistá dáma přeložila Rosetta Stone (rosettská deska) jako Rosetta Stoneová.
Text příspěvku byl upraven 13.02.16 v 12:51
Mimochodem, mám tu jeden oříšek, s kterým jsem se kdysi dávno dost vyvztekal. internet byl v plenkách, já s ním ještě moc neuměl, a ˇpotřeboval jsem zjistit, co děti vlastně dělaly, když hrály "kick the can". schválně, kdo přijde na to, jak se tomu říká v česku.
No, znamená to sice doslova "nakopni pikslu" - přičemž tou pikslou je jasně míněna popelnice. Ale v Česku (nevím jak na Slovensku) se té hře říká "na pikolu". U nás bývá "pikola" třeba nároží domu nebo sloup, strom u kterého se "piká" deset, dvacet, třicet... sto, před pikolou za pikolou nikdo nesmí stát atd. V Americe zřejmě děcka mají za pikolu popelnici, ke které ten, kdo chce druhého "zapikat" musí doběhnout jako první a nakopnout ji. Našel jsem to na jedné stránce určené vedoucím ve skautu.
Ano, ty překlady dětských her jsou často zábavné. Kick the Can bych neuhádla ani náhodou.
Vďaka za odpovede, woodward. Rosetta Stoneová nemá chybu! To ja som sa zas dočítala o Hornom a Dolnom Škótsku - Highlands and Lowlands.
Rosetta Stoneová fakticky nemá chybu! Předevčírem jsem se v knize od Kena Bruena dočetl o spisovateli Richmalu Cromptonovi. Taky se zarputile překládá Wind in the Willows jako Vítr ve vrbách. A k těm hrám, v Medvídkovi Pú je Here We Go Round the Mulberry Bush (něco jako Zlatá brána otevřená) přeložena doslova – kdyby to někoho zajímalo, http://www.databazeknih.cz/blog/medvidek-pu-130-let-od-narozeni-a-a-milna-82
Text příspěvku byl upraven 13.02.16 v 19:18
Ten príspevok som omylom vymazala, tak ho vkladám znovu: Jedno vydanie sa naozaj volá Vítr ve vrbách.
Ja som zase nevedela, že Wordsworth je mesto. Čo sa človek nedozvie z televízie!
Myslím, že v roce 2000 běžel vždycky večer na ČT2 pořad, který se jmenoval myslím Minuty 20. století. Trvalo to pokaždé jen asi deset minut a pouštěli tam obrázky z různých významných momentů. Když vysílali o zkáze raketoplánu Challenger v roce 1986, pustili tam autentickou komunikaci mezi raketoplánem a řídícím střediskem, kde obě strany po každé větě potvrzovaly příjem a porozumění slůvkem "roger", což překladatel jaksi nevěděl, takže tam nacpal spoustu perel typu: Vysunout klapky; Rogere, vysunout klapky. Vypadalo to, že tam je nějakej Roger, kterýmu se všechno musí říkat dvakrát, takže nepoučený divák si musel nutně pomyslet: není divu, že to nakonec vybouchlo.
Text příspěvku byl upraven 13.02.16 v 23:50
Vložit příspěvek