Co vás u knížek dokáže naštvat?
Čtu knížky i v poškozeném stavu, ale naprosto mě vytáčí, když jí někdo položí na stůl otevřenou HŘBETEM NAHORU, STRÁNKAMI DOLŮ a nechá jí takhle celý den, takže se pak rozpadá lepení/vazba.
Co se týče pánů a dam z řad korektorů a jazykových redaktorů, tak mě štve knížka, ve které je spousta zbytečných chyb (nejčastěji vynechaná písmenka). Je to škoda, ne že bych se pak méně bavila, ale vždycky mě zarazí, co tam zase natiskli za patvar. Čtu teď Noční hlídku od Pratchetta a těch šotků tam řádilo snad deset.
Taky mi vadí, když někdo do knížky čmárá propiskou. Tužku snesu. Výjimkou jsou učebnice, tam je mi to celkem jedno.
Úprava obálky občas taky stojí za zamyšlení, překlady posuzuju až po seznámení s originálem (pokud není třeba francouzsky) a nesnáším vizuálně nepřitažlivé ilustrace (které mě ovšem občas nakopnou k jejich soukromému "přepracování" :D).
Zkrácené verze preventivně do ruky neberu, ještě by se mi něco přihodilo.
Toliko slova má. Howgh.
Mayanea - naprosto s tebou souhlasím. Nesnáším, když někdo položí knihu hřbetem nahoru. Babička mě učila, že je to neúcta ke knize, tak se toho držím a nedělám to. A další věc, která mi vadí, je přelamování brožovaných knih (dobrá u učebnic či skript to snesu, ale u knih ne!
bovinka: přelamování brožované vazby nebo celkokvě knihy? Přelamování vazby nesnáším. Proto všechny své brožované knížky čtu tak, aby k tomu nedošlo - sice to není úplně pohodlné, ale radši knihu úplně neotevírám. Ale problém s tím nemám.
bovinka: Ono u učebnic je to tak nějak všechno jedno :-)) Né že bych chtěla, aby trpěl ten, komu je pak prodám, ale ty prostě nejde tolik opatrovat.
paulhunter- celkové přelamování knhy - jako u časopisů. To mě opravdu vadí:-)
Gramatické chyby a primitivnost textu. Klišé. A to, že každý chce napsat knížku. Tak proč si nesedne na prdel a něco nenapíše? Pak ať to nabídne nakladatelům. Ono se velice brzy zjistí, kdo má talent a kdo ne. Ale vydavatelé asi berou všechno, viz. soutěže Hledáme spisovatele a podobně.
Slovenský preklad trilógie Pán prsteňov, po prečítaní českého som si myslel, že čítam inú knihu...
Nejvíce?Asi když autor špatně přehází ze vzpomínek do součastnosti a čtenář musí často přemýšlet jestli se to dělo nebo právě děje. :)
Chyby celkem snáším, pokud jich není moc, ale nesnáším překlad v pražském stylu- takovej velkej atd. Taky mi vadí, když si pujčím z knihovny knížku a z ní vypadávají listy, nebo tam některé projistotu vůbec nejsou. A poslední dobou se setkávám s tím, že najdu v knihovně nějakou knížku a ona nemá na obalu anotaci, to mám taky strašně ráda. A taky nechápu zakládání knížek tím, co je zrovna po ruce (nemyslím tím zrovna nějaký čistý papír), nevycházím z údivu nad tím, čím je schoná založit knížku moje mamka- kapesníkem, lžičkou, jinou knížkou...
Text příspěvku byl upraven 04.02.12 v 14:43
Rozhodně opakování slov...Třeba v knihách Stiega Larssona...Nevšiml jste si někdo náhodou, že Lisbeth pořád "konstatovala"? Záměr nebo jen překlad? Já nevím, na jedné strance "konstatovala" asi 9x...Anebo už mě to slovo pak tak štvalo, že jsem ho v tom hledala...
Že knihovny mají v databázi i knihy, které už fyzicky nevlastní (ukradené, předpokládám). Já si něco najdu, objednám... a čekám a čekám a ono nic.
mineas: Jo, taky to mám hrozně ráda, i když poprvé se mi to stalo teprve nedávno. Zvlášť když je jeden kus půjčený a rezervovaný asi čtyři měsíce furt pryč a u druhého visí "pravděpodobná ztráta".
Když český grafik zprzní krásnou originální obálku; když se autor vyžívá v popisu místností, oblečení a techniky, které nerozumím; když nemůžu sehnat žádný díl ze série Řada nešťastných příhod, která už je dlouhou dobu vyprodaná a žádný dotisk se nekoná; když umírají hlavní postavy; když jsou sprostá slova z originálu cenzurovaná a nahrazena "přijatelnější formou"; když jména hlavních postav začínají na stejná písmena...
Nejvíc mě asi naštve, když se začtu do nadějné knihy, začátek se mi zalíbí, ale pak se to pokazí a nakonec usoudím, že to byla ztráta času. Daleko lepší je, když poznám hned na začátku knihy, že to není nic pro mě. Pak se snažím aspoň do půlky vydržet, abych jí dal šanci, a když furt nic, odložím ji na věčné časy.
Obecně hrubky a překlepy, občas přehozená nebo popletená jména, a osobně nesnáším zbytečné množství sprostých slov a popisy sexu.
Nemám ráda v ději prolínání osudu několika hrdinů současně.Miluji pěkné ilustrace,nelíbí se mě například ilustrace styl Picasso:-)
Několik knih , které jsem koupil, se doslova rozpadlo na jednotlivé stránky , hned při prvním čtení.
Jinak samozřejmě zločinem proti lidskosti, je občas děsivý překlad.
Hrubky, překlepy a kolikrát i nesmyslný překlad, kdy překladatel asi neumí anglicky a doslovně překládá každé slovo, protože nezná ten správný smysl celého toho sousloví
Plně souhlasím s Metal Messiah ohledně kvality knížek. Taky musím mít všechny rohy jak přejeté žehličkou (dokonce i u učebnic). V knihkupectví to je pak pořádný oříšek najít kus, který by neměl ohnutý rohy, přeložené a opatlané stránky, drobky všude možně (fakt jsem si v první chvíli myslela, že Steve Jobs má beďara na čele, ale pak se ukázalo, že to byl jen velký kus bordelu), u tvrdých desek bývají často naťuklé rohy, což mi taky hodně vadí a také samovolné papírové obaly, které se jenom nasadí. Ty podle mě v knihkupectví dopadaj nejhůře (ohnuté, roztrhlé..).
Pak mi vadí v knihovnách, jak už se tu zmiňovalo, tužkou (a propiskou) zkrášlené knížky. Nejvíce mi to vadí u testů, kde už mám půlku předvyplněnou.
To, že čtenáře iritují překlepy a pravopisné chyby, je známá věc. Ale co mě vysloveně naštve, je když ten nejhorší brak se drze dere na povrch a tváří se jako skutečně literární skvost. Se vším, co k tomu patří: kvalitní obal s krásnou grafickou úpravou a lákavá recenze. Takový klam nedokáže rozeznat každý zájemce a může "naletět". A v tom to právě tkví, že pokud chceme zjistit obsah knihy, musíme si ji koupit.
Přinejmenším zvláštní mi přišlo nedávno narazit v jedné ilustrované knížce pro děti předškolního věku na název povídky O červíčkovi, který trpěl rozpolcením osobností. Vysvětlujte malému dítěti, co znamená rozpolcení osobností... Ale ten vtip byl v tom, že samotná povídka byla o něčem úplně jiném! Pak ten název v kombinaci s obsahem povídky ve vás vyvolá pousmání.
Odfláknutý překlad a korektura. Vím, že se to stane, ale chyba či překlep, nebo dokonce nedopsaná věta (!) mi dojem hodně zkazí. Pak mi taky dovedou zvednout mandle knížky vydané v "módní" vlně, které prostě vypráví od začátku do konce ve stejném taktu, bez překvapivých zvratů, procpaný tunou vaty, žádný spád, jen slovo napojené na slovo. Někdy mi připadá, že sám korektor neměl sílu text projít víc než jednou a nakladatel ho rychle vydá, dokud to frčí.
Jo a taky zbytečně moc sexu - obzvlášť u spisovatelů, kteří jsou skvělí i bez toho, aby musely knihu špikovat do detailu popsanými akty.
Text příspěvku byl upraven 20.03.12 v 12:24
Momentálně čtu knížku Duch lásky od Daphne du Maurier. To byste neřekli, co je tam překlepů! Skoro na každé stránce aspoň jeden. Strašně mě to ruší a docela odrazuje od dalšího čtení. Ještě jsem se s tím nikdy nesetkala, maximálně s jedním dvěma překlepy v celé knížce, ale tohle je fakt hrozný.
Vložit příspěvek