Čitateľské fórum.
Môžeme ju hneď pridať medzi "nominované" a nemusíte si to značiť. Inak je to ďalší Angličan, aj keď ja osobne mám anglickú literatúru veľmi rád a hneď druhá kniha od toho istého autora.
"Vladař" (N.M.)
"Anna Karenina" (L.N.T.)
"Sto roků samoty" (G.G.M.)
"Kronika Pickwickova klubu" (Ch.D.)
"Čekání na Godota" (S.B.)
"Nadějné vyhlídky" (CH.D.)
"Peklo" (D.A.)
Čo sa týka čítania, som na tom podobne, epos som už zvládol a čítam ďalšie legendy ktoré sú súčasťou knihy.
Omlouvám se, Nadějné vyhlídky jsem přehlédla... :-) zkusím ještě zapátrat ve vlastním seznamu, třeba objevím něco jiného a neanglického...
Petass: Řekla bych, že drobné rozšíření seznamu neublíží, při posledním hlasování jsem měla pocit, že už je trošku vyhublý, i když je stále z čeho vybírat :D
Tak to abych pomalu začala číst, jste tentokrát hrozně rychlí. A já měla pocit jak jsem napřed, když jsem si knížku už stihla půjčit.
Tiež som mal pocit, že by neuškodilo, keby každý prihodil po jednej knihe.
P.S. Mne ten Gilgameš akosi veľmi rýchlo zbehol, až som sa čudoval (divil) . Požičať nestačí...
RamonVarga: Řekla bych, že ani jeden z těchto autorů nemůže být považován za "klasika" a tudíž nesplňuje záměr vlákna - na kterém jsme se dohodli. Ono je to samozřejmě sporné, odhlasovali jsme si "Stopaře", který taky v mnoha ohledech "parametry klasiky" nesplňuje. Ale když jsem říkala, že bys musel sáhnout mezi klasiky tohoto žánru, měla jsem na mysli kupříkladu... Vraždu v ulici Morgue... nebo Doyla - vím, detektivka není to samé co thriller, ale k tomu thrilleru mě právě žádný "počátek" nenapadá, snad jen "Pán much", což by mohla být celkem dobrá volba, když nad tím tak přemýšlím.¨
Jinak souhlasím s reakcí newtoryho.
Omlouvám se, že do toho ještě rýpu, problematika prvního thrilleru mě zaujala. Místním odpůrcům slova klasika se též omlouvám, zkrátka jsem stále nepřišla na to, jak tento pojem obejít.
newtory: Možná, že nestačí, ale moje svědomí je hned lehčí, když ji s sebou všude nosím...
Ja by som to možno povedal takto, snažíme sa čítať "klasiku" v pôvodnom zmysle slova, ale zas na druhú stranu každý knižný žáner už asi má svoju "klasiku".
P.S. So Stopařovým průvodcem...som tiež mal trochu problém, ale nechcel som vystupovať ako radikálny purista a tak som to "neriešil".
Text příspěvku byl upraven 25.02.19 v 22:30
To je pravda, človek má taký povznášajúci pocit, že keby chcel, tak by mohol...
Já bych možná vzala "na milost" Forsytha - Den pro Šakala, ale to asi není "psycho" jen thriller... Nebo taky detektivka? Těžko říct... Pán Much se mi docela zamlouvá, přidala bych do nominace. Mimo jiné se chystám i na Král krysa, Božská komedie, Židovka z Toleda... Je jich samozřejmě víc, taky "doháním" :)
Ono je to s tou klasikou a literárním kánonem složité. Začala jsem teď o to číst knihu od profesora Blooma (https://www.databazeknih.cz/knihy/kanon-zapadni-literatury-66161) a sice jsem stále v předmluvě, ale už jsem si odtamtud odnesla několik poznatků, které sice jsou poměrně jasné, nicméně člověk si to často sám neuvědomí... Jediná část historie o které bychom mohli říct, že má svůj kánon definitivně utvořený je antika, to co tam zůstalo už jen tak nezmizí... ale knihy staré 100 let? nikdo neví... Natož méně. To nutně nemusí znamenat, že to nejsou dobré knihy. Jen to nejsou klasiky z této definice... To jen tak pro zamyšlení...
Řekla bych, že Stopařův průvodce je víc kultovní kniha, než klasická nebo kanonická, nicméně už od ní vzniká určitý specifický druh kultury nebo... neumím se vyjádřit. Zkrátka asi nepřežije stovky let, nicméně něco klasického na ní stále je...
Neviem, asi by som mal problém s Forsythom, najmä keď ešte zostalo toľko kníh pri ktorých nemusíte uvažovať či tam patria, alebo nie.
Navyše dobrým vodítkom je aj určitá masovosť čitateľskej základne, nadčasovosť, možno by som povedal trochu "snobstva" Šakal je už tak trocha dosť "lidové čtení". Ešte jeden taký faktor, ono to kolektívne čítanie je aj o tom, že sú to často knihy, po ktorých nesiahame automaticky a čítanie v skupine tento blok odbúrava. Dohodneme sa odhlasujeme a čítame. Dobrý dôvod prečo NIEČO prečítať.
P.S. Len tak zo zvedavosti som klikol na Wiki, heslo klasická literatúra. S definíciou si ťažkú hlavu nerobia, ale zoznam je tu dlhý až do aleluja :
https://sk.wikipedia.org/wiki/Wikip%C3%A9dia:Zoznam_d%C3%B4le%C5%BEit%C3%BDch_kn%C3%ADh
Text příspěvku byl upraven 25.02.19 v 23:02
Jasně, já s tím souhlasím... Ten Forsyth mě napadl spíš proto, že jako autor přišel s něčím novým. Předtím nikdo nic podobného nepsal a proto bych ho "vzala na milost" jako autora, který měl nějaký přínos... Nevím, jak to vyjádřit. Já už jsem ho stejně četla ;) souhlasím s tím, že je spousta jiných "klasik" ke kterým mi společné čtení "pomůže". Jinak bych to osobně až tak stářím knihy neomezovala, je to opravdu těžké vymezit. Ze stávajících nominaci si určitě vyberu ;)
newtory: Hezky řečeno. Člověku to dá to definitivní šťouchnutí, aby po některé knize konečně sáhl. Nicméně stejně to nevždy funguje... Bílá velryba na mě z poličky stále vyčítavě zírá, ale ono na ní taky někdy dojde :D
No vida a v seznamu je i Exupery, takže stářím to nebude :) jinak je ten výčet zajímavý, máme co dělat :-D
Jass, Bielu veľrybu treba harpunovať po večeroch pri lampičke nech sa tam neškerí a bude pokoj...
Petass, keď si pozriete staršie príspevky z nášho vlákna, nájdete tam ešte dva zoznamy. Jeden som tam dal ja a je od uživateľa DK woodwarda a druhý je od Jass, ten sa zameriava na renesančnú literatúru, teda ak ma pamäť neklame.
„…Definovat znamená omezovat…“
— Oscar Wilde
Řekla bych, že definice jako taková není důležitá... spíš jde o nějaký ten étos... nebo genius loci... Omlouvám se za snahu vypadat přehnaně učeně, mám dojem, že už neumím česky. Zkrátka duch, nebo podstatu, nebo...
Petass: No, ten čas, nebo možná lépe řečeno odstup způsobuje to, že se ten kánon zužuje a tříbí... Kdybychom ze současné literatury měli vybrat co se stane klasikou? Naše naděje na úspěch je malá... Stejně se to příliš nedařilo předchozím dobám... Výjimečně ano, ale málokterý geniální autor byl uznaný už za svého života... Jinak Exupery je vynikající autor a bezpochyby dnes považovaný za klasika... ale bude se číst i v roce 3019? (Ona je tedy otázka jestli se ještě vůbec bude něco číst... ale dosadit lze víceméně libovolný rok...)
newtory: Ano, myslím, že to byl středověk a renesance, případně pokud byste chtěli můžu doplnit další literární období...
Vy jste se čtením rychlejší než japonské vlaky. Gilgameše už máte přečteného, hm, tak to skoro nemá cenu, abych si ho TEPRV zítra vypůjčila. :)
Text příspěvku byl upraven 25.02.19 v 23:30
Ale Jass ešte celkom nezačala a netušíme ako stojí Mirka2778 a Padfoot, inak Marylaa sa nám akosi vytratila z vlákna...
AD: Jass a zoznamy:
(Nie prosím nie, už máme zoznamy na dva životy.)
Samozrejme sem s nimi, nech nás, zahltených voľbou...
Text příspěvku byl upraven 25.02.19 v 23:34
Cenu to má! Termín je až 10.3. Času dost. My tu jen vypňujeme vzduchoprázdno, nepodstatným tlacháním :-D Už jdu spát, klasice zdar!
Dobrú noc všetkým.
Jass, hoďte nám sem prosím tie zoznamy. Naozaj som zvedavý.
Já tady jsem, a sledují diskuzí, ale nějak nemám kdy zajít do knihovny. A Gulivera jsem doma nenašla, někde být musí, ale nevím kde, tak asi ho také půjčím v knihovně a pak doženou čtení.
Ten Gilgameš jsem myslela, že by mohl být na internetu, ale zjistila jsem, že legálně ne, protože se na něj vztahují autorská práva. Což se přiznám, že mě docela překvapilo.
newtory: Jen na dva? Pro zvědavce "Od baroka po kritický realismus". Nejsem si úplně jistá podle jakého klíče jsou vybírány jednotlivé tituly u autorů, ale minimálně jako seznam autoru je to zajímavé... (Seznam moderny stále bohužel není k dispozici, v případě zájmu dodám, až bude... ;-) )
Blaise Pascal: Myšlenky
Pierre Corneille: Cid
Jean Racine: Ifigenie, Faidra
Moliere: Lakomec, Misantrop, Tartuffe
François de La Rochefoucauld: Maximy
John Milton: Ztracený ráj
John Donne: výbor z básnického díla
John Bunyan: Poutníkova cesta
Alexander Pope: Uloupená kadeř
Daniel Defoe: Robinson Crusoe
Jonathan Swift: Gulliverovy cesty
Růže ran (německá barokní lyrika)
Hans Jakob von Grimmelshausen: Dobrodružný Simplicius Simplicissimus
Angelus Silesius: Poutník cherubínský
Pedro Calderón de la Barca: Život je sen
Luis de Góngora y Argote: výbor z básnického díla
Tirso de Molina: Sevillský svůdce a kamenný host
Terezie z Ávily: Vlastní životopis
Jan od Kříže: Temná noc
Ivan Gundulič: Osman
Voltaire: Candide
Jean Jacques Rousseau: Vyznání, Julie aneb Nová Heloisa
Denis Diderot: Jakub fatalista
Pierre Beaumarchais: Lazebník sevillský, Figarova svatba
D. A. F. de Sade: Sto dvacet dní Sodomy
Ch.-L. S. de Montesquieu: Perské listy
P. A. Choderlos de Laclos: Nebezpečné známosti
John Gay: Žebrácká opera
Laurence Sterne: Život a názory Tristrama Shandyho
James Macpherson: Písně Ossianovy
William Blake: výbor z básnického díla
Oliver Goldsmith: Farář wakefieldský
Horace Walpole: Otrantský zámek
Charles Robert Maturin: Poutník Melmoth
Jan Potocki: Rukopis nalezený v Zaragoze
Carlo Goldoni: Poprask na laguně
Ivan Kotljarevskij: Aeneida
Emanuel Schikaneder – W. A. Mozart: Kouzelná flétna
Johann Wolfgang Goethe: Faust, Utrpení mladého Werthera, Viléma Meistera léta učednická, Západovýchodní díván, Báseň a pravda
Friedrich Schiller: Loupežníci
Friedrich Hölderlin: Hyperion, výbor z básnického díla
Novalis: Jindřich von Ofterdingen
Achim von Arnim - Clemens Brentano: Chlapcův kouzelný roh
bratři Grimmové: Pohádky pro děti a celou rodinu
E. T. A. Hoffmann: výbor z povídek
Adelbert v. Chamisso: Podivuhodný příběh Petra Schlemihla
Samuel Taylor Coleridge: Píseň o starém námořníkovi
George Gordon Byron: Childe Haroldova pouť, Vězeň chillonský, Manfred
Percy Bysshe Shelley: Odpoutaný Prométheus
Walter Scott: Ivanhoe, Wawerley
John Keats: výbor z básnického díla
Francois René de Chateaubriand: Atala, René
Benjamin Constant: Adolf
Victor Hugo: Chrám Matky Boží v Paříži, Ubožáci, Devadesát tři
Aloysius Bertrand: Kašpar noci
Alfred de Musset: Zpověď dítěte svého věku
Alexandr Sergejevič Puškin: Evžen Oněgin, Měděný jezdec
Michail Jurjevič Lermontov: Démon, výbor z lyriky
Nikolaj Vasiljevič Gogol: Mirgorod, Petrohradské povídky, Mrtvé duše
Adam Mickiewicz: Dziady, Pan Tadeáš, Konrád Wallenrod
Juliusz Slowacki: Král Duch
Zygmunt Krasinski: Komedie ne božská
Henryk Sienkiewicz: Quo vadis, Ohněm a mečem
Wladyslaw Stanislaw Reymont: Zaslíbená země
France Prešeren: Básně
Soeren Kierkegaard: Svůdcův deník
Hans Christian Andersen: výbor z pohádek
August Strindberg: Syn služky, Tanec smrti
Selma Lagerlöfová: Gösta Berling
Henrik Ibsen: Divoká kachna, Peer Gynt
Honoré de Balzac: Ztracené iluze, Otec Goriot
Stendhal: Červený a černý, Kartouza parmská
Gustave Flaubert: Paní Bovaryová, Citová výchova, Salambo
Guy de Maupassant: Miláček
Alphonse Daudet: Listy z mého mlýna
Prosper Mérimée: Carmen
Jules Barbey d´Aurevilly: Ďábelské novely
Émile Zola: Nana, Zabiják
Jane Austenová: Pýcha a předsudek
Charles Dickens: Kronika Pickwickova klubu, David Copperfield, Oliver Twist
Charlotte Brontëová: Jana Eyrová
Emily Brontëová: Na větrné hůrce
William Makepeace Thackeray: Jarmark marnosti
Lewis Caroll: Alenka v kraji divů
Ivan Alexandrovič Gončarov: Oblomov
Ivan Sergejevič Turgeněv: Lovcovy zápisky, Otcové a děti
Lev Nikolajevič Tolstoj: Vojna a mír, Anna Kareninová, Kreutzerova sonáta
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Zločin a trest, Idiot, Bratři Karamazovi, Běsi
Adalbert Stifter: Z kroniky mého rodu, Pozdní léto
Gérard de Nerval: Dcery ohně, Chiméry
Charles Baudelaire: Květy zla
Paul Verlaine: výbor z básnického díla
Arthur Rimbaud: výbor z básnického díla
Lautreamont: Zpěvy Maldororovy
Stéphane Mallarmé: Faunovo odpoledne
Giacomo Leopardi: Zpěvy
Giosue Carducci: výbor z básnického díla
Charles de Coster: Pověst o Ulenspieglovi
Alfred Tennyson: Idyly královské
Friedrich Nietzsche: Zrození tragédie z ducha hudby, Tak pravil Zarathustra
Vložit příspěvek