Současní čeští autoři

To Ijcro: No, tahle oblast mě totálně míjí. A vidím to spíše jako komerci vyšlehnutou poptávkou po 50 Shades of Grey. Bohužel protože u nás v knihovně poslední dobou skoro nic než toto a noirky neberou :/ Můžu si spíše o čteni nechat zdát.:(
No, možná to bude jako u Vondrušky a nekamentujte mne za to srovnání. Prostě ti čtenáři neumí objektivně zhodnotit kvalitu knihy a nebo se o to ani nesnaží.
I když je pan Vondruška poslední dobou spíše manufaktura a podle toho jeho díla vypadají. Tak si srovnání s Hartlem dle mého neznalého a zaujatého názoru nezaslouží.

Text příspěvku byl upraven 02.08.22 v 11:48

Myslím, že se to týká dost autorů. Buď píšou a náhodou se trefí do toho, co letí nebo píšou podle toho, co lidi chtějí číst, viz žánrové vlny. Netvrdím, že co se nelíbilo mě, je z toho důvodu automaticky špatné a lidi by to neměli číst. Ale přijde mi, že čtenář má pocit, že je českému autorovi blíž. Vidí to klidně třikrát do roka na různých akcích a když se sejdou na záchodě, tak to jsou úplně stejný lidi.
Asi je tohle plný klišé, ale tak to na mě působí. Protože přeci jen...jsme v Čechách, tady je větší šance na zpětnou vazbu autora na čtenáře. A koho to nepotěší? Kdo si kvůli tomu nepřipadá speciální? To je asi blbá volba slova, to speciální, ale pointa je snad k pochopení i tak. To se vám se zahraničním autorem nestane...

Text příspěvku byl upraven 02.08.22 v 11:57

Pokud mohu soudit, dle ohlasů, knihy pana Hartla jsou oddechovkou, která neuráží vkus.

Myslím, že to chápu. Lidi od toho dostanou, co v současných problémech, potřebují. Takže teď asi letí o to víc. Já si na oddech přečtu něco jiného. Ale to jsme řešili jinde. Tyhle pohledy na to, jak svět odráží naše čtení...

Pana Hartla nečtu a s prominutím můj vkus ohledně života uráží. Zkusila jsem pouze jednu knihu a musela jsem ji odložit, to nešlo.

Marika Vanova, otázka zněla, proč se knihy pana Hartla čtou... literární, stylistický odpad nejsou, to jsem myslela tím neurážením vkusu.

Text příspěvku byl upraven 02.08.22 v 18:29

Nějak jsem se českým autorům vyhýbala. Budu to muset napravit. Někteří jsou opravdu dobří.

Českým autorům nějak nemůžu přijít na chuť. Většinou je to zklamání a halo kolem jejich knih nechápu. Naposled to byl Sudetenland od Kýši.

Výjimkou zde jsou Karin Lednická a Milada Střítežská. U Lednické jsem to čekal, Střítežská svými Harfeníky velmi příjemně překvapila.