Kniha jako Vteřinu poté

Byra04.03.2013 v 10:06

Hledám knížky podobné jako Vteřinu poté (http://www.databazeknih.cz/knihy/vterinu-pote-125480 ). O boji o přežití, společenstvích, z budoucnosti, katastrofické

Jiří Crane04.03.2013 v 11:23

Cesta od Cormaca McCarthyho
http://www.databazeknih.cz/knihy/cesta-18

RADOST04.03.2013 v 12:36

Tak padne náš svět (Megan Crewe) http://www.databazeknih.cz/knihy/tak-padne-nas-svet-120549
Díra (Daniel Petr) http://www.databazeknih.cz/knihy/dira-139419

Text příspěvku byl upraven 04.03.2013 v 12:37

RADOST04.03.2013 v 12:40

Doporučuji nahlédnout do seznamu knih se štítkem postkatastrofická
http://www.databazeknih.cz/stitky/postkatastroficka-145

Ikkju05.03.2013 v 07:55

Asi bych doporučil všechny knihy od kivery(Den trifidů je zasloužená klasika, Tma je nefovka v kulisách Prahy, Malevil je světová klasika, pár přeživších na starém hrádku, kteří se snaží začít znovu od začátku), Smrt trávy je pěkně ostrá věc (kdo dřív zahodí zábrany, má větší šanci na přežití), jen přihodím:
Armagedony (antologie povídek, některé docela hororové),
Temné záblesky (kulhánkovská akce),
Kronika konce světa (pohodová záležitost), ale hlavně
Poslední člověk od Bogátiho! (jeden člověk, má k dispozici všechno co po civilizaci zůstalo, a snaží se nějak smysluplně pře/žít)


vicovm05.03.2013 v 09:39

Další podobné:
Knut Faldbakken: Bídné roky, http://www.databazeknih.cz/knihy/bidne-roky-14891
J. Pournelle , L. Niven: Luciferovo kladivo (série, 2 knihy), http://www.databazeknih.cz/serie/luciferovo-kladivo-1663

Prozatím vše.
vicovm

kivera05.03.2013 v 19:07

Ikkju: Poslední člověk od Bogátiho byla jedna z mála sci-fi knížek, kterou jsem nedočetla. Možná jsem ji četla přiliš brzy a měla si pár let počkat. Knížka na mě působila tak depresívně, že jsem ji nedokázala dočíst. Totéž se mi stalo u Malevilu, ale k němu jsem se naštěstí po pár letech vrátila a dočetla (a četla pak několikrát) - je to skvělá kniha.

Ikkju06.03.2013 v 13:37

kivera: Bogáti je asi depresívní, já to tak ale nevnímal... ale když o tom přemýšlím, je ten pocit osamocenosti jeden z důvodů, proč postapo vyhledávám... Malevil jsem naopak vnímal jako hodně zalidněnou knihu x), a nejvíc mi u ní vystupovala linka vůdcovství jednoho z přeživších v hodně semknutém společenství.
A ten kousek naděje na přežití na spálené Zemi, případně naděje na začátek nového, lepšího se vine snad všemi z knížek, které jsme jmenovali. Dokonce i Smrtí trávy, která byla docela těžké sousto zase pro mě...



Vložit příspěvek