Co se staršími jazykovými učebnicemi?

bamba14.04.2016 v 14:40

mám niekde asi "ruštinu pro vojáky" nerada by som sa jej zbavila.Človek nikdy nevie.

mariva14.04.2016 v 15:04

Nedokážu knížku vyhodit, ale mám obavy, že staré učebnice angličtiny pro jazykovky i samouky dnes už těžko někdo bude chtít. Doufala jsem, že tu najdu nějakou radu...

Koka14.04.2016 v 15:14

To bych také ráda věděla! Mám jich hodně, různé jazyky, ale nikdo nemá zájem, protože mladá generace se domnívá (a vydavatelé, kteří chtějí vydělat, jí v tom utvrzují), že němčina, angličtina, francouzština, italština ... nikdy nezněly tak úžasně, bohatě, moderně a jedině správně, jak znějí výhradně v knihách vydaných vloni, maximálně předloni.
Tak si je nechávám jakou kuriozitu. Mám dokonce učebnici italštiny vydanou v 1941, v níž jsou jako učební texty ukázky z proslovů Benita Mussoliniho, ale také z děl Galilea Galileiho a D´Anunzia.
Jenom jsem udělala pitomost - zbavila jsem se jedné předválečné učebnice němčiny, v níž byl švabach i latinka, i tabulka přepisu švabachu do latinky, a ta mi teď hrozně chybí. Nemá jí někdo na vyhození, tj. na darování :=))

Koka15.04.2016 v 10:25

tsal - máš naprostou pravdu, že jsou to vyučující, kdo nejnovější vydání požaduje, a také že jsou to vyučující, kteří jsou "hmotně zainteresovaní" na tom, od kterého vydavatele kterou učebnici budou svým žákům doporučovat, resp. od nich vyžadovat k výuce. To je nespochybnitelné a vím, že to tak je. Je to stejné dohazovačství, jako mezi lékaři a farmaceutickými firmami.
Já jsem - možná poněkud zkratkovitě - z toho "obvinila" výhradně mladou generaci, tedy opět zjednodušeně potenciální čtenáře takových jazykových učebnic, a to proto, že značná část mé jazykovo-učebnicové nabídky byly učebnice pro samouky, tedy knihy, o jejichž verzi si obyčejně rozhoduje sám student. Ale studenti jsou - jistě i pod vlivem toho, o čem jsi psala výše - přesvědčeni, že i k samovýuce musejí mít nejnovější verzi, neboť ta starší je zastaralá.
Jinak - staré české či slovenské jazykové učebnice jsou i zajímavým dokumentem své doby, ve výběru témat, v slovní zásobě. Ty dnes už legendární okřídlené směšné fráze z ruštiny "Maja mama dajarka, moj papa vrač" jsou opravdu svědkami časů, kdy se lékaři ženili s dojičkami. Nebo ty návštěvy u soudruhů v NDR, kteří mají doma "schöne moderne Möbel" - jsou fakt kouzelné.



Vložit příspěvek