Čitateľské fórum.
Milí přátelé, čteme spolu čtvrtou knížku a mě včera jen tak blesklo hlavou, že nám příběh vypráví už třetí náruživý námořník (a i stopařův průvodce počítá s tím, že si stopneme loď, byť kosmickou). Je to náhoda? Nejsem žádný hydrofob, desetiminutový vltavský přívoz zvládám 1x ročně s přehledem, ale příště bychom se snad mohli na cestu vydat pěšky, vlakem, koňmo, z nouze i na kole. Pokud se v budoucnu projeví Gilgameš (pro kterého jsem tentokrát hlasovala) jako mořský vlk, tvařte se jako bych tu vůbec nic nepsala.
Mirka: XD Tvůj příspěvek mě donutil se zamyslet a došlo mi, že jsme si také odhlasovali samé anglicky píšící autory.... ne že bych si stěžovala :D a podobností je víc... já bych to připsala tomu, že "statistický vzorek" je zatím malý a časem se to víc rozrůzní...
Dobré postrehy, ja som si to vôbec neuvedomil. Budem to brať do úvahy pri budúcej nominácii aj hlasovaní.
Ale nedá mi aby som si neprisadil, ona anglofónna literatúra má niečo do seba, teda aspoň podľa mňa.
Text příspěvku byl upraven 18.01.19 v 11:23
Ono to bude aj tým, že trikrát šlo o dobrodružstvo vo vymyslenej krajine, a je výhodnejšie dostať sa tam loďou než po súši. Lepšie sa tak mätú stopy, čo sa týka presného určenia miesta.
Myslela som to tak, že ak chce autor umiestniť dej do vymyslenej krajiny, je oveľa ľahšie poslať hrdinu na more. Tam ho môže zachytiť búrka a odvliecť neznámo kam, čím autorovi odpadá krkolomné vymýšľanie, ako tú vymyslenú krajinu pred ľuďmi schovať. Proste je dakde v šírom mori. Na pevnine to nejde. Pri cestovaní po súši totiž nie je veľmi pravdepodobné, že by hrdinu zachytilo tornádo a odnieslo do neznáma. Použiť sa to dá, napríklad aby sa človek dostal do krajiny Oz, ale s mierou. Zato stroskotanie sa dá používať znovu a znovu.
Navyše z UK nech za zvrtne ktorýmkoľvek smerom, po "krátkom" čase musí zase do vody...
Možno je „izolované miesto“ lepší výraz než „vymyslená krajina“, napokon Robinsonov ostrov mohol existovať. Defoe aj Swift proste potrebovali udržať ostatných ľudí v úctivej vzdialenosti. Určitú službu urobí aj náhorná plošina (Stratený svet), ale tam je veľmi ťažké dostať sa samojediný a proti svojej vôli. A ešte tam trčať 28 rokov. Oceán skrátka vedie.
Určitě hraje velkou roli i fakt, že v době, kdy Gulliverovy cesty vznikaly, nebyl oceán zrovna nejprobádanější. O to bylo potom jednodušší přimět čtenáře věřit, že kdesi za velkou vodou je úplně jiný svět, kde lidé chodí hlavou dolů a nebo jsou úplně mrňaví. Kouzelné ostrovy, na kterých fungují úplně jiné zákony. Odysseus by mohl vyprávět :). Když se tahle oblast probádala a mýty zbořily, přesunula se podobná dobrodružství do vesmíru, který je pořád velkou neznámou. V tom asi vidím tu velkou podobnost se Stopařem... Princip je pořád stejný: doma na zadku prostě nikoho žádné velké dobrodružství nepotká.
A i když mě moře pořád baví a navíc si myslím, že díky tomu máme i co srovnávat, asi bych taky příště sáhla po jiné než dobrodružné knize.
Na budúce sa budeme držať trocha viac pri zemi...
Text příspěvku byl upraven 18.01.19 v 22:22
Tak Gulliver stažen jako ebook, ale prvně musím dočíst: Pod Kupolí; Růženky; Cáry cti.
//P.S.: Kdyby někdo chtěl Gullivera ve formátu DJVU, nechť písne SZ.
Text příspěvku byl upraven 24.01.19 v 13:26
Jak jste na tom, lidé dobří? Já dnes dočítám poslední stránky (držet termín se mi zatím pořád nedaří, ale lepším se).
No priznám sa, ja nestojím veľmi dobre, asi stále platí že: Ševcova žena a kovářova kobyla chodí bosy.
My sme si navyše s Jonathanom akosi nepadli do noty.
Kapka povzbuzení pro ty, kteří čtou další knihu, zatímco já jsem zabloudila na moři blízko velryby.
Jass v pohode, ak ste to viackrát čítali, nikto Vás nemôže siliť do ďalšieho čítania. Určite si toho veľa pamätáte a navyše máte niečo čo mi ostatní teraz postrádame a tým je časový odstup.
Ospravedlňujem sa, ale 3. február (únor) som prešvihol, ako stojíte s čítaním ostatní ? Za seba môžem povedať, že zajtra večer už budem môcť diskutovať.
Text příspěvku byl upraven 10.02.19 v 19:32
Časový odstup možná mám, na druhou stranu mám ale taky ke knize sentimentální vztah :D. Ale nakonec vztah k uměleckému dílu nemůže být nikdy objektivní...
Objektívny môže byť len počítač, preto posudzuje povrchne, formálne. Ak máte ku knihe sentimentálny vzťah to znamená, že vidíte a cítite v knihe to, čo ostatným čitateľom uniká.
Text příspěvku byl upraven 11.02.19 v 01:36
Tak ako milí "Jahuovia" začneme ?
Pre mňa po Robinsonovi a Moby Dickovi nová kniha. Mal som ju zafixovanú ako stretnutie "Veľkého s Maličkými" a potom v opačnom garde "Malého s Veľkými." Toto bola celkom nečakaná skúsenosť.
Text příspěvku byl upraven 11.02.19 v 21:49
Musím sa priznať, ale mne v tom mojom vydaní normálne chýbali ilustrácie.
Trocha ma unavovali tie vymyslené zemepisné názvy, ktoré zneli tak, ako keď niekto skusmo niekoľkokrát naslepo ťukne do písacieho stroja a nakoniec, chvíľami ma riadne vytáčal slovenský preklad pána Viktora Krupu, tomu by som za prekladateľskú činnosť venoval dlhodobý pobyt v kolónii Jahuov all inclusive.
Já měla štěstí. Překlad: Aloys Skoumal,
ilustrace :Cyril Bouda. Jeho obrázky mi dělají radost v každé knížce.
"Žádný zákon té země nesmí přesahovat slovy počet písmen jejich abecedy. Málokterý však bývá dokonce i tak dlouhý. Vyjadřují je slova nejprostší a nejjednodušší a oni nejsou takoví taškáři, aby v nich nacházeli víc než jeden smysl. Napsat výklad nějakého zákona je hrdelní zločin."
Krásná myšlenka, co vy na to?
Vložit příspěvek