Smrt v Benátkách diskuze

Smrt v Benátkách https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/34611/bmid_smrt-v-benatkach-V5N-34611.jpg 4 604 102

Novela Smrt v Benátkách, v roce 1971 převedená na stříbrné plátno Luchinem Viscontim, patří k nejznámějším Mannovým literárním pracím a stejně jako ostatní autorovo dílo se jejím hlavním námětem stala problematika vztahu umělce k životu. Úspěšný spisovatel Gustav von Aschenbach, prototyp lidské zralosti a životního i tvůrčího soustředění, se ve svých padesáti letech rozhodne strávit léto v Benátkách. Namísto kontemplace tu však na moralistního pedanta čeká setkání s odvrácenou stranou vlastního nitra: bičován potlačovanou, avšak čím dál tím méně zvladatelnou smyslovou vášní je přitahován k polskému chlapci Tadziovi, takže když ve městě vypukne epidemie cholery, odmítne Aschenbach Benátky opustit a zůstane v nich až do trpce tragického konce. Co se na první pohled jeví být pouze osudovým zřetězením náhod, je ve skutečnosti přísně logické a vyplývá z dlouho narůstající psychické krize hlavního hrdiny - ukáže se, že Aschenbachova rovnováha byla pouze zdánlivá, neboť jí bylo dosaženo v umění, nikoliv v životě. Konečně Thomas Mann sám Smrt v Benátkách charakterizoval jako "příběh o rozkoši ze zániku".... celý text

Literatura světová Novely
Vydáno: , NLN - Nakladatelství Lidové noviny
Originální název:

Der Tod in Venedig , 1912


více info...

Diskuze o knize (3)

Přidat komentář

siena
03.01.2023

"... Z použitých alegorií mě nejvíc oslovilo funkční propojení vnějšího a vnitřního – Benátky vypadají tak, jak vypadá Aschenbachova mysl. Zataženo, vítr, hniloba, laciná zábava za účelem rozptýlení – to vše má odraz ve vnitřním Gustavově světě. A nezájem vedení města o cokoli jiného, než vlastní zisk ... "

mirektrubak, takto hodnotíte Benátky na zíkladě čeho?

antragus
04.03.2011 2 z 5

To Stammel:
Netvrdím, že je vše špatně, některé pasáže jsem si i vypisoval, protože byly přínosné. Mentálním průjmem zpravidla označuji to co z autora evidentně muselo ven (jako ten průjem), často bez většího ohledu na čtenáře. Sebereflexe - ano, úvahy o umění nebo estetice - proč ne? Jenom nevím, proč to Mann prostě nevydal jako úvahovou sbírku a balil to do příběhu, který, pomineme-li různá roubování a oslí můstky k úvahám, vpravdě nezabírá více než desetinu knihy. Zvláště, když se vám to dnes spousta lidí snaží naservírovat opět jako příběh. Takže - pokud se mi to snaží celý svět podat jako příběh, musím celému světu říci, že příběhová složka mě obchází nepěkně velkým obloukem. Až mi toto bude prezentováno jako úvahové, sebereflektující či filzofické dílo, můžeme se o něm bavit z jiného úhlu pohledu. Tolik asi za mě. Díky za podnětnou reakci.


Stammel
01.02.2011 5 z 5

to Antragus:
V čem Vám to přijde tak špatné? Mě se to zdá být velmi soudržnou a více než zralou úvahou nad tím jak se vztahovat či nevztahovat ke kráse, ve které je zároveň velký kus poctivé, promyšlené sebereflexe. "Mentální průjem" tu nenacházím. Byť je fakt, že to není jednoduché čtení a že může působit matoucím dojmem. Mě to konec konců dalo zabrat pořádně a bez pomoci bych asi mnoho z cenných míst přehlédl.