Otčina diskuze

Otčina https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/29318/bmid_otcina-Ds3-29318.png 4 460 110

Napínavý příběh detektivního pátrání, v němž se autor zabývá myšlenkou, že Hitler žije a Evropa od Atlantiku až po Ural je ovládána Německou říší. - zdroj - KJM Brno Napínavý román, známý také díky stejnojmenné filmové adaptaci, se odehrává v imaginárním historickém panoramatu, ve kterém je Německo vítězem druhé světové války a chystá se na oslavu 75. narozenin Adolfa Hitlera. Berlín na jaře 1964. Xavier March je detektiv, jakých už jsme poznali desítky, jeden z těch, kteří to přehánějí s pitím i s prací, kteří špatně spí a po rozvodu žijí už léta sami a kteří s cigaretou v koutku úst cedí kousavé průpovídky. Jeden podstatný rozdíl by tu ale byl: March se pyšní titulem Sturmbannführera SS, nacistické Německo ovládá celou Evropu a tajemství, kterému je vyšetřovatel na stopě, by mohlo ošklivě zkalit oslavu Vůdcových pětasedmdesátin. Robert Harris vystudoval anglickou literaturu na univerzitě v Cambridge a jako novinář a oceňovaný sloupkař pracoval mimo jiné pro BBC a list Sunday Times. Spisovatelskou dráhu zahájil v oblasti literatury faktu, kde se jeho knihy mimo jiné věnovaly dějinám chemických a biologických zbraní a kauze údajných Hitlerových deníků (Obchod s Hitlerem). Český čtenář se už mohl seznámit s velkou částí jeho románové tvorby, mimo jiné s knižními předlohami úspěšných filmů Enigma a Muž ve stínu.... celý text

Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: , Riopress
Originální název:

Fatherland , 1992


více info...

Diskuze o knize (2)

Přidat komentář

Sandik
23.05.2019 4 z 5

shmaic: Já moc nechápu vaší poznámku... Kam jinam tedy u všech všudy ten příběh měl umístit?

tsal
17.08.2018 4 z 5

baacinka: Ač se to může zdát divné, obyčejní Němci o mnohých zvěrstvech svých vojáků a vojevůdců skutečně nevěděli. Existenci koncentračních táborů a poměry v nich Hitler totiž tajil i před nimi, protože jsou věci, které by neprošly ani milovanému vůdci. Samozřejmě věděli, že lidé mizí, a tušili, že nejedou do nějakého ráje na zemi. Jenže jedna věc je tušit a druhá věc je představit si promyšlené tábory smrti, v nichž lidské násilí dosáhlo v historii dosud nevídané míry. Také se musí brát v potaz, že většina (37/54, z toho všechny vyhlazovací) táborů byla mimo území dnešního Německa a že ani Němci sami neměli na růžích ustláno. Po první světové válce šlo o zbídačený zlomený národ bez budoucnosti a když Hitler začal s čistkami, začal s nimi právě mezi Němci. Takže ano, Němci viděli své sousedy a blízké mizet "na Východě". Je ovšem otázkou, kolik z nich nepříjemné otázky neotevíralo, protože souhlasili, a kolik z nich mlčelo, protože se báli o život vlastní rodiny. Čímž nechci činy tehdejšího Německa obhajovat. Jen chci připomenout, že věci nikdy nebývají černobílé a že když Sovětský svaz posílal do svých pracovních táborů a popravoval své politické vězně, v Čechách a na Moravě se proti tomu národ nebouřil podstatně delší dobu.

Harris tedy příliš nefantazíroval.

Zajímavý článek závěrem: http://neviditelnypes.lidovky.cz/osvetim-otevrena-rana-v-radu-lidskeho-byti-f20-/p_zahranici.aspx?c=A150126_110754_p_zahranici_wag