Mansfieldské panství diskuze

Mansfieldské panství https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/11800/mansfieldske-panstvi-11800.jpg 4 730 73

Třetí román Jane Austenové nabízí spletitý barvitý příběh plný plasticky vylíčených postav. Hlavní hrdinka Fanny Priceová se v útlém věku ocitá jako chudá příbuzná na Mansfieldu v rodině své lépe situované tety a strýce. Venkovské sídlo žije svým vlastním rytmem a všedními událostmi, jež jsou v celospolečenském měřítku jistě zanedbatelné, ale pro aktéry příběhu vrcholně důležité – ať už je to ples, návštěva nebo něčí nemoc. Fanny dozrává v osobnost, která si i v prostředí sešněrovaném konvencemi dokáže držet svých zásad i ideálů, a proto získá lásku, v niž vlastně neměla doufat... Překlad Eva Kondrysová.... celý text

Žánr:
Literatura světová , Romány

Vydáno: , Národní divadlo (Praha)
Originální název:

Mansfield Park , 1814


více info...

Diskuze o knize (7)

Naias
Naias
18.09.2018 4 z 5

Som zvedavá na výsledok. Ja to mám čerstvo v pamäti, pretože v lete som sa v tej horúčave nedokázala riadne sústrediť, tak som čítala už prečítané knihy. V 39. kapitole Fanny porovnáva obe miesta.
„Když Fanny po týdenní zkušenosti porovnávala oba domy, byla v pokušení parafrázovat známý aforismus doktora Johnsona o celibátu a manželství a konstatovat, že Mansfield možná má své nedostatky, ale Porstsmouth nenabízí žádné potěšení.“
Mansfield bol holt menšie zlo.

Yalka
Yalka
18.09.2018 5 z 5

Nailas: díky za rozbor. Už se těším, až si to znovu přečtu. Ráda bych něco podotkla, k tomu, co píšeš (protože já jsem z rodiny sira Bertrama měla naprosto odlišný pocit, než popisuješ ty), ale budu si muset předtím osvěžit paměť.


Naias
Naias
17.09.2018 4 z 5

Panovala. Strýko ju desil, hlavne v detstve, ale občas prejavil náklonnosť spôsobom, ktorý ju dojal. Keď rozkázal zapriahnuť do koča kvôli nej, keď sa na ňu pýtal po návrate z cudziny a to s nežnosťou, ktorú predtým neprejavil, keď jej nechal zakúriť vo Východnej izbe... Strýko pôsobil vo vzťahu k Fanny nepríjemne, ale to bolo spôsobené tým, že bol prísny a strohý a ako pán domu zvyknutý, že jeho slovo je zákon. (Koniec koncov, aj vlastné dcéry sa pred ním uzatvárali.) Nebolo to tým, že by na ňu nebral ohľad, nestaral sa o jej blaho. Aj keď mal svoje predstavy, čo je pre ňu najlepšie (sobáš s pánom Crawfordom), ale aspoň ju nútil len spočiatku (a zakázal pani Norrisovej, aby jej to vyčítala, čím Fanny ušetril veľa trampôt). A lady Bertramová? Tá ju mala rada, v živote jej neublížila slovom ani skutkom a neustále opakovala, že sa bez nej nezaobíde. Bola to dosť sebecká láska, lebo nebola ochotná obetovať svoje pohodlie, aby Fanny mohla ísť na výlet či na večeru, ale náklonnosť to bola a Fanny ju cítila. Pani Norrisová, to bola iná káva, tá ju neznášala a robila, čo mohla, aby jej prekazila radosť. Tú by som s potešením prehodila oknom. A Edmund? To nemusím komentovať. Tom, Maria a Julia ju viac-menej ignorovali, nekamarátili sa s ňou, ale ani jej neubližovali.
No jej vlastná matka si ju nevšímala a otec o ňu prejavoval toľko záujmu ako o nábytok. Ani bratia (s výnimkou Williama, ktorý nebol celú dobu doma) jej veľa pozornosti nevenovali. Nikto moc nebral ohľad na to, aká je krehká, ako ju z toho hluku a ruchu bolí hlava, ako jej chýba pohyb. Tam celkovo nikto na nikoho nebral ohľad, nikto nikoho nepočúval, neprejavovali si navzájom rešpekt.
V Mansfielde to tak nebolo. A starali sa tam o ňu podstatne viac, hoci prakticky za všetko vďačila Edmundovi, lady Bertramová bola príliš lenivá, než aby sa starala o kohokoľvek okrem seba, a sir Thomas prejavil starosť len občas. Ale vždy bolí viac, ak človeka zanedbávajú jeho vlastní rodičia, než strýko a teta. A to v Portsmouthe im bola rovná, zato v Mansfielde bola predsa len neurodzená príbuzná. Takže niet divu, že sa k nej podľa toho správali. V Anglicku mali ľudí pekne rozškatuľkovaných do tried, a v žiadnom prípade to nebolo len pro forma. Urodzení boli „lepší ľudia“ a boli nadradení.
Už som sa dočítala v komentároch ku knihám, že tá či tá bola snobka, lebo pozerala zvrchu na neurodzených. To ma vie vytočiť do vývrtky. Snob je človek, ktorý nekriticky obdivuje spoločnosť z vyšších kruhov a, napodobňujúc ju, snaží sa medzi ňu vopchať. Nie urodzený človek, ktorý svoju nadradenosť vnímal ako samozrejmosť, pretože ako samozrejmosť ju vtedy vnímali všetci.
Suma sumárum, keď vezmeme do úvahy, ako ju v Portsmouthe zanedbávali tí, ktorí jej mali byť najbližší, ako jej chýbala príroda, jazdenie na koni, prechádzky, a predovšetkým ticho, pokoj a náklonnosť lady Bertramovej, niet sa čo čudovať, že Mansfield nazývala domovom.

Yalka
Yalka
16.09.2018 5 z 5

Naias: špinavé nádobí si nepamatuju, to je fakt. Ale řekni mi, copak v domácnosti strýčka a tetičky panovala lepší atmosféra? Mně přišlo hrozně odporné, jak se tam všichni k Fanny chovali.

Naias
Naias
15.09.2018 4 z 5

Yalka, rado sa stalo.
K tvojmu komentáru, citujem „Ale i to svědčí jistě hodně jak o Austenové, tak o její době: nepochopitelný odmítavý postoj Fanny k životnímu stylu jejích rodičů a sourozenců, který byl nahlíženo z pohledu hlavní hrdinky skandální (přitom šlo většinou jen o formální a vnější věci, nebyli to žádní záporáci, jen byli tak trošku rozjívení). A jak se těšila zpět k tetičce! Netrpěla ona ta Fanny nakonec Stockholmským syndromem? ;-)“ by som podotkla: Trošku rozjívení?! Mráz mi behal po chrbte a byť na Fannyinom mieste, utekám do Mansfieldu aj pešo! Na to, aby človek zle znášal neustály krik a dupot, nemusí byť z Austenovej doby. A tá špina, jedlo servírované na neumytých tanieroch a s neumytými príbormi, no des. Záporáci to neboli, ale ohľaduplnosťou a vzájomnou úctou neoplývali. Ani so vzájomnou náklonnosťou to nebolo príliš ružové.

Yalka
Yalka
15.09.2018 5 z 5

Naias: dík. Zajímavý.

Naias
Naias
15.09.2018 4 z 5

Pre prípad, že by niekoho zaujímalo, o čom je hra Prísaha milencov, o ktorej sa v knihe hovorí.
Kotzebueho hra Přísaha milenců v překladu Elizabeth Inchbald: Baron Wildenhaim svede Agátu, dívku z chudé, ale spořádané rodiny; přivede ji do jiného stavu a Agáta je nucena jejich syna Frederika vychovávat sama. Baron ji totiž pod nátlakem své rodiny opustí, aby uzavřel dynastický sňatek bez lásky, jehož jediným plodem je dcera Amélie. Z lítosti, že ztratil Agátu, rozhodne, že Amélie se provdá jedině z lásky. O Amélii se uchází hrabě Cassel, napůl zhýralec, napůl kašpar. Wildenhaim ho neodmítne, ale naopak přikáže Améliinu učiteli, knězi Anhaltovi, aby ji naučil hraběte milovat. Amélie však ve své ironické troufalosti svěří Anhaltovi, že miluje jeho. Hra začíná náhodným setkáním Frederika a Agáty, která nyní trpí nouzí a hladoví. Frederik se v zoufalé snaze matce pomoci pokusí oloupit barona, který si vyjel na lov. Otec a syn se neznají, a i když barona k mladému muži cosi záhadně přitahuje, rozhodne se pro trest smrti. Amélie odhalí povahu jejich vztahu; Frederikovi je odpuštěno; baron překoná třídní předsudky a ožení se se svou dávno ztracenou láskou Agátou; hrabě je zapuzen a Amélie a Anhalt dostávají svolení k sňatku.
(Opísané z knihy Jane Austenová od Roberta Milesa.)

Štítky knihy

láska zfilmováno anglická literatura romantika historické romance regentská Anglie

Autorovy další knížky

Jane Austen
britská, 1775 - 1817
2007  82%Emma
1996  84%Rozum a cit
2007  80%Opatství Northanger
2009  85%Sanditon
2006  78%Mansfieldské panství

Kniha Mansfieldské panství je v

Právě čtených11x
Přečtených1 223x
Čtenářské výzvě83x
Doporučených40x
Knihotéce401x
Chystám se číst206x
Chci si koupit46x
dalších seznamech10x