Malý život diskuze

Malý život https://www.databazeknih.cz/img/books/33_/332368/bmid_maly-zivot-Iia-332368.jpg 4 932 271

Když se čtyři spolužáci z malé vysoké školy v Massachusetts přestěhují do New Yorku, aby se pokusili prorazit, jsou bez peněz, ztracení a kupředu je pohání jen jejich přátelství a ctižádost. Je tu hezký laskavý Willem, začínající herec; bystrý, občas krutý malíř DžejBí s ostrým jazykem, který se chce prosadit ve světě umění; utrápený architekt Malcolm, nešťastný ve špičkové firmě; a rezervovaný, geniální, tajemný právník Jude, kolem něhož se jejich životy točí. Během několika následujících desetiletí se vzájemné vztahy prohlubují a nabírají temnější odstíny, poznamenané závislostí, úspěchem a pýchou. Ale jak si každý z nich dříve či později uvědomí, největší výzvou je pro ně pro všechny Jude sám; ve středním věku děsivě nadaný soudní advokát, ale v soukromí stále zlomenější člověk, s myslí i tělem zjizvenými hrůzným dětstvím a poznamenaný takovým traumatem, až se sám bojí, že je nikdy nedokáže překonat – a že jeho minulost bude navždy určovat jeho život. Malý život je příběh o sexuální orientaci, zneužívání a sebepoškozování, o lásce a obětavosti, krutosti a neschopnosti bojovat s osudem. V pozoruhodně vybroušeném románu Hanya Yanagihara mistrovsky vylíčila, jak se láme srdce, a podrobila nelítostnému zkoumání tyranii zkušenosti a paměti.... celý text

Literatura světová Romány
Vydáno: , Odeon
Originální název:

A Little Life , 2015


více info...

Diskuze o knize (3)

Přidat komentář

los
11.01.2023 2 z 5

možná mě měl varovat už doslov českého vydání, v němž se píše, že příběh ve čtenáři vyvolá lítost, soucit a pláč - ach jo, zase jdu proti proudu: snad nerozumím americké mentalitě, ale aktuální "politicky korektní" témata sexuality a rasy-třídy mne ve vyprávění úplně minula, nepochytil jsem, v čem byla pro příběh důležitá; a tak jsem prostě četl jen psychoterapeutickou studii jednoho patologického případu, sledovaného po několik desetiletí v retrospektivách samotného klienta i z perspektiv jeho nejbližších; sebepoškozování patří (jak jsem se dočetl v odborných knihách) k pudovému nastavení většiny živočichů a u člověka se zjevně projevuje o to sofistikovaněji, čím inteligentnější postižený jedinec je (někdo i v parném létě preferuje dlouhé rukávy, jiný svou minulost nápaditě zamaskoval celoplošným tetováním), ale ani tak jsem k postavě Juda nenašel cestu - a čím delší bylo vyprávění, tím víc se mi tento hysterický, narcistický a sobecký neurotik příčil; v životě často i mnoho let přehlížíme to nejviditelnější a zpětně se divíme, proč jsme to neviděli a něco s tím nedělali, nicméně mi přijde velmi nevěrohodné, že jak nejbližší kamarádi, tak všichni ostatní okolo (a že jich je) celé ty roky Judeovo chování tolerují, jen pasivně přihlížejí, brečí s ním, dojímají se jeho osudem a vůbec "hrají jeho hru", případně se vypořádávají z následky jeho činů, ale nikdo nezasáhne (dokonce ani lékař - opravdu by tolik let tajně ošetřoval nehojící se rány a přihlížel blížící se amputaci končetin?)

cynický závěr: kdyby se řízl pořádně, mohlo to být o polovinu kratší

Atuin
22.07.2020 5 z 5

No na to se dost těžko odpovídá, to je záležitost čistě vaše a čistě osobní. To je kniha, beletrie, to není nic nač je třeba si předem takto lámat hlavu. Buď vás to chytne a vezme nebo ne. Mezi tím nic není. U jakékoliv knihy.


Coucouha
07.07.2020

Nějaké doporučení, kdy tuto knihu číst? Nějaké životní období? Nebo časové období - léto/zima?...tak, aby to mělo tu správnou atmosféru se vším všudy?
Uvítám jakákoliv doporučení, protože se na tu knihu moc těším :)