Kvítek karmínový a bílý

od:

Kvítek karmínový a bílý

„Jistěže můj syn chodí za děvkami – kdyby nechodil, měl bych strach o jeho zdraví,“ prohlásil kdysi Charles Dickens. A není se čemu divit, ve viktoriánském Londýně připadala jedna prostitutka na dvanáct dospělých mužů. Jak se asi takovým ženám žilo, vylíčil Michel Faber v románu Kvítek karmínový a bílý, a to mnohem otevřeněji a upřímněji, než by to mohl udělat zmíněný Dickens. Osou románu je vztah osmnáctileté prostitutky Sugar a dědice voňavkářského impéria Williama Rackhama. Oba chtějí uniknout: ona svému hnusnému prostředí, on své lehce šílené manželce. Sugar nechce být jen vydržovanou milenkou, chce se „napevno vetkat do tapiserie jeho života, aby ji nepokládal za pouhý flirt, ale za přítelkyni stejně vzácnou, jako je sourozenec“. A pak se jí naskytne šance přece jen proniknout do Williamovy domácnosti… Zbytek děje prozrazovat nebudeme, ale potenciální čtenáře můžeme spolu s autorem ujistit, že se „v blízké budoucnosti stanou svědky soulože, o šílenství, únosu a násilné smrti ani nemluvě“. Kvítek není sentimentální vyprávěnka o kurvě se srdcem ze zlata. Je to panoramatický portrét viktoriánského Londýna se všemi jeho společenskými vrstvami, bildungsroman s nečekaně katarzním vyzněním a hlavně silný příběh, u kterého budete hlavní hrdince fandit. Jestli tohle není literatura, tak už nevíme, co by jí tak mohlo být. První vydání....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/19_/199540/kvitek-karminovy-a-bily-QX4-199540.png 4.2433
Originální název:

The Crimson Petal and the White (2002)

Žánr:
Literatura světová, Romány, Historie
Vydáno:, Argo
více informací...
Nahrávám...

Diskuze o knize (35)

Šárka_D
31. března

Příběh Pána a Kurvy, ve kterém se vyjeví, že mnohem větší kurva je vlastně Pán. Slabošský obchodník roste díky své kurtizáně, kterou snad i miluje, když jde do tuhého, neváhá ji ale odkopnout. V mezičase, byť neúmyslně, ničí svou nemocnou manželku, která, želbohu, není taková, jakou si ji v době námluv vysnil, a jedinou dceru drží spíš jako zvířátko mezi zdmi honosného sídla. Hořká sonda do těžkého údělu žen v dobách, kdy muži vládli absolutisticky a tvrdě. Nádherný jazyk (tleskám překladu).
Po svižném začátku přišla střední část, kde jsem se trochu zasekla, je ale dobré vytrvat, příběh zase nabere spád.

Pepa62
11.12.2016

Knihu jsem zatím nečetl, ale rozhodně se na ni chystám. Při pročítání komentářů je jasné, že kniha rozhodně neosloví každého. Na jedné straně absolutní nadšení podpořené nejvyšším hodnocením, na straně druhé komentáře uvádějící mnohé výhrady, zklamání. Tomu všemu rozumím. Čemu ale rozhodně nerozumím, je označení odpad.
Určitě existuje braková literatura, pokleslá literatura, něco co lze označit jako odpad. Lze ale Fabera označit jako za autora takovéto literatury?
Jenom proto, že mě kniha neoslovila,nebavila, tak je to odpad? Nedávno jsem odložil Prousta. Je to odpad? Co takový Odysseus, možná Kniha všech knih? O čem to, pro Boha,je, říkám si jenom při listování a letmém pročítání a knihu neustále odkládám na někdy příště.
Myslím, že bychom s termínem odpad měli zacházet daleko obezřetněji.
PS.
Dost dobře si nedokáži představit ani to, jak se někdo pracně prokousává mnohasetstránkovou knihou, trápí se při četbě, opakovaně tu strašnou knihu odkládá a opět bere do ruky, aby se po 900 stranách textu utvrdil v tom, co muselo být po 100,150 stranách jasné, je to odpad.

Vyomi
14.04.2016

Dlouhý, ale úžasný román z viktoriánské doby. Královna nekrálovna, život ve špinavé a nebezpečné stoce jménem Londým nebyl procházkou růžovým sadem. Každý sám za sebe. Kniha přesně popisujem, jak málo měl člověk k dispozici a přesto žil, ať už krutým, tvrdým a únavným životem nebo jako smetánka. Autor nemá strach nakousnout i společensky nepříjemná témata. Odchod Sugar s malou dcerou Williama bez vyvrcholení, rozuzlení děje, byl pro mě zklamaním. Vyjádření Fabera, že i hlavní postavy si nadále žijou svůj život, jako ho žíje každý z nás je nic neříkající....

Witt
29.12.2015

Magnovak: Už se stalo, jen to není film, ale seriál: http://www.csfd.cz/film/297642-kvitek-karminovy-a-bily/prehled/

Magnovak
29.12.2015

Přečteno za čtyři dny a vlastně nevím, jak hodnotit. Jsem velmi otrlý čtenář, takže mě nejvíc zklamalo, že scény nejsou tak "šokující" jak jsem doufala. (Scéna z toalety v továrně mohla být mnohem drsnější!), stejně tak mě zklamaly i sexuální scény, byly takové nedotažené. Viktoriánská éra je mé nejoblíbenější období, takže jsem ráda, že po stránce faktické byla kniha velmi přesná a atmosférická, jen zapálený fanda odhalí drobné nedostatky. Ale nebyla tam ani jediná postava, která by mi byla sympatická. Možná snad jen Emmelína po smrti XY a taky mě potěšilo, že kočí Sugar při výslechu neprásknul, ačkoli mohl. Od Sugar jsem očekávala, že si víc prosadí svou, když už se dostala tak daleko, místo toho se z ní stala slepice. William mi od půlky knihy tak lezl na nervy, že jsem doufala, že ho Sugar/Agnes/kdokoli zamorduje a Agnes byla celou dobu zralá na solidní viktoriánský výprask a v reálu by nejspíš putovala do sanatoria prakticky hned, jak by začala magořit. A že kniha v podstatě nijak nekončí mě už pak nějak nepřekvapilo. Snad by se mi více líbilo, kdyby Sugar v závěru zemřela, jak autor původně zamýšlel. Celkově je kniha krásná, zajímavá a bude z toho skvělý film, ale čekala jsem asi něco jiného.. Rozhodně ale i tak stojí za přečtení!

Koka
26.11.2015

Nevím, jak vložit do rubriky Recenze odkaz na další recenzi, proto vkládám sem
http://www.souvislosti.cz/clanek.php?id=1774

Witt
18.10.2015

Děkuju :) Mimochodem, Jiřímu Našincovi hlavní cenu přeju, už jen proto, aby se o http://www.databazeknih.cz/knihy/s-bubnem-na-zajice-chodil-199235 aspoň trochu mluvilo - jedna jediná recenze na iLiteratuře je dost bída, o prodejích ani nemluvě.

Lettrice
09.10.2015

Blahopřeji Viktoru Janišovi k ocenění za překlad Kvítku!

Witt
21.09.2015

Jestli si můžu zaspekulovat: občas se někdo urazí kvůli použitému jazyku (připadá jim příliš hrubý, jako by drsná nebyla spíš ta skutečnost), občas má někdo pocit, že ten román "není to, co čekal" (fakt to není Věčná Ambra, ale to není problém Kvítku, ale čtenáře a jeho očekávání), jednou jsem se setkal s tím, že jeden zdejší uživatel (Tazz1) začal cíleně škodit, tedy mým překladům (Mosley, Clarková, Barnes) nasázel "odpad".
Shodou okolností se tohohle tématu dotkl Michel v jednom rozhovoru, v němž mimo jiné mluvil o amatérských recenzentech na Amazonu: "Spory o to, zda je postava ,dobře propracovaná' nebo ,šustí papírem' jsou nevyhnutelné. Lidem se knížky líbí nebo nelíbí z velmi osobních důvodů, ale pořád mají pocit, že svoje předsudky musí nějak objektivně zdůvodnit. Takže místo aby řekli: ,Tahle knížka nebyla o věcech, na kterých mi nejvíc záleží, a postavy nepřipomínaly mě samotného', řeknou ,koncept nebyl dobře rozpracován' nebo ,motivace postav nebyla přesvědčivá'. Nemám jim to za zlé; to už je lidská povaha."

kní
19.09.2015

Nezdá se vám, že tohle je opravdu zajímavý psychologický fenomén (jak často říkával nesmělý doktor Steyn ve filmu Bohové musejí být šílení), ta potřeba dávat odpad, přijít někam a místo pozdravu hodit kamenem (nebo přesněji - flusnout)? Ausgerechnet tady mi motivace není jasná (třeba u Havla se tomu dávno nedivím). Nenávist k autorovi to být nemůže. Co tedy? Nenávist k prostitutkám? K mužům?

BUBINA1971
17.09.2015

Taky jsem si teď všimla. Na Argu je uveden leden. A to jsem se chystala číst Kvítek znovu pro oživení . Tak s tím ještě počkám. :-)

kní
17.09.2015

Tak to je dobrá zpráva (nejen pro čtenáře časopisu Kůň a pes)! Já si tedy všimla, že tady na databázi je optimistické 21. 12., ale na webu Arga je až ten leden.

Witt
17.09.2015

Není všem dnům konec - v pátek si jdu pro korektury Jablka, snad se nějaký ten předvánoční termín v tiskárně najde :)

kní
16.09.2015

Tlusté knihy - bichle - mám ráda. Tahle je obzvlášť krásný objekt, nejen rozměry, ale i barvami. A čtení takhle velké a těžké knihy - to je trochu i sportovní výkon - vzpírání, posilování - to mě taky bavilo, dělala jsem i něco pro své tělo... No ale důležitější je obsah, samozřejmě, a i já se přidávám k obdivovatelům tohoto krásného díla, jehož ústředním motivem pro mě je, pro někoho možná překvapivě ... soucit. A ačkoli povídky nemám v oblibě, na sbírku Jablko (Povídky ze světa Kvítku karmínového a bílého), která má vyjít 31.1.2016 se už moc těším!

Witt
31.07.2015

Jestli bych mohl mít na PT recenzenty jednu prosbu: přestaňte s těmi přirovnáními k „Padesáti odstínům šedi“. Nesedí to věcně (50OŠ popisuje BDSM vztah, respektive sadomasochistický vztah, jak si ho představuje vanilková nanynka, zatímco v Kvítku jde z 99 procent o heteronormální vztah) a hlavně to nesedí literárně a stylisticky: zatímco 50OŠ nabídne ikeácké popisy typu „kolík A zasuňte do zdířky B“ plus nekonečné variace na téma vnitřní bohyně (o tom, jak chudičkým jazykem, si můžete přečíst anglicky třeba zde: http://amzn.to/1IOboIt ), zatímco Michel Faber je mistrovský stylista, od nějž by se podle Guardianu mohl učit i Joseph Conrad. Chápu námitku, že sex v Kvítku není „hezký“ a že je občas popisovaný naturalisticky, ale ruku na penis: koupili jste si knihu o viktoriánské prostitutce a byli jste předem varováni. Opakovaně.

Witt
23.06.2015

Mackovi166: Na přebalu je "o násilné smrti nemluvě". Drobný, ale podstatný rozdíl :)

Koka
30.01.2015

Wiite, díky, konečně je jasné, jak zní hudba charakterizovaná slovy "je to na prd" !!!

Witt
30.01.2015

Plynatelli měl přitom skutečný předobraz, Francouze, který si říkal Le Pétomane. Až dneska jsem shodou okolností zjistil, že se zachovala nahrávka jeho umění. Nu, berte a vychutnávejte: https://www.youtube.com/watch?v=tixKopGjn5s

BUBINA1971
30.01.2015

Pardon,nenapsala jsem nikoho konkrétního.A bohužel,že je diskuze ke knize,jsem zaznamenala teprve dnes.Číst mě ve škole naučili.Zdravím :-)

Koka
30.01.2015

BUBINA1971, myslím, že žádný trest smrti nebude nutný, už si snad potrestána dost: vystupuješ na Databázi knih jako databázový borec, a přesto do rubriky Komentáře umístíš text, který žádným komentářem ke knize není; známkuješ tady odbornou kompetenci čtenářů, a přesto jsi se z toho množství přečtených knih nenaučila, že za čárkou či tečkou se dělá mezera. A vůbec - když ta výzva nemířila na NIKOHO, tak proč to sem vůbec psát? Nikoho konkrétního jsi tím nemyslela, tudíž to značí, že to byla jenom slova do větru? Takovou medvědí službu si ten Kvítek fakt nezaslouží.
Z umění překladatele této knihy mě velmi pobavilo (doslova jsem jásala a dlouho se chechtala!), jaké příhodné jméno vymyslel pro šantánového umělce, který předváděl "hudbu" pšoukáním - Plynatelli. Na tuto epizodu z Kvítku jsem si právě vzpomněla.

BUBINA1971
30.01.2015

Za prvé,nebylo to určeno Vám.Nikoho konkrétního jsem tím nemyslela.A věřte,zrovna na Váše přečtené knihy jsem se ani koutkem oka nepodívala.Jen jako obyčejná,a někdy logicky myslící,absolutně nezajímavá a co víc,ke všemu ještě drzá osoba,jsem napsala svůj názor.Pokud jsem se Vás svým komentářem nějak dotkla,velice se omlouvám a příjmu i trest smrti.

siena
29.01.2015

Omlouvám se předem, že jako jednodušší čtenářka vstupuji do této navýsost intelektuální debaty. Ještě jí i odkloním, ale chtěla jsem se zeptat:
BUBINA1971, to Vás se mám napříště dotazovat, co si mohu číst? Budete posuzovat, zda-li můj intelekt stačí na tu, či onu knihu? A hlavně, až budu mít potřebu, já sprostá, čtenářka detektivek a červené knihovny, napsat komentář, hodnotit knihu mimo "obor", jestli jsem toho způsobilá?

Witt
29.01.2015

No tak hlavně to ale není pornografie, Koko, v tom se Monos naprosto mýlí. Pornografií se rozumí materiál, který má ve čtenáři vzbudit sexuální vzrušení. A nepochybně i tohle musela být motivace některých čtenářů, kteří si Kvítek koupili - v tom je ale Michel Faber nutně zklamal. Protože jestli ve Kvítku něco chybí, pak je to "hezký", neproblematický sex. Kvítek karmínový a bílý je (mimo jiné) příběh o vykořisťování lidí na samém společenském dně. "Úhoři mi vyžerou oči a nikdo se ani nedozví, že jsem žila," říká tam jedna nevěstka - a nemýlí se. Kvítek je příběh o zneužívané holce a o tom, zda se tenhle cyklus zneužívání musí nutně přenést na další generaci.
Takže ne, Michel nechce vzbudit ve čtenářích příjemné vzrušení, ale celou řadu jiných emocí. A k tomu si vybírá slova, velmi pečlivě a účelně. Pokud tě nějaký obraz šokoval, pak tě šokovat měl. Jak Michel říká v jednom rozhovoru: "Dnes už chci psát jen to, co lidmi pořádně otřese, hluboce je dojme, změní jejich náhled na svět."

Koka
29.01.2015

Zdá se, že některým čtenářům v textu Kvítku hodně vadí některé expresivní výrazy různě označující soulož , mužské, ženské i dětské pohlavní orgány, různé formy sexuálního ukojení a pod. Jiní uživatelé DK jsou zas té mínky, že při takovémto tématu to jinak nejde - viz "čtenářka si pořídila knihu o prostitutce z 19. století a je překvapena, že se v knize vyskytují pohlavní orgány".
Jako příspěvek k tomuto tématu chci podotknout, že námět "jak se vysoce postavený chlápek resp. normální, obyčejný muž zbláznil do prostitutky, kurvy, flundy, a pod." je ve světové literatuře velmi frekventovaný a u čtenářů jistě i velmi oblíbený. Jen zběžně jsem si prošla své zdejší čtenářské portfolio a zjistila jsem, že totéž téma je např. ve knihách:
- Dáma s kaméliami
- Na východ od ráje
- O kníhkupci, který se přestal koupat
- Mulatka Gabriela
- Bambusové loutky z Ečizenu
- Saigon
- Moulin Rouge
- Profesor Neřád
a jistě i mnoha, mnoha dalších.
Jejich autoři však dovedli "ty" scény a "ty" jevy popsat, aniž by použili výrazy které do textu vložil pan Faber. Nechci ho sice podezírat, že vědomě (a snad i z komerčních důvodů) šlo mu o pornografii, ale že přitvrdil i tam, kde by to šlo jinak, to si myslím také.

Witt
29.01.2015

Milá Koko, věř mi, že jsem tím komentářem neměl na mysli tebe, naše výměna v mailu byla velmi korektní a zajímavá. Nechtěl jsem o tom vůbec psát, ale budiž. Jak lze polemizovat s názorem, že Kvítek je "O chlup lepší než 50 odstínů šedi. Nedočteno."? Asi nijak - pokud čtenář nevidí stylistický i intelektuální rozdíl mezi 50OŠ a Kvítkem, pak mu asi lze jen popřát, ať čte další knížky, třeba si jednou rozšíří obzory. Ditto slova Monos: "Dočkala jsem se zdlouhavého, oplzlého popisování všeho možného, především však nechutností. Autor se zjevne vyžívá v detailních popisech smradů, výkalů a v pornografii." Tak si to zrekapitulujme: čtenářka si pořídila knihu o prostitutce z 19. století a je překvapena, že se v knize vyskytují pohlavní orgány. ("Pořídil si hospodu, ale chodili mu do ní lidi.") Krom toho dlužno říci, že o nějaké nechutnosti, notabene pornografii Faberovi nejde. (Dotyčné navrhuji pořídit se jeden výtisk časopisu Leo, přečíst si libovolný článek a najít 7 rozdílů. Nebo 39.)
Ze všeho nejvíc mě ale mrzí ten zbabělý mulťák, který sem pod nicky monos, koala a rakosnicek třikrát přišel říct, že Kvítek je "odpad".

Koka
29.01.2015

Letricce, děkuji za obohacení mého slovníku.Beru tedy tuto výtku zpět a omlouvám se za neopodstatněnou reakci. Ani to však nic nemění na mém názoru, že shazovat názory čtenářů jenom proto, že nám nekonvenují, že nejsou příznivé k "naší" knížce, je tedy poněkud ZPOZDILÉ.
Já hodně vyznávám pricip rovných přležitostí a ten tady schází. Zde máme knihu od žijíciho autora, s kterým bylo možné konzultovat význam každého slova jeho textu, a máme zde překladatele dané knihy, který si k už odvedné skvělé práci přibral další "job" - knihu bránit zuby nehty před každou kritickou poznámkou. Taková možnost se dostane jen málokteré knize na DK a také jen málokterý "spoluproducenti" nějakého vydání současného díla se zde tak vehementně prezentují, jako Witt a elfos.
Tak jdu setrvávat ve své zpozdilosti, já už to nějak vydržím. Ale zdá se, že nejsem jediná, která z Kvítku "nerozkvetla".

Lettrice
29.01.2015

Ale Koka, výraz "zpozdilý" přece vůbec neznamená totéž co zpožděný, opožděný, zkrátka po termínu. Ale bláhový, pošetilý...
Btw, Witte, elegantní reakce citací z Barnese!

Koka
29.01.2015

Witte, vyměnili jsme si o Kvítku nějakou korespondenci, a tak nechci zacházet do detailů, ale přiznávám, že zmínka o zbytečnosti "půtek s lidmi, kteří si to ani nezaslouží", mě velmi, opravdu velmi nemile překvapuje. Taktéž nechápu co myslíš tou narážkou "na zpozdilé komentáře" - copak komentáře ke knize lze psát jenom do jednoho měsíce po vydání a pak už všechny ostatní jsou "zpozdilé"? U knihy, kterou tak obhajuješ (což chápu a kvituji - žil si se Sugar snad 8 let, kdo už jiný by se jí měl zastat), bych čekala, že má natolik trvalou hodnotu, že komentovat jí budou i další generace, nejen ti, kteří si okamžitě pořídli její první české vydání.
A k připomínce paní elfos: ano, máte pravdu, je to docela častý jev na DK, že lidé, kteří zde chtějí sdělit světu něco kontroverzního, provokativního, si k tomu pořídí nick na jedno použití. Je hodně takových případů a jsem přesvědčena, že vysoké procento z nich představuje stálý, dobře zavedený a v kolektivu oblíbený uživatel, který pro jisté své názory nechce použít to své zavedené jméno.
Ale, elfos, buďme spravedlivý - když se v prosinci loňského roku uživatel "otakar1484" zaregistroval na DK jen kvůli tomu, aby zde uveřejnil nadšenou "recenzi" Kvítku, vyslovil obdiv jeho překladateli a pak už sem nikdy nevstoupil, tehdy jste to nekritizovala.
http://www.databazeknih.cz/uzivatele/otakar1484-73945
Tak prosím, měřmě stejně.

elfos
29.01.2015

Dobře děláš, Witte.

Mě akorát pobavila uživatelka, která se sem na Databázi knih zaregistrovala jen kvůli tomu, aby mohla plivnout na knihu, která si označení odpad v žádném případě nezaslouží. Ten plivanec ovšem „zdobí“ její vlastní štít, jak už to - nejen v tomto případě (vybavilo se mi teď pár místních komentářů u Bible i jinde) - bývá.
Lidé jsou holt různé.

Witt
28.01.2015

Po dnešní vlně mimořádně zpozdilých komentářů u Kvítku mi konečně došlo, že k Michelu Faberovi mám vyloženě ochranitelský vztah. A připomnělo mi to i jednu pasáž z další mé zamilované knihy, z Flaubertova papouška. Takže vás jí oblažím, místo abych se věnoval půtkám s lidmi, kteří si to upřímně řečeno nezaslouží:
Pokud se vám nějaké dílo líbí a vy uznale obracíte listy, aniž vám vadí, když vás někdo vyruší, pak prostě máte autora rádi a víc vás nezajímá. „Je dobrý,“ řeknete si. „Správný chlapík. Že prý uškrtil celé skautské družstvo Vlčat a nakrmil jejich rozsekanými tělíčky kapry v rybníce? Ale to by určitě neudělal, je to správný, spolehlivý chlap.“ Pokud však autora milujete a jste závislí na kapačce, kterou vám do žil proudí jeho inteligence, jestliže se za ním pustíte s přáním ho najít – navzdory svému tvrzení, že tomu tak není –, pak se vám nemůže stát, že byste něčeho, co jste se o něm dozvěděli, začali litovat. Zajímá vás na něm i to špatné. „Tak družstvo Vlčat, říkáte? A to jich bylo dvacet sedm, nebo dvacet osm? A nenechal si náhodou z těch skautských šátečků ušít deku? A je pravda, že když stoupal po schůdcích lešení k šibenici, citoval z Knihy Jonášovy. A že ten rybník odkázal místnímu skautskému klubu?“V lásce to chodí jinak. Když u své milenky či manželky přijdete na nejhorší – ať je to nevěra, chlad k vaší osobě, šílenství nebo sebevražedné sklony –, skoro se vám uleví. „Život je přesně takový, za jaký jsem ho pokládal; což si to zklamání trochu oslavit?“ Když však jde o milovaného spisovatele, instinktivně ho začneme bránit. Právě to jsem měl prve na mysli – že láska ke spisovateli je možná láskou nejčistší a nejstálejší. O to snáz ho pak dokážeme bránit: „Faktem je, že kapři patří k ohroženým druhům, a každý přece ví, že zima byla obzvlášť tuhá a zjara přišly deště ještě před svatým Oursinem, což znamená, že ryba nepozře nic jiného než mladé rozemleté Vlče. Ovšemže věděl, že ho za zločin pověsí, ale nezapomínal přitom, že člověk na seznamu ohrožených druhů není, a spočítal si, že dvacet sedm (nebo jste říkali dvacet osm?) Vlčat plus jeden poměrně známý autor (vždycky byl nesmyslně skromný, když došlo na jeho talent) je zanedbatelná cena za záchranu jednoho celého rybího plemene. A zkuste se na to podívat z dlouhodobého hlediska: opravdu jsme měli zapotřebí tolika Vlčat? Jenom by vyrostli a stali se z nich starší skauti. A jestli jste se ani teď nepřestali utápět v sentimentu, vezměte to z téhle stránky: z peněz, které se u rybníka s masožravými kapry vybraly od turistů, vyrostla v okolí pod rukama skautů nejedna modlitebna.“
- Julian Barnes, Flaubertův papoušek, přeložil Miloš Urban