Divoké labutě diskuze
Jung Chang , Jon Halliday
Není divu, že nesmírně poutavá autobiografická kniha čínské autorky, žijící od roku 1978 ve Velké Británii, se po vydání v její nové vlasti a v USA okamžitě stala bestsellerem — v díle se totiž velmi šťastně snoubí solidní, věcné vylíčení historie Číny 20. století, plné neuvěřitelných zvratů, se střízlivě a skromně popsanou, avšak pohnutou osobní historií žen tří generací autorčiny rodiny. Příběh začíná vyprávěním o osudu babičky, narozené v r. 1909, nejkrásnější dívky na malém městě, kterou její otec „provdal" jako konkubínu za starého generála, aby zvýšil svoji prestiž a domohl se bohatství; pokračuje matkou, která se stala komunistickou funkcionářkou, a vrcholí autorkou, narozenou v roce 1952, jež podobně jako ostatní členové rodiny prošla všemi hrůzami a krutostmi tzv. kulturní revoluce, posléze studovala na univerzitě angličtinu, vyhrála konkurs na stipendium do Británie a stala se první Číňankou, která zde získala univerzitní titul PhD. Nyní je úspěšnou autorkou několika bestsellerových titulů.... celý text
Literatura světová , Literatura naučná , Biografie a memoáry
Vydáno: 2020 , Ikar (ČR)
Originální název:
Wild Swans: Three Daughters of China , 1991
více info...
Diskuze o knize (4)
Přidat komentář
Kryštofka-a je tady zas, budeme vybíjet tzv. nepůvodní druhy, patří k nim i vrány, budeme přecházet na elektroauta, která, jak jsme se dočetl v případě požáru nejsou uhasit leda v bazénu, a nevadí, že výroba proudu pro ně bude znamenat větší zatížení přírody...lidi jsou nepoučitelní a zdá se, že pomatené kampaně k nim patří,
saka0853 - nevzdělanost bych tedy rozhodně Číňanům nevyčítal, v té zemi je vzdělanost velmi ceněna, už tisíc let, a ohledně vymývání mozků a zmaniápulování obyvatel... my v Evropě máme také své příklady, za významný jmenujme nacismus a to se nerozepíšu o zešílevších milovnících vlastních agresivních vojsky, které přepadají cizí země v zámoří.
myslím, že v Číně všichni ti lidé doufali, že přes utrpení a překážky dojdou ke hvězdám, tedy ke klidnému životu v dostatku, tohle vždy v těžřkých dobách táhne. A když už mluvíme o Maovi, všiml jsme si, že i on opusil své děti na té strašné cestě, když už je nemohl nasytit, v naději, zřejmě plané, že se jich někdo ujme? že to tam lidé hodně dělali?
rozhodně je po přečtení té knihy jasné, že my, středoevropané uvažujeme jinak, nežli je tomu zvykem v mnoha asijských civilizacích, v Číně i v Japonsku je tradiční poslušnost autoritám, ať již rodičům nebo vůdcům trvalým jevem. Není ale možno říci, že by se to Evropy netýkalo, podobné šílenství, jaké popisuje autorka v cestě svých rodičů i v kulturní revoluci zachvátilo přece i Evropu několikrát -s jejími pochody sebemrskačů , s nacismem, s křížovými výpravami...
Na druhé straně, kdyby nebylo této odmala vyžadované úcty a poslušnosti s sebehloupějším tradicím a nápadům,pokud je pronesou autority, vydrželi by Číňané jako snad nejstarší v podstatě jednotný národ (a Japonci) s velikou říší, kde lidé mluví sice čínsky, ale tak, že jeden druhému nerozumí, pokud nepíší, dodnes?
Štítky knihy
Čína životopisy, biografie 20. století komunismus autobiografické prvky osudy žen ságy oběti komunismu maoismus podle skutečných událostí
Kniha Divoké labutě je v
Právě čtených | 25x |
Přečtených | 615x |
Čtenářské výzvě | 178x |
Doporučených | 64x |
Knihotéce | 212x |
Chystám se číst | 528x |
Chci si koupit | 118x |
dalších seznamech | 10x |
Lotosy, omlouvám se za překlep.