Jan Vrba

To je hodně na škodu mnoha lidem, že ještě neobjevili kouzlo, poetičnost a rozmanitost českého jazyka a velkou měrou v dílech Jana Vrby.
Moje vyznání tomuto autoru: "Kéž by jste, lidé, alespoň ze setiny navnímali roztodivnost lásky, milování, rozkoš, zrození a zánik rodu lidského i zvířecího i rybího a hmyzího. A vesmírné dálavy, sestupující k nám na Zemi. Úžasné poselství je v knihách Jana Vrby. Kdo má uši ke slyšení, slyš!, kdo oči k vidění - viz! A čti, procházej lesy, poli, lukami - jen se ztiš, a vnímej! Daleko od hlučícího davu. Sám......... Jinak neuslyšíš, nenavnímáš a zůstaneš ochuzen.
Jane Vrbo - veliký dík!

Dočetla jsem Bílého lesmistra a musím před panem Vrbou smeknout. Co se týče odbornosti, jazyka, lidové moudrosti, nádhera. Je znát, že působení přírody na člověka měl osobně prožité. :)

Na autora jsem narazil mimo nadani pres knihu Zapomenute udoli. Odehrava se totiz v udoli, ktere me pritahuje svoji krasou, tajemnou opustenosti i historii. Obecne se tedy, zde, v knize, jedna o pribeh dost ponury a nesympaticky. Nicmene z nej obcas probleskuje silne okouzleni, odusevneni, kvuli kteremu bych se Janu Vrbovi rad dostal "pod kuzi". Nekde, za jeho neuveritelne expresivnim jazykovym vypravenim se totiz ukryva zvlastni pohanska az orientalni filozofie, ktera se mi jevi blizka a jejiz mozaiku bych si rad slozil. Jenom doufam, ze kvuli tomu nebudu muse precist vsech jeho sedmdesat nebo kolik knizek. Ale nikdy nerikej nikdy... Navic, jeden musi cist i autorovy doslovy; autor zde neni vazan dejem a casto se vyjadruje otevreneji a k "veci"... No, zkratim to: objednal jsem si dalsi, "Tajemny svet" :)

Všichni "velmistři" jógy, zenu, spiritizmu a osvícení vůbec jsou krátcí na toto autora, při popisu exotických, mezních stavů duše a vědomí. Stavů, pro které ještě nebyly vytvořeny správné výrazy a nalezeny souvislosti. Stavů, kdy se duše rozpouští v hojivém "majestátu" přírody...