rd4ever
diskuze u knih
Malevil
Robert Merle
Kniha se mi naprosto netrefila do vkusu a popravdě jsem se přemáhal ji dočíst. Oproti ostatním nadšeným komentářům si myslím, že "hloubka" autorova poznání lidského chování se nesetkává s realitou. Ačkoliv vím, že Merle zažil válku a strádání a do jisté míry čerpá ze zkušeností. Nelíbily se mi dvě věci, které dojem z knihy hodně srážejí.
a) vztak k ženám. Přeživší muži měli fakticky štěstí, že měli ve skupině 4 žen dvě dvacetileté nymfomanky (jedna ještě ke všemu němá), které se ochotně denně spustily s někým a snažily se obdarovávat bez rozdílu každého. Rozumím, že válka a strádání mění charaktery, ale toto mi přišlo moc, nevíc malevilští nestrádali. Nevadí mi ani tak úvahy mužů (ikdyž i tady byly perly - jako třeba myšlenky na sex s 13 letým dítětem, nebo myšlenky na znásilnění němé dvě minuty potom co jí uvidím), jako spíše chování žen, které si myslím, že není reálné.
b) vztah přeživších ke svému okolí. Naprostá pasivita ve zjištění co se stalo. Žádná snaha o průzkum. Automaticky všichni předpokládali, že někdo přijde loupit. Barikádování. Já bych se vydal prozkoumat okolní města, vydat se vyhledat armádu, zjistit co se vlastně stalo, zprovoznit rádio. Když přežili oni může přežít ještě někdo jiný. Stěžují si, že nemají doktora a zdravotnické vybavení, ale cokdyž ve vesnici v dojezdové vzdálenosti byl "výbuch" slabší a nemocnice zůstala použitelná?
Celé to na mě působí velmi ploše. Autorova teze je ukázat jak rychle se společnost bez technických vymožeností vrátí k středověko-feudálnímu zřízení a jak důležitou roli opět bude hrát víra. K tomuto účelu si volí až příliš průhledné kulisy ve formě prostředí a okatě stylizovaných charakterů lidí. Zklamání. Je vidět, že jde o rané dílo postapokalyptických románů. Ty modernější jsou úrovní autorových úvah někde jinde.
