pet-kyval diskuze u knih

Zrovna ji mají v LK v Brně za 79,- (plus mínus deset korun) :)

02.02.2012

[060/11] (ebook) Neumím si ani domyslet o čem bude čtvrtý díl, protože kromě jednoho ubohého negativně naladěného plaváčka v říčce nám nikdo záporný, kdo by stál alespoň za pohled, nezbyl. Kdyby ho raději nechala stoprocentně mrtvého a třetím dílem to ukončila definitivně. Ale to ne… Ono se to musí nadstavovat další neslanou a připálenou kaší.

Třetí díl je… rozporuplný. Alespoň pro mě, protože od začátku až po útok na město je to jeden velký kýč vedle druhého. Vztahové spojitosti mi došly hned po teleportaci do hlavního města nefilim a tím pádem bylo to HROZNÉ tajemství, okolo kterého se kniha motá, úplně odhaleno. Jak to? No, je to chyba autorky, protože její “náznaky“ nejsou vůbec náznaky, ale svítí jako sperma pod UV zářením. (SPOILER: Černá barva na konečcích prstů a navíc další děcko ve stejném věku… ale prosím vás, to by viděl i slepý.)

Když jsem si do svého chatrného bločku na poznámky zapisovala jednotlivé vady knihy, úplně mně to čtení znechutilo. Není to o tom, že bych po knihách chtěla vyloženě šlapat, ale člověk si udělá lepší obrázek o tom, proč to špatně hodnotí a navíc se tím sám učí nedělat hloupé chyby. Vezměme si třeba fakt, že 1) Simon je odeslán portálem ve dne, ale nikdo mu nevěří, že mu světlo nevadí. 2) Spoluvězeň ví, že upírek viděl dům Penhallowových, ale vědět by to neměl. 3) Neumím si představit, jak démoni - mašiny na zabíjení - plení pro radost obchody s cukrovím a kdo ví čím ještě 4) a už vůbec nechápu, proč děti, které jsou cvičené k boji (nikdo mi nenakecá, že jsou ve městě jen čtyři puberťáci) se nedokáží při napadení přesunout do Síně, která má (prý) vlastní “silové pole“ (které mimochodem později stejně nefunguje s strop se tříští jakoby nic).

I když jsem si v pár bodech všimla, že to jakýsi pokrok udělalo, je to stále pro děti prvního stupně základní školy a na něco víc si to jen hraje. Ty dialogy… Ty myšlenkové pochody… Ach jo. Když Clary oznámila: ,,Za poslední měsíc jsem aspoň desetkrát málem umřela…“, hned mi naskočilo: ,Škoda, že jen mále!‘ A když Alek pronesl: ,,Snažíte se tady navzájem zabít?“ šla jsem jim vystavět gladiátorskou arénu. Ano, usnadnilo by to mnohé.

Ale abych jen nenadávala, závěr se povedl. I když výstup na pódium a velký proslov mladé dámy mě rozesmál k pláči a představa hubičkujícího se mága s osmy sty zářezy na urničce jsem si představit nedovedla, konec byla zábava, která mi těch tři sta nic neříkajících stran vynahradila. I když, dialogy autorce prostě nejdou a nejspíš ani nepůjdou.

24.06.2011