Nelin diskuze u knih

Diamanty jsou skvěla trilogie.
Zde mě zklamala jedna věc. Konec. Všechno bylo tak pěkně rozepsané a konec knihy byl strašně zrychlený. To mě docela naštvalo.
Kdybych měla vypsat všechno, co se mi líbilo tak to bude sáhodlouhý seznam. Ne, já to zkrátím. Jednoduše se mi líbilo všechno až na ten konec.
Mimochodem, nikdy nezapomenu na Xemeriusovu poslední otázku: "Můžu ho sežrat?" :D u toho jsem se smála a brečela zároveň. :D

14.10.2013

Eragonův příběh byl zajímaví a občas i smutný. První část knihy byla jaksi utahaná a zdlouhavá, ale pak se to změnilo v napínavý děj k zamyšlení.
Překvapil mě Roran. Vypracoval ze sebe obávaného bojovníka a poté i dobrého rodiče.
Solembumův výrok byl pravdivý, pevnost duší mě velice překvapila. Nečekala jsem, že tam najdou takové bohatství. Zajímavé.
Svým způsobem jsem čekala na to, kdy Galbatorix zajme Nasuadu. A stalo se. Avšak to, že se jí pokoušel Murtag vysvobodit, to jsem slova v knize doslova hltala. Murtag byl už od začátku můj oblíbený. Kdyby tam pro něj autor neudělal místo, nevím jak by si Eragon poradil s králem.
Když Angela věštila Eragonovi budoucnost, říkala jsem si: "Taková bláznivá ženská mít pravdu nemůže." Nevěřila jsem tomu, že by Eragon se Safirou mohli opustit Alagaësii. Avšak se to na konci stalo.
Trochu mě zasáhla smrt Islanzadí. A elfskou královnou se stala----- překvapivě Arya. Elfku jsem měla vždycky ráda, ale trochu mě vadilo, že byla imunitní vůči lásce k Eragonovi. Ale ona se nestala jen královnou, nýbrž i jezdcem. To mě spadla brada. Nikdy by mě to nenapadlo.
A úplně na konci čekala nová překvapení. Uragalové i trpaslíci již se mohou stát jezdci, Nasuada na trůnu, Uru'baen přejmenován na Ilireu. A poněkud skličující - Eragon opouští Alagaësii kvůli výcviku nových jezdců a ochraně dračích vajec. Ke konci jsem ještě doufala, že by si Murtag svůj odlet rozmyslel a zůstal by s nevlastním bratrem, ale bohužel ne. A ještě mi vadilo: málo rozvětvený boj s Galbatorixem, čekala jsem na něj a těšila jsem se. Potom když jsem to četla... prostě bylo toho málo.

Paolini má své nedostatky, ale má spoustu věcí, díky kterým se mu téměř žádný spisovatel nevyrovná. Tato série je legendární. Já osobně dávám přednost pořádným knihám s více než čtyř set stránek a Odkazy dračích jezdců to splňují.. V některých chvílích mi bylo do breku a někdy jsem zase měla nutkání se zasmát. Autor má u mě poklonu. Tento díl je podle mě nejlepší ze všech, ale je těžké si vybrat.
Když jsem knihu dočetla, pocítila jsem, jako by pocit prázdnoty :D Doufám, že se k Eragonovi ještě někdy vrátím.

11.04.2013