Malýmedvěd diskuze u knih

Co to je vochle/ticler? Kapitola druhá.
CZ: Vochle byla lískovka s rukojetí opletenou dratví, do hladka ošoupaná dotykem s mým vochlovaným hřbetem.
EN: Tickler was a wax-ended piece of cane, worn smooth by collision with my tickled frame.
cz wiki: Vochlování je pročesávání lýkových vláken vochlí. Vochle je plocha posázená (podle určitého systému) jehlami nebo ostrými hroty.

Pár fyzikálních nepřesností:
a) Na Eridani má být 29x větší tlak než na Zemi, atmosféra je ze čpavku, který je bezbarvý ale při tom tlaku bude hustý skoro jako voda na Zemi, vzhledem k vzdálenosti a svítivosti mateřské hvězdy dostává cca 7x více světelného toku, než Země tzn. na povrchu by neměla být tma, ale šero skoro jako u nás 150m pod hladinou vody.
zdroj: Alex R. Howe, web: Science Meets Fiction, článek: "The Science of Project Hail Mary"
b) Ty časy letu nesedí, jak píše "hnyvlt" a jak píše zdroj víše, když se započítá ještě relativita, tak ty časy nesedí a nesedí ani hmotnosti potřebného paliva. Podle zmiňovaného zdroje by neměl ani Grace, ani Rocky dost paliva na takovou cestu za takových parametrů.
c) Když to Grace otočí a letí za Rockym (který stále letí, sice už nezrychluje, ale pořád letí), tak ho musí přeci dohnat a pak zase musí brzdit. To zabere čas a spoustu paliva. Čas se moc nezmiňuje a paliva má málo aby doletěl k Eridani, viz zdroj
d) Tauméby jsou vidět v optickém mikroskopu a jsou větší než astrofágy tzn musí být větší než 1/2 vlnové délky řekněme tedy stovky nm (astrofág cca 200nm, tauméba cca 600nm). Atom xeonu má stovky pm (cca 150pm), nějaká struktura materiálu z xeonu musí mít mřížku, nebo krystal v řádech stovek až tisíců pm (řekněme 300pm až 1nm). Tzn něco co má 600nm se neprotlačí lesem, který má rozteč stromů 0,3-1 nm. Tzn příměr s míčkem a lesem je podle mne úplně mimo.
edit:
otevřel jsem knihu znova a našel jsem, že autor uvádí, že astrofágy jsou velké 10 mikronů tj. 10 um, tzn. 10.000 nm - tím se ten problém (chyba) posouvá na čtyři řády.

1 05.12.2022

Musím se "předpoklady" knihy lehce nesouhlasit. Rozhodně podání "nechávajících" jako mírumilovných lovců a sběračů mi nesedí. Dá se to doložit našimi příbuznými neandrtálci, ty jsme pravděpodobně vyhladili my lidé a to mnohem dříve, něž vůbec vzniklo nějaké zemědělství. Agresivita je u lidí obecně hluboko zakořeněná a geneticky daná. Ostatně i u našich dalších příbuzných šimpanzů bylo pozorováno podobné (beroucí) agresivní chování , kdy samci z jedné tlupy napadli jinou tlupu, kde povraždili samce a ukořistili samice.
Takže zde vidím roli kultury, která musí tu naší agresivitu kultivovat a potlačovat tak, aby společnost mohla existovat, což se plus minus skoro daří, ale je potřeba také kultivovat naši agresivitu vůči ostatnímu světu (životnímu prostředí).

11.02.2018