Tom Hodgkinson citáty

britská, 1968

Citáty (14)

Ano, jste možná depresivní, ale je to chyba tohoto světa, nikoli vaše. Takže nepokoušejte změnit sami sebe, abyste zapadli do tohoto nevděčného světa; místo toho raději změňte svůj vlastní svět.


Bezpečí samotné je přelud. Nic takového neexistuje. Jde o výtvor mysli, pouhou naději, zbožné přání. Věci jsou nevyzpytatelné. Jak můžete vědět, co se stane zítra, nebo dokonce už příští minutu? Naše úspory může smazat přírodní katastrofa - anebo krach na burze. Jestli máte nějaké peníze, tak je proboha utraťte.


Budoucnost je kapitalistický konstrukt.


Celý den otročíme a potom, po práci, nalijeme svoje mzdy v supermarketech zpátky do systému.


Dnes už dobrá společnost, veselí a dobré pivo jakožto léky neobstojí. Melancholie se profesionalizovala, komodifikovala, industrializovala. Proměnila se v 'poruchu' s drahou chemickou léčbou. Nastupuje nová hvězdná pětice: Prozac, Zoloft, Paxil, Wellbutrin a Effexor, všechna ta slova znějící jako názvy vzdálených galaxií v nějaké epizodě Star Wars.


Jedno nepříliš nápomocné řešení, které nám blazeovaně nabídla moderní společnost, je ten příšerný cíl 'rovnováhy práce a volného času'. Jaká hrůza! Když pominu, že je to ošklivá, těžkopádná a vulgární fráze, tak už i na celé té představě je cosi shnilého, protože naznačuje, že práce je špatná a volný čas dobrý.


Nudíme se v zaměstnání, abychom vydělali peníze, které potom utratíme, abychom se nenudili ve chvílích volna.


Odmítám vaši ubohou nabídku dvou týdnu na pláži (nudná dovolená) jako protiváhu padesáti týdnů v kanceláři (nudná práce).


Říkají, že vy máte poruchu, je to vaše chyba, vaše zakolísání. Jste abnormální, trpíte chemickou nerovnováhou, jste vyšinutí z centra, nevyvážení, a proto se musíte léčit, abyste se mohli znovu zařadit do společnosti. Nemohlo by to ale být ale právě naopak, třeba nejde o chybu jednotlivce, ale chybu společnosti, ve které žije, s těmi jejími proklatými vyzváněcími tóny v mobilech a pracovní posedlostí? To tenhle svět zešílel, ne já.


Soupeření je krédem otroků. Myslíme si, že když druhého porazíme, tak se tím dostáváme někam výš, ale ve skutečnosti se tím snižujeme na úroveň otroka. Být ambiciózní je příznakem podřízenosti, protože to znamená vlastně jen to, že plníme přáni svého pána.


Stroje nás od dřiny neosvobodily, protože stejně vyžadují, aby je ovládala nějaká lidská bytost, a navíc je vlastní kapitalisti, v jejichž rukách se stroje stávají nástroji zotročení a vleklé nudy. Řečeno jednoduše, lidské bytosti jsou najímány za směšný plat, aby ovládaly stroje a vytvářely tak zisky pro majitele firmy.


Touha po nakupování je rozežírající a oslabující síla. Toužíme po nových botách, po novém autě, po novém domě, nové pohovce, nové televizi. Na nákup těchto věcí ale potřebujeme peníze, takže abychom je získali, tak se upíšeme nějakému zaměstnavateli nebo se zadlužíme tím, že si půjčíme peníze od některého z mnoha institucionalizovaných lichvářů na trhu. A tomu říkáme svoboda.


Ústřední význam domácností jako produktivní jednotky doslovy vymizel a domov je dnes jen bezúčelná noclehárna, místo k odpočinku a přístřeší, kde lze sledovat televizi.


Vlády jsou teroristům vděčné, protože fungují jako dobrá reklama na to, že vládu potřebujeme, aby nás ochránila. Vlády milují válku, protože jim dávají důvod k existenci - aby nás zachránily před bezvěrci.