Thérèse de Lisieux citáty

Terezie z Lisieux, Terezie od dítěte Ježíše, Sestra Terezie, Terezie Malá · pseudonymy

francouzská, 1873 - 1897

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Citáty (30)

„Aniž bychom to věděli, často nějaké skryté duši vděčíme za milosti a světla, která dostáváme, protože Bůh chce, aby si svatí sdíleli modlitbou, navzájem milost, aby se pak v nebi milovali velkou láskou, ještě mnohem větší než je v rodině.“

„Ano, je potřeba kolem sebe zasívat dobro a nedělat si starosti, zda vzejde. Na nás je práce, na Ježíši úspěch.“

„Bližního máme vždy posuzovat příznivě. Vždy o něm máme smýšlet dobře, vždy ho omlouvat. A nenajdeme-li přijatelný důvod, máme vždy možnost si říci: Tento člověk se zjevně mýlí, ale není si toho vědom. Mám-li lepší úsudek, je to důvod navíc, abych s ním měla soucit, pokořila se a neposuzovala ho přísně.“

„Božský Ježíši, snažně tě prosím, abys mi poslal pokoření pokaždé, když se pokusím vyvýšit se nad ostatní.“

„Bůh nepotřebuje naše díla, ale jedině naši lásku.“

„Dobré je mít těžkosti – to činí člověka více přemýšlejícím a milosrdnějším.“

„Dobrota se nesmí zvrhnout ve slabost. Když někomu něco oprávněně vyčteme, musíme na tom trvat a nenechat se dojmout tak, abychom si vyčítali, že jsme mu způsobili bolest, a on teď trpí a pláče. Běžet za ním a utěšovat ho znamená víc mu uškodit než prospět. Ponechat ho sobě samému znamená přimět ho, aby se obrátil k Bohu, poznal své chyby a pokořil se.“

„Dokonalá láska spočívá v tom, že snášíme chyby druhých, že se nedivíme jejich slabostem, že nás povznášejí i ty nejmenší ctnostné skutky, které u nich uvidíme.“

„Jaké štěstí být tak dobře skrytá, že na mě nikdo nemyslí, být neznámá dokonce i těm, kdo se mnou žijí...“

„Je přece vlastností lásky, že se sklání...“

„Když jsme prosili svatou Pannu a ona nás nevyslyšela, znamená to, že nechce. Tehdy je třeba ponechat jí svobodu jednání a vůbec se netrápit.“

„Kéž mi dá (Bůh) lásku bez mezí, bez hranic! Chci stůj co stůj získat palmu, ne-li krví, aspoň láskou.“

„Láska může vykonat všechno, i ty nejnemožnější věci pro ni nejsou obtížné. Ježíš se však tolik nedívá na velikost činů, dokonce ani na jejich obtížnost, nýbrž na lásku, která k nim vede...“

„Láska nesmí zůstat uzavřena na dně srdce.“

„Mým povoláním je láska!“

„Nezáleží nejvíce na hodnotě ani na zjevné svatosti našich skutků, ale pouze na lásce, kterou do nich vložíme.“

„Neznám jiný prostředek, jak dospět k dokonalosti než lásku. Naše srdce je pro ni stvořené! Někdy hledám jiné slovo pro vyjádření lásky, ale v tomto pozemském vyhnanství slova nedokážou vystihnout všechny vibrace duše, proto je třeba se držet tohoto jediného slova: milovat!“

„Nic není malé, co se koná z lásky a pro lásku.“

„Nic srdce nenaplňuje víc než přející mysl vůči druhému.“

„Pane, nech ve mně růst svou vlastní lásku. Doplň ve mně to, co chybí mé lásce k tobě. Naplň mé prázdné ruce, daruj mi své srdce.“

„Pochopila jsem, že bez lásky jsou všechna díla jen nicota, dokonce i ta nejskvělejší, jako je křísit mrtvé či obracet národy.“

„Pro mě je modlitba vzlet srdce, je to prostý pohled k nebi, je to zvolání vděčnosti a lásky ve zkoušce i v radosti“

„Pro mne si nepřijde 'smrt', ale Bůh. Smrt není nějaký přízrak anebo hrozná příšera, jak se znázorňuje na obrazech. V katechismu se říká, že 'smrt je odloučení duše od těla', nic jiného.“

„Srdce, které miluje, pracuje s láskou, to znamená horlivě: běží, létá, neshledává nic nemožným a nic ho nezastaví.“

„Stejně jako slunce svítí na cedry i na každou květinku, jako by byla na světě jediná, tak se i náš Pán zabývá každou duší zvlášť, jako by neměla sobě podobné. A jako jsou v přírodě všechna období uspořádána tak, aby se v určený den rozvila ta nejskromnější sedmikráska, tak také všechno odpovídá každé duše.“

„Stejně jako slunce svítí na cedry i na každou květinku, jako by byla na světě jediná, tak se i náš Pán zabývá každou duší zvlášť, jako by neměla sobě podobné. A jako jsou v přírodě všechna období uspořádána tak, aby se v určený den rozvila ta nejskromnější sedmikráska, tak také všechno odpovídá každé duši.“

„Tolikrát mi opakovali, že jsem statečná, a přitom to tak málo odpovídá skutečnosti, že jsem si řekla: Přece nesmím všechny nechat lhát! A s pomocí Boží milosti jsem se pustila do toho, abych statečná byla. Jako voják, který by slyšel chválit svoji chrabrost, ačkoli dobře ví, že je zbabělý, a pak by se začal za tu chválu stydět a chtěl by si ji zasloužit.“

„Tvá láska mě předcházela od mého dětství, rostla se mnou, a teď je to propast, jejíž hloubku nemohu dohlédnout. Láska přitahuje lásku, a tak se, můj Ježíši, má láska vrhá k tobě, chtěla by naplnit propast, která ji vábí, ale běda! Není to ani kapka rosy, ztracená v oceánu! Abych tě mohla milovat, jako mě miluješ ty, musím si půjčit tvou vlastní lásku, jen tak najdu pokoj.“

„Uzavíráme-li se do sebe, naše duše se stává neplodnou! Je třeba se rychle utéci ke skutkům lásky. Nevidím v takovém případě jinou možnost než odejít od sebe a jít navštívit Ježíše a Pannu Marii, a to tím, že budeme konat skutky blíženecké lásky.“

„Vždycky jsem plnila vůli Boží. Doufám proto, že po smrti bude Bůh také plnit má přání. Chci trávit své nebe tím, že budu na zemi neustále pomáhat jiným. Po své smrti sešlu na zemi déšť růží.“