Steve Rune Lundin citáty

Steven Erikson · pseudonym

kanadská, 1959

Citáty (65)

A ačkoliv nebyla opilá pořád, střízlivost přinášela hysterii, a tak se Hellian snažila chodit po vratkém laně neúplné opilosti. (Lovci kostí)


A to je možná konečná a nejděsivější pravda. Bohům na asketických omezeních chování smrtelníků pranic nezáleží. Nezáleží jim na pravidlech jednání, na pokřivené morálce chrámových kněží a mnichů. Možná se dokonce vysmívají řetězům, jimiž se ovíjíme – naší věčné, neukojitelné touze najít v životních potřebách vady. Nebo se možná nesmějí, nýbrž zlobí. Možná je to, že si odpíráme životní radosti, největší urážkou pro ty, jež uctíváme a jimž sloužíme. (Vzpomínky ledu, 432)


Bohové se rodí z víry a víra je mrtvá.


Celý život usilujeme o vládu, o prostředky, jak ovlivnit svět kolem sebe. Je to večný, beznadějný hon za výsadou mít možnost předpovídat, kterým směrem se budou naše životy ubírat. Měsíční zahrady


Co je pro tebe vzrušení, je pro jiné zoufalství. Měsíční zahrady


Co je to za nutkání, které nás lidi pořád dohání do neštěstí? Měsíční zahrady


Hledat není totéž co nalézt a nalézt není totéž co uspět. Měsíční zahrady


Jaghutský duch... proč jsem si na něj vzpomněl právě teď? Na ten věčný žal? Co pro mě znamená? Co pro mě v této chvíli znamená kdokoliv či cokoliv? Konečně čekám na mistra Kápě - čas pro vzpomínky, lítost a pochopení je pryč. Musíš to vidět, dědo. Tvá bezejmenná mariňačka na tebe čeká, a také Bult, kaprál List, Lull, Sulnar a Sekáč. Kulp a Heborik nejspíš taky. Nyní opouštíš místo plné cizinců a odcházíš na místo, kde jsou druhové, přátelé. To aspoň tvrdí kněží mistra Kápě. Je to poslední dar. Skoncoval jsem s tímto světem, protože jsem na něm sám. Sám. [Dům mrtvých, 676]


Jak dobrě ví každý, kdo delší dobu velí, zrada plodí zase jenom zradu. Jakmile ji jednou spácháš, ať na nepříteli, nebo na spojenci, stane se legitimní možnosti pro každého pod tvým velením, od nejnižšího vojína toužícího po povýšení, po tvé osobní pobočníky, tělesné strážce a důstojníky. Měsíční zahrady


Jaký to vítr se otřel o naše smysly? Měsíční zahrady


Je mnoho příležitostí na světě, některé je trěba zdolat, o jiné je trěba se podělit. Měsíční zahrady


Jediná smrt, které se bojím, je zemřít nevědomosti. Měsíční zahrady


Jestli chceš být svobodný, chovej se nenápadně. Měsíční zahrady


Každé rozhodnutí, které uděláš, může změnit svět. Měsíční zahrady


Když přijde čas skutků, všechny pochybnosti je třeba hodit za hlavu. Měsíční zahrady


Líbíš se mi čím dál víc. Inženýr s klaustrofobií, naprosto postrádající zvědavost, polapenej na palubě vesmírný lodi, uprostřed věčný temnoty. (Spratek)


Logika je prostě jazyk pro pohodlnou racionalizaci pseudo-vědeckost milující civilizace. (Spratek)


Moudrá slova jsou jako šípy letící ti na hlavu. Co uděláš? Pochopitelně se sehneš.


Moudrost nepatří smrtelníkům a ti, které ostatní nazývají moudrými, jsou pouze ti, kteří se skrze neradostnou zkušenost dotkli nevítaných pravd. Protože pro moudrého je i radost prodchnuta smutkem. Ne, svět klade na smrtelníky nároky a ty jsou okamžité, naléhavé, a to zběsile, a dokonce ani když jeden zná rozumný směr, nedokáže změnit šílený pád do neštěstí. (Stvoření temnoty)


Můžu jenom hádat, že v jeho šílenství je metoda. (Spratek)


Na bohy mám jen tento názor: Jsou zcela lhostejní k mému utrpení. Lovci kostí


Napadlo ji, zda dar osvícení - objev významu existence člověka - nabízí i něco jiného než děsivý pocit marnosti. Právě nevědomí si najdou důvod a drží se ho, protože v něm je iluze významu. Víra, král, královna či císař, pomsta..., to všechno jsou bašty hlupáků.


Nedávejme jména padlým, protože ti stáli na našem místě a stojí tam stále po celý náš život. Ať má smrt není slavná, kéž zemřu zapomenutý a beze jména. Ať se neříká, že jsem byl mezi mrtvými, kteří obviňují živé. [Kalous, Dům mrtvých, 422]


Nejlepší plány fungují uvnitř jiných plánů a jen pořádný úskok je ten pravý. Nejtěžší je zatajit, co se chystá. Měsíční zahrady


Nejlepší život je ten, jehož si bohové nevšimnou. Měsíční zahrady


Nejsnazší věcí na světě je zlomit muži srdce.


Nejsnažší věc na světě je zlomit muži srdce. Měsíční zahrady


Největší tajemství je to, které nikdy nezhořkne s věkem. Měsíční zahrady


Nekromant na cvičení moc nebyl, přesto zůstával štíhlý a mrštný, dokonce byl ve velmi dobré kondici, když musel bojovat při oněch vzácných příležitostech, kdy nezabrala kouzla, podlost, klam či bodnutí do zad. (Zdraví mrtví)


Některé věci přesahují život jednoho člověka, a možná existuje spravedlnost vně lidské mysli, mimo hladové oči bohů a bohyň, zářivá, čistá a konečná. Měsíční zahrady