Stephen Chbosky citáty

americká, 1970

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Citáty (105)

„Je to jako dívat se na studenty a přemýšlet, kdo z nich má ten den zlomené srdce, a jak při tom zvládnou tři písemky a k tomu ještě referát o knize. A přemýšlet, kdo jim to srdce zlomil. A proč. Zvlášť když je mi jasné, že kdyby chodili na jinou školu, zlomil by jim nejspíš srdce někdo jiný, tak proč si to brát tak osobně? - Charlie; Ten, kdo stojí v koutě (str. 144)“

„Je to jako když jsi blázen do nějaké dívky a vidíš pár, jak se drží za ruce, a přeješ jim to štěstí. A jindy zas vidíš ten samý pár a přivádí tě to k vzteku. A chceš akorát, abys jim vždycky jenom přál štěstí, protože víš, že když jim ho budeš přát, tak to znamená, že jsi taky šťastný. - Charlie; Ten, kdo stojí v koutě (str. 99)“

„Je to něco, jako když se díváš sám na sebe do zrcadla a vyslovíš svoje jméno. A pak nastane okamžik, kdy nic z toho nevypadá skutečně. - Charlie; Ten, kdo stojí v koutě (str. 78)“

„Je to zvláštní,protože někdy,když čtu knihu tak myslím,že jsem postava v té knize.“

„Je v pořádku, že něco cítíš. A že jsi při tom tím, kým jsi.“

„Jenomže někdy se lidé uchylují do světa vlastních myšlenek, aby se nemuseli zapojit do skutečného života. - Bill; Ten, kdo stojí v koutě (str. 31)“

„Jo, řekl jsem, i když jsem to úplně nechápal. Ale chápal jsem to dost na to, abych mohl říct jo, a nemusel při tom lhát. - Charlie; Ten, kdo stojí v koutě (str. 30)“

„Každej se nemůže vymlouvat, že to má těžký, a i kdyby měl, stejně ho to neomlouvá. (Ten, kdo stojí v koutě)“

„Každej se nemůže vymlouvat, že to má těžký, Charlie, a i kdyby měl, stejně ho to neomlouvá. - táta Charlieho; Ten, kdo stojí v koutě (str. 34)“

„Každý přijímá takovou lásku, jakou si podle svého názoru zaslouží.“

„Když jsem jel domů, přemýšlel jsem o slově "výjimečný". A došlo mi, že poslední člověk, který mi ho řekl, byla teta Helen. Byl jsem moc vděčný, že jsem ho znova slyšel. Protože mám dojem, že všichni občas zapomínáme. A myslím, že každý je svým způsobem výjimečný. Fakt si to myslím. (Ten, kdo stojí v koutě)“

„Když mě má někdo rád, chci, aby mě měl rád takovou, jaká jsem, ne jaká si myslí, že jsem. - Sam; Ten, kdo stojí v koutě (str. 201)“

„Kladl jsem Mary Elizabeth otázky a nechal jsem ji celou dobu mluvit. (...) Ona se mě za celou dobu zeptala akorát na to, jestli nechci pusu na dobrou noc. (...) Řekla, že to byl skvělý večer. Taky řekla, že jsem ten nejcitlivější kluk, jakého kdy potkala, což nechápu, protože jsem dělal akorát to, že jsem ji nepřerušoval. (...) Taky pořád mluvila o té kazetě Billie Holidayové, kterou mi koupila. Kdybych někomu dal kazetu, tak proto, aby z ní měl radost, a ne proto, aby už napořád věděl, že jsem mu ji dal. (Ten, kdo stojí v koutě)“

„Ležel jsem v posteli a snažil jsem se přijít na to, proč se někdy vzbudíš a můžeš zase usnout a jindy to nejde.“

„Ležel jsem v posteli a snažil jsem se přijít na to, proč se někdy vzbudíš a můžeš zase usnout a jindy to nejde. - Charlie; Ten, kdo stojí v koutě (str. 157)“

„Mám dojem, že se snažím říct, že tohle všechno mi přijde důvěrně známé. Ale není to známé mně. Prostě vím, že někdo jiný už to zažil. Tu chvíli, kdy je venku klid a vidíš, jak se věci hýbou, a ty to nechceš a všichni spí. A všechny ty knížky, co jsi četl, už četli jiní lidé. A všechny písničky, které jsi měl rád, už poslouchali jiní lidé. A holka, která se ti líbí, už se líbila jiným lidem. A víš, že když se podíváš na všechny tyhle chvíle, kdy jsi byl šťastný, můžeš se cítit skvěle, protože vytváříš jednotu.“

„Měl bys jí spíš pochválit šaty, protože to, jak se oblékla, je její volba, zatímco obličej si nevybrala. - Sam; Ten, kdo stojí v koutě (str. 115)“

„Měl jsem chuť se smát. Nebo se možná rozčílit. Nebo prostě pokrčit rameny nad tím, jak jsou všichni divní, a já zvlášť. - Charlie; Ten, kdo stojí v koutě (str.156)“

„Měl jsem chuť se začít smát. Nebo se možná rozčílit. Nebo jen pokrčit rameny nad tím, jak jsou všichni divný, a já zvlášť...“

„Miluju svoji mámu. A tentokrát jsem jí i řekl, že ji miluju. A ona mi řekla, že mě taky miluje. A věci byly zas na chvilku v pořádku. - Charlie; Ten, kdo stojí v koutě (str. 82)“

„Možná je dobré vnímat věci v nějakém kontextu, ale někdy je myslím ten jediný kontext v tom, že jsme fakt tady. - Charlie; Ten, kdo stojí v koutě (str. 211)“

„Možná je smutné, že už jsou to jen vzpomínky. A možná to smutné není. - Charlie; Ten, kdo stojí v koutě (str. 24)“

„Můžeme třeba sedět a divit se a jeden kvůli druhému se cítit mizerně. Vyčítat spoustě lidí to, co udělali nebo neudělali nebo to, co nevěděli. Prostě vždycky se najde někdo, komu budeš mít co vyčítat. (Ten, kdo stojí v koutě)“

„Myslím, že člověk by si neměl tolik dělat z toho, kolik váží, jakou má postavu a jestli mu sedne účes, ale když se to povede, je to prima. (Ten, kdo stojí v koutě)“

„Myslím, že člověk by si neměl tolik dělat z toho, kolik váží, jakou má postavu a jestli mu sedne účes, ale když se to povede, je to prima. Fakt že jo. - Charlie; Ten, kdo stojí v koutě (str. 72)“

„Někdy se dívám ven, jak padá sníh, a říkám si, že spousta lidí už musela ten sníh vidět. Zrovna jako si říkám, že spousta lidí už četla ty knihy. A poslouchala ty písničky. Rád bych věděl, jak se dnes cítí. - Charlie; Ten, kdo stojí v koutě (str.98)“

„Někdy se lidé uchylují do světa vlastních myšlenek, aby se nemuseli zapojit do skutečného života.“

„Nemůže to být jako předtím. A já jsem ještě nebyl připravený říct sbohem. - Charlie; Ten, kdo stojí v koutě (str. 144)“

„Nemůžeš prostě sedět a jenom se dívat, jak ostatní žijou, a myslet si, že to je láska. To prostě nejde. Taky musíš něco dělat. - Sam; Ten, kdo stojí v koutě (str. 200)“

„Nepokoušej se prosím zjistit, o koho jde, protože to bys pak mohl přijít i na to, kdo jsem já, a já fakt nechci, abys to věděl. Prostě jenom potřebuju vědět, že tam někde je někdo, kdo mi bude naslouchat a rozumět.“