Simon Kernick citáty

britská, 1966

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Citáty (20)

„Dělal jistou práci pro jisté lidi, kteří znají jiné jisté lidi, kteří dělají jistou práci pro mě. Nikdy jsem se však s nimi nepotkal, když byl ještě naživu a tudíž nemám zájem, mít s ním něco společného, když je mrtvý. (Den, kdy je dobré zemřít)“

„Dělal jsem mu věci, za které se stydím, protože to byly věci, které mě snížily a stáhly mě skoro až na jeho prohnilou, špinavou úroveň. Ignoroval jsem jeho výkřiky i prosby o slitování. Ignoroval jsem krev, která mi stříkala na šaty. Ignoroval jsem hnus, který mi obracel žaludek a který narůstal, jak jsem stupňoval nátlak. Ignoroval jsem všechno, kromě úkolu přinutit ho mluvit. Protože jsem až příliš dobře věděl, že jak stíny mé minulosti, tak stíny jeho minulosti by mi nikdy odpustily, kdybych ho k tomu nepřinutil. (Den, kdy je dobré zemřít)“

„Hříchy minulosti změnit nemůžete. Můžete jenom pracovat na tom, abyste omezili hříchy budoucí. A můžete se pokusit své skutky odčinit, aby bylo na světě zase o něco lépe. (Záležitosti kolem umírání)“

„Jedna věc, kterou jsem se v průběhu let naučil, je ta, že k odpovědím se člověk nedostane tím, že položí pár veledůležitých otázek. Člověk se musí ptát na spoustu otázek úplně nepodstatných. Právě to je jediný způsob, jak se dá neznámá skládačka nakonec sestavit dohromady. (Den, kdy je dobré zemřít)“

„Jedna z věcí, které mě dováděly k šílenství, kdy jsem ještě dělal poldu, byla, že jsem věděl, že lupové mají vždycky navrch. Nestačilo je jenom dopadnout, ale museli jsme taky sehnat spoustu důkazů, abychom mohli ten případ i náležitě podepřít – i když jsem zatraceně dobře věděli, že těm lumpům ta vina sedí. Jenže pěkně často, a zvlášť když v tom ten kriminálník uměl dobře chodit, se ta obrovská kupa potřebných důkazů nedala vůbec opatřit a náš podezřelej si dál vykračoval na svobodě. (Den, kdy je dobré zemřít)“

„Lidí jako on jsem už před ním potkal spoustu. Chlápků, co jsou pevně přesvědčení, že všechno znají, všechno vědí, a že se vyznají natolik, že dokážou vycítit problém na míli daleko. Jenže každý má nějakou slabost. Jde jen o to, vědět kde hledat. (Den, kdy je dobré zemřít)“

„Měl jsem pocit, že ho instinkty nabádají ke krajní opatrnosti, ale zároveň by o tom potřeboval mluvit sněkým, koho zná. Zločinci rádi vyprávějí o svých zločinech, zpravidla ovšem pro ně není příliš užitečné, když to skutečně udělají – a tak mají tendenci to ze sebe vysypat tehdy, když se ocitnou ve společnosti dalších zločinců. (Den, kdy je dobré zemřít)“

„Mohla to být láska a mohla to být nenávist. Nebylo možné říct s určitostí, který z těch citů to byl. Když však o tom přemýšlím dnes, myslím, že tam byly oba. (Den, kdy je dobré zemřít)“

„Myslím, že nemáte žádnou představu o tom, jaké to je, hrát každý den svého života divadlo a vědět, že stačí jediná chyba a lidé, pro které pracujete, zjistí, kdo skutečně jste. A to znamená konec. Jste mrtvý! (Neúprosný)“

„Na několik příštích let se mi pěkně zpomalil kariérní postup. Jak se zdá, zločin se vyplácí jedině tehdy, když jste pachatel. (Záležitosti kolem umírání)“

„Nejsem krutý člověk a jsem opravdu přesvědčený, že mám silný smysl pro spravedlnost. Ale zároveň v sobě tajím pomstychtivé myšlenky vůči těm, kdo mi ublížili. (Neúprosný)“

„Nepochybuji vůbec o tom, že si to ten parchant zasloužil. Jak jsem řekl, tak to je, ale to je můj osobní názor. Není to oficiální stanovisko. (Neúprosný)“

„Obhájci a policajti jdou málokdy dobře dohromady. Zvlášť když člověk uváží, že ti první se v jednom kuse pokoušejí zhatit věci těm druhým a vydělat na procesu daleko víc peněz. (Den, kdy je dobré zemřít)“

„Pak už je jenom jedna alternativa – nechat uniknout pachatele, kteří mají na svědomí zločiny tak odporné, že přesahují lidské chápání. A to je alternativa, která se prostě vymyká zdravému rozumu. (Den, kdy je dobré zemřít)“

„Po celý život jsem si uchovával jeden tvrdý povahový rys. Schopnost uzavřít se před utrpěním druhých a nedopustit, aby proniklo až ke mně. Člověk, který dělá policistu ve zločinem prolezlých ulicích Londýna nebo žije na Filipínách a vede tam živnost, se bez toho asi neobjede. Stejně tak to potřebuje, když za peníze zabijí lidi. (Den, kdy je dobré zemřít)“

„Pro disputaci o etice vraždy nejsem ta nejlepší osoba, protože nedokážu mít pochopení pro jiná stanoviska. Koneckonců, dělám to, co dělám; a dělal jsem to předtím, protože mi v té době moje instinkty říkaly, že to dělat mám. To není ospravedlnění, ale přinejmenším důvod. A někteří lidé nemají ani jedno, ani druhé. (Den, kdy je dobré zemřít)“

„Řekl bych, že jsem vždycky tušil, že některé momenty mého dvojího života časem vyjdou najevo. (Den, kdy je dobré zemřít)“

„Říká se, že jeden člověk nemůže mít právo být současně soudcem, porotou a vykonavatelem. Někteří to říkali i mě. (Den, kdy je dobré zemřít)“

„V tomto bodě debaty bych si asi dřív nasadil pomyslnou policejní čapku a snažil by se přesvědčit sebe i své posluchače, že pachatelé nakonec spravedlivému potrestání neujdou... (Záležitosti kolem umírání)“

„Začali mě ujišťovat, že jestli je nechám tak, jak jsou, nic nepodniknou. Jenže tak moc nepohybliví zas nebyli, a ani nebylo tak pravděpodobné, že by své slovo dodrželi. Takže jsem ještě chvíli hledal.... (Den, kdy je dobré zemřít)“