Koupit knihy

Roald Dahl

britská, 1916 - 1990


Nahrávám...

Přidat citát

Citáty (10)

„,, Buď hodná až tady nebudu,a nikdy nezapomínej že je těžší být vdovou nežli manželkou.Nepij koktejly.Neutrácej.Nekuř.Necpi se sladkostmi.Nemaluj se.Nekupuj si televizi.V létě mi pravidelně odpleveluj skalku a záhon růží.A abych nezapomněl: teď když už nebudu používat telefon,bude myslím nejrozumnější,když ho dáš odpojit.'' (Příběhy nečekaných konců)“

„“It doesn't matter who you are or what you look like, so long as somebody loves you.” - Roald Dahl, The Witches“

„„Ať si kdo chce co chce říká, je – pokud se dětí týká – jedno platné poučení: televize pro ně není. Skoro v každé domácnosti krade dětem všechny ctnosti a vrací jich sotva půlku. Dětem lezou oči z důlků! A děti dřepí a zírají a zírají a dřepí, potom chodí jako slepí a jako opilce je otupí ty televizní sirupy. Já vím! Nechají vás na pokoji a po oknech nešplhají, žádné bitky s polštáři, večeře se uvaří i nádobí umyjete. Ale teď se zamyslete – (neberte to jako výtku) – co se stane tomu dítku? Mozek mu změkne jako sýr! Oslepne jako netopýr! Myšlenky zmrznou! Co bude umět? Přestane myslet – bude jen čumět! ‚Ach,’ říkáte, ‚dejme tomu, ale když JI dáme z domu, jak rozptýlíme svého drahouška? Tohle mi pošeptejte do ouška!’ Na to vám odvětím otázkou hned a lehce: ‚Co kdyby na svět nepřišel ten JEJÍ vynálezce?!’ Na to jste nemysleli? Nemáte zdání? Co vám odpovím, dámy a páni: ‚Děti by ČETLY! Četly a četly! Četly by znovu, kdyby se spletly.’ Tolik úžasných vyprávění, při nichž se tají dech... A tak se vás znovu ptáme: ‚Nač doma mít ten lačný přijímač, co děti jí, děti tráví, dokavad je neotráví? Proč místo něj bez vší slávy knihovničku nepostavit?!’“

„A teď račte vstoupit! Ale buďte opatrná, milá dítka. Neztrácejte hlavu! Nejančete! Zachovejte naprostý klid! (Karlík a továrna na čokoládu)“

„I když je zkažená a nic dobrého neumí, nemohla zkazit sama sebe, to se rozumí!“

„Když člověk píše o sobě, musí se snažit o maximální pravdomluvnost.“ — Velké myší spiknutí

„Miláčku,“ ozvala se konečně babička, „jseš si jistý, že ti to nebude vadit? Teda zůstat po zbytek života myší?“ „Vůbec mi to nevadí,“ ujistil jsem ji. „Nevadí, kdo jseš nebo jak vypadáš, když tě má někdo rád. (Čarodějnice)“

„Nevím sice, kdo jste, panáčku, ale hrozně jste mě potěšil.“

„Those who don't believe in magic will never find it.“

„Vítám tě má drahá Veruko! Strašně mě těší! Máš ty ale zajímavé jméno. Vždycky jsem si myslel, že Veruka je taková ošklivá bradavice, která se někdy udělá na chodidle! (Wonka, Karlík a továrna na čokoládu)“