Nick Hornby citáty

britská, 1957

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Citáty (9)

„A konečně je tato kniha o tom, co to je být fanouškem… Její podrobnosti se sice vztahují výlučně ke mně, ale doufám, že rozezní citlivou strunu v každém, kdo někdy zjistil, že se uprostřed všedního dne nebo v kině či při rozhovoru jeho myšlenky zatoulávají k deset nebo patnáct nebo pětadvacet let staré ráně levičkou bez přípravy, která skončila přesně v pravém vinglu. (Fotbalová horečka)“

„Arsenal zkrátka není jako Nottingham Forest nebo West Ham, ba ani jako Liverpool, není to klub, jenž by fandům jiných mužstev vnukal lásku či obdiv; my se o radost s nikým nedělíme. (Fotbalová horečka)“

„Co se mě týče, jsem především fanoušek Arsenalu a až teprve pak fanoušek fotbalu. (Fotbalová horečka)“

„Fotbalová mužstva mají nebývalé nadání vymýšlet si různé způsoby, jak způsobí smutek svým příznivcům. Vedou ve Wembley a pak zápas zahodí, dostanou se do čela ligové tabulky a pak jako když utne, jeden týden porazí Liverpool a druhý to projedou se Scunthorpe, v půli sezony vás svedou k naději, že míří k postupu výš, ale pak se vydají opačným směrem… a vždycky, když si myslíte, že předem počítáte s tím nejhorším, přijdou s něčím novým. (Fotbalová horečka)“

„Kromě fotbalu nikdy na ničem nezáleží. (Fotbalová horečka)“

„Láska je stejně nedemokratická jako peníze.“

„Nevybavuje se mi nic jiného, po čem bych prahl dvě desetiletí (a po čem jiném se vůbec rozumně dá tak dlouho prahnout?), a zrovna tak si nedokážu vzpomenout na nic jiného, po čem bych toužil jako kluk i jako dospělý muž. Buďte proto prosím shovívaví k lidem, kteří sportovní zážitky popisují jako nejlepší okamžiky svých životů. Nechybí nám představivost, ani jsme nevedli tak smutné a pusté životy; vězí to zkrátka jen v tom, že skutečný život je bledší a nudnější a je v něm méně možností, že nečekaně přijde delirium radosti. (Fotbalová horečka)“

„Pořád jsem jedním z nejoddanějších fandů Arsenalu, pořád chodím na všechny domácí zápasy a pořád prožívám totéž nadšení a chmury jako vždycky, ale chápu už, že oni mají naprosto oddělenou totožnost a jejich úspěchy a selhání nijak neovlivňují ty moje. Ten večer jsem přestal být maniakem Arsenalu a znovu jsem se naučil být fanouškem; pořád potrhlým a pořád nebezpečně posedlým, nicméně jen fanouškem. (Fotbalová horečka)“

„Zahodili jsme vyhraný zápas, to věděli všichni, fandové i hráči, já jsem se díval, jak se hráči Manchesteru za pomezní čárou na protější straně váleji jeden po druhém a v hlavě mi nezbyl než děsivý pocit, který jsem měl už jako dítě. Že nenávidím Arsenal, že ten klub je břemeno, které už nechci tahat na hřbetě, ale které přesto nikdy, nikdy nebudu s to shodit. (Fotbalová horečka)“