Miroslav Horníček citáty

česká, 1918 - 2003

Citáty (106)

Hlavní silou je způsob autorova vyprávění. Mám rád autory, kteří mne učí svému způsobu vidění, metodě svého zraku. Díky jim vidíme jakoby dalšíma očima, dalším zrakem, a to nás obohacuje.


Hledíme jeden na druhého jako na rivala a občas taky jako na blba...V tomto případě, pak poklepeme na své čelo, abychom tomu druhému dali najevo, že v pořádku to není pod čelem jeho


Humor je dar, který nám byl dán a který nelze vrátit.“


Humor je vážná věc.


I mezi knihami jsou škubánky a humři.“


Já se probouzím na jevišti. Lidé, kteří přijdou do šatny před představením, mají chuť po špičkách odejít a lístky vrátit. Před nimi sedí zmučený stařec... Bouchne gong, já vejdu na scénu a jsem živý.“


Je divák, jenž se dívá a jiný - který vidí. Poznám to na očích. Právě tak posluchač, jeden poslouchá, druhý slyší.“


Je těžké být debilem, protože konkurence je veliká.


K zadržení času je vždycky třeba dvou. Pokud jsou spolu, mají to, co bylo.


Každý má svůj zrak a svá slova. Každý vnímá jinak ulici, film, les, člověka, všechno.“


Každý vynikající výkon je poučný.


Kde lidské bolesti a dokonce lidská utrpení jsou doma, vládne humor.“


Když láska prochází žaludkem, kde asi končí?


Klukovství není spojeno s s léty. Nemusí končit v určitém věku či po jistých zkušenostech. Klukovství je schopnost. Je to dar. Může být pašováno životem až do pozdních let, nemusí nás opustit, pokud je neopustíme sami, pokud je nezradíme, pokud se za ně nezačneme stydět - před svým okolím či sami před sebou.


Knihy mají své osudy a své životy. A hynou nezájmem čtenářů. Nikdo by nevyslovil pochybnosti o Odysseji, ale jen málokdo ji ještě čte. Jestliže ještě nezahynula nezájmem čtenářů, je to zásluhou několika jedinců, kteří ji nesou dějinami, ve svých statečných srdcích a moudrých hlavách. Čeká! Čekám, až se mé srdce stane natolik statečným a moje hlava natolik moudrá, abych ji otevřel i já.


Knihy nás mění, polepšují a vylepšují, pokud jsme polepšení schopni a pokud o ně stojíme.


Kolena mohou slábnout - a slábnou - ala sranda musí bejt!


Komično není v pitvoření, nýbrž v moudrosti. Komik tvoří z pevného názoru na život.


Kos zpívá, květ voní, potok šumí. Poslechneme si, přičichneme si, víme své. Barvy nás potěší a jejich nesourodá sousedství nás nepobuřují. Všechno je na svém místě, bereme to jako dílo přírody a těšíme se tím nebo nad tím dokonce žasneme. Anebo to shledáváme tak samozřejmým, že to ignorujeme.“


Láska k divadlu začíná tím, že do něj přijdeme včas.


Ležel v chladné vodě a vyměňoval pneumatiku. Byl pokryt blátem a bylo mu k pláči... My to čteme vleže a v teple svého domova.


Lidé si matou vážné a vážené. A nevážné považují za znevažování. Leč pravý opak je pravdou. Ti, na které dopadne laskavý paprsek humoru jsou polidštěni a povýšeni - aspoň v očích a v srdcích těch, kdo povýšení a polidštění chápou jako vnitřní proces a ne jako služební postup.“


Lidé smysl pro humor buď mají, nebo nemají. Tak jako mají, či nemají hudební sluch.


Mám rád ženy drobných postav. Malá žena nás činí většími o to, oč je sama menší. Ale nejde tady jen o měřítka fyzická. Malá žena z nás činí rytíře, což je pocit sice původu feudálního, ale únosný i pro muže pokrokové.


Manželství je úsilí a čin. Či řada drobných skutků, chcete-li. Anebo nehod, neshod, jejich řešení a trpělivosti.


Mlčet je možno z nedostatku myšlenek i z jejich zralosti; mlčí ten kdo ví.


Moudrost nepřichází vždy s věkem. Někdy věk přichází sám.


Muž, který vás nechce, a kterého si chcete vzít, přestože si vás nezaslouží, si rozhodně zaslouží, abyste si ho vzala.


Může anarchista sám sobě poručit? Může, ale nesmí se poslechnout.


Můžeme odhadnout mnohé, ale nemůžeme odhadnout nic z myšlení a konání ženy.