Ludvík Mühlstein citáty

česká, 1932 - 2019

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Citáty (1)

„Zvykli jsme si za léta našich putování jihočeskou krajinou uctívat křehkou živou krásu ptáků, čtvernohé zvěře, stromů i květin. Víme, jak hořce chutnala naše zastavení nad uhynulými srnci, jak skličovaly nálezy studených hromádek peří, v něž se proměnili nedávno ještě čilí zvědaví ptáci. Znepokojovali jsme se nad poházenými, povadlými květy natrhaných bledulí, neubránili jsme se zklamání nad nešetrně polámanými větvemi stromů. Rmoutili jsme se nad střepy, žiletkami, oprýskanými děravými hrnci a plechovkami, vysypanými do průzračných, dokonce pstruhových vod. Člověk našeho století si neváží prostředí v němž přišel na svět. V uniformitě a jednotvárnosti přeplněných sídlišť zapomíná v každodenním shonu na krajinu, která ho obklopuje a její příroda mu zlhostejněla. Nedovedl zabránit jedovatým postřikům, pod nimiž zmírala leckterá barevná květina, přestali se líhnout pestří motýli, mizeli ptáci. Neuměl zastavit nesmyslné kácení alejí stromů, jimiž se kraj chlubil a v nichž hostil mnohdy vzácné druhy ptactva. Nedokázal předejít znečištění potoků, řek, jezer a moří, kde stovky ryb hynuly ve vypuštěných odpadech z továren a průmyslových podniků. Nenašel vztah k přírodě, která ho zrodila a když tohle všecko si zásluhou výstrah a varování vědců začal uvědomovat, zdálo se být příliš pozdě. Některá zvířata nedožijí jedenadvacátého století, jiná navždy mizí z krajinných zákoutí, která obývala. Když ne naše děti, tedy určitě naši vnuci a pravnuci nám v budoucnu vyčtou trestuhodnou netečnost k prostředí v němž budou vyrůstat, ochuzeni o poznání přírodních krás, jež už i v našem století kvapem ubývají.“