Lin Rina citáty

německá, 1987

Citáty (91)

Jak já se mohla domnívat, že mám byť jen sebemenší ponětí o literatuře tohoto světa? Kroniky prachu


Jakmile jsem uviděla knihy, ustoupilo do pozadí vlastně úplně všechno. Radostné chvění v mém nitru zastřelo dokonce i strach z toho, co mě čeká. Kroniky prachu


Jako bych se na svět najednou dívala z nějakého jiného úhlu. Z úhlu, kde knihy ustupují do pozadí a pan Reed nabývá na významu. Kroniky prachu


Je docela možné, že můj náhled na věc není tak docela objektivní, jelikož zastávám názor, že jste nádherná v každé životní situaci. Kroniky prachu


Jediné, co zbývá a co mi je, přiznávám, trochu záhadou, je láska. Četla jsem o ní, hltala květnaté prožitky a příběhy tlukoucích srdcí v básních a povídkách, a stejně jsem jí nerozuměla. Jak jen je možné, že může člověk najít jiného člověka, který je jeho spřízněnou duší? Na této planetě přece žijí milióny lidí. Jak velká asi může být pravděpodobnost, že někdo potká právě tu osobu, která je pro něj předurčena? Kroniky prachu


Jen hloupí lidé se řídí hloupými pravidly! Kroniky prachu


Jsem Animant Crumbová, dcera svého otce, poslušná anglikánka, tvrdě pracující asistentka vedoucího knihovny, děvče s logickým myšlením a nepřístupným srdcem. A cítila jsem se dobře taková, jaká jsem. Kroniky prachu


Jsem vůbec schopná dokázat, aby se do mě nějaký muž zamiloval? Kroniky prachu


Kde vězí déšť, bouře a vítr, když je člověk potřebuje? Kroniky prachu


Kde vězí déšť, bouře a vítr, když je člověk potřebuje? - Animant Kroniky prachu


Kdybych bývala věděla, jaké to je být zamilovaná, tak bych si nikdy nepřála, abych to sama jednou zažila. Kroniky prachu


Když muž dobře vede, tak je skoro nemožné, aby žena špatně tancovala... Kroniky prachu


Kéž by byl život jen kniha. Knížku může člověk otevřít jednoduše na poslední stránce a podívat se, jak to skončí - jestli se všechno zhroutí, nebo se to přece jen nakonec zase spraví. Co bych jen dala za to, abych znala konec svého příběhu. Abych věděla, co teď bude následovat.


Kniha za knihou, stránky, slova, ve vzduchu vůně papíru a prachu, a mně bylo v tu ránu jasné, že se do tohoto místa zamiluju. Kroniky prachu


Lidé prostě dělají hrozné věci, ale nemá to nic společného s jejich náboženským zaměřením, ale pouze s tím, že jsou to prostě lidé. Kroniky prachu


LILLIAN: To říká jen proto, že netuší, co je to láska... ANIMANT: O lásce jsem četla. LILLIAN: Drahoušku... Někdy nestačí o něčem jen číst. Kroniky prachu


Má zvědavost je jako divoké zvíře, které přechází ve svém výběhu tam a zase zpátky a nedočkavě čeká, až ho přijdu nakrmit. Kufr z nebe


Měl dlouhé prsty, jako stvořené pro obracení stránek, ale při důkladném pohledu člověk spatřil, že jsou jeho dlaně velké jako dlaně dělníka. Kroniky prachu


Měla by ses vidět. Jako by se tvoje oči proměnily v hvězdy. Učaroval ti, Ani! Ať to zkoušíš popřít, jak chceš, je zjevné, že tě to k němu přitahuje... Kroniky prachu


Mohla bych sedět doma ve svém starém křesle a zabývat se myšlenkami brilantních myslitelů. Mé životní lásky se mnou přece už jsou a já si užívám každého okamžiku s nimi. Po jejich boku řeším kriminální případy pomocí techniky porovnávání otisků prstů. Dobývám města tak, že postavím dřevěného koně a schovám se v jeho útrobách. Sleduju literární diskurzy a historická převyprávění, studuju člověka, jeho mysl i duši. Absolvovala jsem cestu kolem světa za osmdesát dní, naučila se, jak se staví letadla, složila melodii, vyvolala válku. Kroniky prachu


Moje hrdost je silná, silnější než strach nebo pohodlnost, silnější než hněv i nešťastná láska. Kroniky prachu


Moje matka by i nenáviděla. A to byl důvod navíc, proč se mi líbila Kroniky prachu


Moje srdce se rozbušilo, v nitru mi začalo šimrat a kolem páteře mi projela teplá vlna, když jsem se podívala do jeho tmavých očí, které mi vyprávěly o valčíku, o jeho ruce na mých zádech a o blízkosti našich těl, když jsme se pohybovali po taneční ploše. Kroniky prachu


Můj sklon k logice a moje paličatost mě držely při zemi, dál mi tvrdily, že mám všechno pod kontrolou, jenže já se prostě bezhlavě zamilovala do svého nadřízeného, nehorázně jsem za ním slídila, abych přišla na kloub jeho dobře střeženým tajemstvím, mé vlastní city mi přerůstaly před hlavu a já si přála, aby mi někdo jednoduše řekl, že to, co teď právě prožívám, je naprosto normální a může se to stát každému. Kroniky prachu


Ne každý si může dovolit postavit na první místo ideály. Kroniky prachu


Nedokázala jsem se dívat jinam a při pohledu, který na mě upřel, se celá moje pracně vybudovaná sebejistota jednoduše zhroutila. Můj tep se zrychlil, krev se mi hrnula do uší, žaludek se mi mihotal a srdce stálo v plamenech. A z jedné chvíle na druhou jsem věděla, jaké to je být zamilovaná. Kroniky prachu


Někdy nestačí o něčem jen číst. Kroniky prachu


Některým pocitům člověk logikou na kobylku nepřijde. Kroniky prachu


Nesnáším, když si ze mě někdo utahuje kvůli knížkám, které jsem přečetla. Kroniky prachu


O plese se v knížkách, které obvykle čtu, moc nepíše, a ještě nikomu se nepodařilo mi skutečnost přiblížit tak dobře, jako to teď dělají moje smysly. Kroniky prachu