Leigh Bardugo citáty

americká, 1975

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Citáty (218)

„Můj duch s těmi vašimi nebude mít nic společného.“

„Musí jí říct...co vlastně? Že je krásná a statečná a že si ji nezaslouží. Protože je zvrácený, nepoctivý, špatný, ale není ještě tak zlomený, aby se nedokázal dát dohromady, a byl mužem pro ni. Že aniž by chtěl, začal na ni spoléhat a hledat ji, protože ji potřebuje u sebe. Musí jí přece poděkovat za ten nový klobouk. - Kaz, str. 334“ — Šest vran

„Musíš být rozhodná. Musíš vědět, kam jdeš, dřív než tam vyrazíš. - otec Inej, str. 120“ — Šest vran

„Musíš vědět kam jdeš, dřív než tam vyrazíš. - sulijské rčení, Šest vran“

„My se strachu nevyhýbáme, řekl jí tenkrát. Přivítáme ho jako nečekaného návštěvníka a posloucháme, co nám chce říct. Když se dostaví strach, něco je na spadnutí. - otec Inej, str. 52“ — Prohnilé město

„Myslíš si, že svět je tak báječné místo, že stojí za to ho zachraňovat? - Myslím. - Baghra a Alina, str. 227“ — Bouře a vzdor

„Na světě je spousta věcí, kterých se vůbec nemusíš bát, stačí, když otevřeš oči. - Matthias, str. 386“ — Prohnilé město

„Naděje je stejně zrádná jako voda. Vždycky si někudy najde cestu. - Ana Kuya, str. 272“ — Zkáza a naděje

„Nehádej se. Nikdy se neospravedlňuj. Na urážky odpovídej úsměvem. - Nikolaj, str. 168“ — Bouře a vzdor

„Nechovám se k tobě o nic hůř, než jak se k tobě bude chovat svět. - Van Eck, str. 170“ — Prohnilé město

„Nechtěj cihly, když máš před sebou hromadu kamenů. Pracuj s tím, co máš. - Nikolaj, str. 169“ — Bouře a vzdor

„Nejjistější způsob,jak někoho rozzuřit,je říct mu,aby se uklidnil. ( Griša - Bouře a vzdor )“

„Nejsem zvyklá, že mě někdo chce zabít. - Opravdu? Já už si toho ani nevšímám. - Alina a Temnyj, str. 71“ — Světlo a stíny

„Někdo holt miluje drama, utrousila Nina. No řekni mi, kdo si obleče bílou, když jde bojovat s nožem. - Nina, str. 250“ — Prohnilé město

„Někdy je prostě jednodušší následovat. - Alina, str. 185“ — Bouře a vzdor

„Někdy to nejlepší, co může člověk udělat, je prostě čekat. Když nemá rád člověk bouřku, musí počkat, až přejde - ne se do ní hnát. Vždycky jde najít způsob, jak zůstat v suchu. - Kaz, str. 152“ — Prohnilé město

„Neměl jsem tě políbit, jenže jsem to chtěl udělat hrozně dlouho. Bylo to lepší než zmrzlina. Bylo to lepší než knihy.“

„Neměla by ses bratříčkovat s vránami, řekl jí tenkrát. - Proč ne? chtěla vědět. - Zvedl hlavu od psacího stolu, aby jí odpověděl, ale ať už jí chtěl na to tenkrát říct cokoliv, vykouřilo se mu to z hlavy. Slunce zase jednou vyšlo nad mraky a Inej nastavovala tvář jeho hřejivým paprskům. Oči měla zavřené a husté, temně černé řasy se jí na víčkách chvěly. Vítr přicházející od přístavu jí nadzvedával tmavé vlasy a Kaz byl na kratičkou chvilku znovu chlapec, který vůbec nepochybuje, že svět je kouzelný. - Proč ne? dožadovala se odpovědi se stále zavřenýma očima. - Plácl první věc, která mu přišla na jazyk. Jsou neurvalé. - To ty taky, Kazi. Zasmála se; kdyby mohl, zakonzervoval by si ten smích do láhve a v noci se s ním tajně opájel. Vyděsilo ho to. - Kaz a Inej, str. 333“ — Šest vran

„Není nic špatného na tom, být ještěrka. Pokud se ovšem nenarodíš jako jestřáb. (Griša - Světlo a stíny)“

„Nevinnost. Nevinnost je luxus a Inej nevěřila, že její svatí ji od ní vyžadují. - Inej, str. 365“ — Prohnilé město

„Nic nemá větší moc než víra a žádná armáda nebude silnější než ta, která jí bude poháněna. - Aparátus (Griša - Zkáza a naděje)“

„Nic nemá větší moc než víra a žádná armáda nebude silnější než ta, která jí bude poháněna. - Aparátus, str. 52“ — Zkáza a naděje

„Ničeho nelituji, uvědomila si najednou. Rozhodla se raději žít svobodně jako zabiják, než tiše zemřít jako otrok, a toho nedokázala litovat. - Inej, str. 367“ — Prohnilé město

„Noční obloha byla jako černý samet posetý drahokamy. - Alina, str. 94“ — Bouře a vzdor

„Obchoduji s informacemi, Geelsi, s informacemi o tom, co lidé dělají, když si myslí, že se nikdo nedívá. Stud má větší cenu, než jakou kdy budou mít peníze. - Kaz Brekker, str. 36“ — Šest vran

„Oči zůstaly tmavé a divné, avšak temné jako půlnoční stezka, která může vést na nějaké úchvatné místo, zvláštní jako zvuk neznámého jazyka. - Když voda zpívá oheň; str. 232“ — Trnitá řeč

„Osud má s každým své plány. - A někdy je osudu zapotřebí trochu pomoct. - Inej a Kaz, str. 381“ — Prohnilé město

„Pak se usmála, oči měla červené a tváře zaprášené. Pro tenhle úsměv by snad umřel, jen aby ho mohl znovu vidět. - Kaz, str. 381“ — Prohnilé město

„Pořád jsme jen šli a šli a nemohli se zaměstnat ničím jiným než vlastními myšlenkami, přitom v mé mysli nebylo žádné místo, kam bych se mohla bezpečně uchýlit. Minulost byla plná hrůz a budoucnost ve mně probouzela úzkostnou paniku. - Alina, str. 235“ — Zkáza a naděje

„Posaďte se. Nevím, jak vy, ale pro mě jsou věci mnohem pochopitelnější, když můžu sedět. Asi to souvisí s krevním oběhem nebo tak něco. Ještě lepší je samozřejmě ležet, ovšem tak daleko spolu zatím nejsme. - Nikolaj, str. 135“ — Bouře a vzdor