Leigh Bardugo citáty

americká, 1975

Citáty (218)

Díky studu si mastím kapsy penězi, díky studu se Barrel hemží blázny, co si přeochotně nasazují masky, aby dostali, co chtějí, a nikdo na to nepřišel. Dokážeme snést různou bolest. Ale stud sežere člověka zaživa. - Kaz, str. 228 Prohnilé město


Dokážeme snést různou bolest. Ale stud sežere člověka zaživa. - Kaz, str. 228 Prohnilé město


Důvěra byl přepych, který jsem si nemohla dovolit. - Alina, str. 22 Zkáza a naděje


Existuje něco mnohem mocnějšího než vojsko. Může to svrhnout krále, a dokonce Temnyje. Víš, co to je? ... Víra. - Aparátus, str. 146 Světlo a stíny


Hezky jednu věc podruhé. Soustřeď se vždycky jen na jednu věc. - Wylan, str. 178 Prohnilé město


Hodíme se do gala a umřeme jako hrdinové. Zkáza a naděje


Hodně kluků ti bude nosit kytky. Ale jednoho dne potkáš chlapce, který se naučí znát, jakou květinu máš nejraději, jakou písničku máš nejraději, která sladkost je tvá nejoblíbenější. A pak nebude záležet na tom, jestli bude třeba chudý a nebude ti to všechno moct dát, protože si dal práci poznat tě lépe než kdokoliv jiný. Jenom takový chlapec si získá tvé srdce. - otec Inej, str. 120-121 Šest vran


Chceš znát tajemství opravdové lásky? Mám přítele, který s oblibou říká, že ženy milují květiny. Moc rád flirtuje, ale nikdy si nenašel ženu. Víš proč? Protože ženy možná milují květiny, ale jenom jedna žena na světě miluje vůni gardénií v babím létě, protože jí připomínají dvorek u babičky. Jenom jediná žena miluje snítky jabloní v modrém hrnku. Jenom jediná žena miluje podléšky. - otec Inej, str. 120 Šest vran


Chci tě bez brnění, Kazi Brekkere. Nebo tě nechci vůbec. - Inej, str. 358 Šest vran


Chci tě bez brnění, Kazi Brekkere. Nebo tě nechci vůbec. - Šest vran


Chtěla jsem běžet za ním, odvolat, co jsem řekla, žadonit, aby zůstal, jenže já za ním běhala celý život. A tak jsem jen tiše stála a nechala ho jít. - Alina, str. 206 Světlo a stíny


Chtění, to je to, proč lidé ráno vstávají. Dává jim to něco, o čem můžou v noci snít. - Krysí král, Princ vojáček; str. 167-168 Trnitá řeč


Chutnal po letním horku a zralých hruškách z vévodovy zahrady. - Alina, str. 179 Bouře a vzdor


I když mu svět nic nedluží, stejně od něj člověk něco chce. - Inej, str. 366 Prohnilé město


Inej připadalo, jako by se z nich s Kazem stala dvojčata, vojáci, kteří pochodovali stále vpřed a před ostatními skrývali bolest a zranění. - Inej, str. 219 Šest vran


Já jsem světlonoška.Tma bude,až řeknu. ( Griša- Zkáza a naděje )


Jak si mohla myslet, že se svět změnil? Byla blázen. Svět se skládá ze zázraků, nečekaných zemětřesení, bouří, jež se zničehonic objeví a změní tvar kontinentů. Ten kluk vedle ní. Ta budoucnost před ní. Všechno je možné. - Inej, str. 418 Prohnilé město


Jako by ji mohl naučit jako nový jazyk nebo ji nastudovat jako trasu. Políbil ji, jako by byla píseň a on byl rozhodnutý poslechnout si každý její tón. Líbal ji stejně, jako dělal všechno ostatní - vážně.


Jdi pořád dopředu, a když spadneš, zase se zvedni. A až nebudeš moct, nech nás, abychom tě nesli. - Mal, str. 249 Zkáza a naděje


Jdi pořád dopředu,a když spadneš,zase se zvedni.A až nebudeš moct ,nech nás,abychom tě nesli. ( Griša-Zkáza a naděje )


Je milý ve chvílích, kdy by mohl být krutý. - Alina, str. 123 Zkáza a naděje


Je to hrozný pocit, co? Vědět, že tě má někdo v hrsti? Prohnilé město


Jednoho dne potkáš chlapce, který se naučí znát, jakou květinu máš nejraději, jakou písničku máš nejraději, která sladkost je tvá nejoblíbenější. A pak nebude záležet na tom, jestli bude třeba chudý a nebude ti to všechno moct dát, protože si dal práci poznat tě lépe než kdokoliv jiný. Jenom takový chlapec si získá tvé srdce.


Jeho hlas zněl ledabyle, když se však jeho rty dotkly mých, v jeho polibku nebyla žádná lehkost. Chutnal po letním horku a zralých hruškách z vévodovy zahrady. V divoké lačnosti jeho úst jsem cítila naléhavost, nezvyklý náboj chtění, z něhož na mě přeskakovaly žhavé jiskry a spalovaly mě neklidem po celém těle. Vytáhla jsem se na špičky, ovinula mu ruce kolem krku a cítila, jak se celé mé tělo rozpouští v jeho, Měl sílu vojáka - cítila jsem ji v tvrdých svalech na jeho pažích i ve stisku jeho prstů, když se jimi zabořil do hedvábí tam, kde končí záda, a přitáhl si mě k sobě. Ve způsobu, jímž se mě zmocňoval, bylo takřka cosi zoufalého, jako by se ke mně nemohl dostat dost blízko. - Alina, str. 179-180 Bouře a vzdor


Jen prostě vím, že nejde žít bez bolesti - ať je tvůj život dlouhý, nebo krátký. Lidi tě zkrátka zklamou. Zraní tě a ty zase způsobíš bolest jim. - Mal, str. 249 Zkáza a naděje


Jenom se uklidni. ... Ech, nejjistější způsob, jak někoho rozzuřit, je říct mu, aby se uklidnil. - Nikolaj, str. 169 Bouře a vzdor


Jenomže naděje roste jako voda chycená hrází, stoupá výš a výš a neznamená to nic, dokud nedojde k potopě. - Když voda zpívá oheň; str. 218 Trnitá řeč


Jenže já si nebyla jistá, jestli chci být rozumná. - Alina, str. 201 Světlo a stíny


Jesper chtěl Nině říct, že člověk může něco milovat, i když vidí, že to má chyby. Aspoň doufal, že je to pravda, protože jinak by byl odepsaný. - Jesper, str. 306 Prohnilé město


Jestli neexistuje léčba a jestli ten tvor v tobě je víc než jen prokletí, které po sobě nechal Temnyj, pokud se snaží tvým prostřednictvím najít cestu zptky na tento svět. Proženu ti kulku mozkem, než bych to dopustila, Nikolaji. Má krutá Zojo, sám bych ti tu zbraň nabil. (Zoja a Nikolai) Zjizvený král