Kathleen Glasgow citáty

americká, 1969

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Citáty (22)

„Buďte nekompromisně, optimisticky a kurevsky andělští.“

„Bylo nebylo, jednoho dne se potkal ožrala s alkoholičkou a zplodili sračku: mě. Narodila jsem se se zlomeným srdcem.“

„Charlie Davisová našla svůj hlas, svou útěchu v malování. Já zase ve psaní. A co vy? Víte, kde je váš hlas? Najděte jej a přestaňte si ubližovat.“

„I barvy mohou vyprávět příběhy, jen trochu jiné než ty, na které jsme zvyklí.“

„I jedno jediné laskavé slovo zmůže opravdu hodně.“

„Jaké to je být zjizvenou dívkou, protože už jen být dívkou je těžké?“

„Každý kousek mé kůže zpívá. Přibliž k ní svou tvář. Uslyšíš příběhy.“

„Když chceš, můžeš svůj život změnit.“

„Les není vždy tak tichý, jak si všichni myslí.“

„Lidi by o nás měli vědět. O dívkách, které si svou bolest zapisují do vlastního těla.“

„Lidi mají spousty tajemství. Nikdy nejsou takoví, jací se na první pohled zdají.“

„Mám pocit, že hořím. Sálám dnem i nocí. Musím a chci tu pálivou temnotu ze sebe vyříznout.“

„Myslím, že se to jednou stane každému z nás..., bude to něco tak zásadního, že nás to roztrhá na kousky. A pak je potřeba se zastavit. A posbírat se dohromady. Zabere nám to spoustu času a možná zjistíme, že se musíme složit v jiné, lepší podobě. V takové podobě, ve které jsme si sami jistí, že všechny dílky perfektně sedí a my se už tak nikdy nerozbijeme.“

„Na světě je obrovské množství lidí, kteří se už nikdy nevrátí.“

„Někdy musíš za sebou nechat určité věci, aby ses mohla posunout kupředu.“

„Neměli bychom se bát toho, co nevidíme, ale toho, co je zrovna před námi.“

„Právě začal první den zbytku tvého života.“

„Řezání je pomyslným plotem, který si vystavíme okolo svého těla, abychom udržely ostatní lidi od sebe co nejdál, a přitom toužíme po tom, aby se nás někdo dotýkal.“

„Řezu se, protože se tak vyrovnávám sama se sebou. Ano, to je ten pravý důvod. Svět se stává oceánem, který mě omývá, šumí tak silně, až mě zcela ohluší, jeho voda topí mé srdce, začínám panikařit Potřebuju tu paniku vypustit, potřebuju si ublížit mnohem více, než mi dokáže ublížit tenhle svět, až pak jsem spokojená. Už bude dobře.“ — Dívka na kusy

„Záleželo pouze na mě, jak moc budou tuto noc zářit.“

„Život dává, život bere a vždycky se zase objeví něco nového, je to jako vlny na moři. A my v těch vlnách plaveme. Někdy jsi dole, někdy nahoře, pak znovu dole a jindy se jenom tak necháváš unášet. LaLa“ — Jak se spřátelit s temnotou

„Život dívky je ten nejhorší na světě. Narodí se, krvácí a nakonec shoří.“