Joseph Roth citáty

rakouská, 1894 - 1939

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Citáty (17)

„...je sporné, jestli rozumný svět je nyní konečně, poté co byly zavedeny rasové zákony mezi blázny, schopen rozpoznat míru šílenství, jež podporuje objektivitou a povzbuzuje zásadou, která každému velí, aby za nic na světě nezametal před prahem cizího blázince… (Filiálka pekla na zemi)“

„(…) Musíme si přiznat, že naší jedinou zbraní je slovo. Je to mocná, nebezpečná, a dokonce magická zbraň, není ale ani ostrá, ani přímá. (…) Je to ale oprávněná víra v zázrak. Protože na počátku bylo slovo – ne fráze. (Filiálka pekla na zemi)“

„Bylo by příliš laciné a také příliš smutné, kdybych v takovémhle případě chtěl jásat nad svou instinktivní předvídavostí. Nicméně vážnost této chvíle velí neúprosně kritizovat nejen jalové pisálky, nýbrž rovněž stejně jalové čtenáře, kteří jsou strženi každou zaručeně pravou árijskou plavovlasostí. (Filiálka pekla na zemi)“

„Hlas pravdy je tichý, hlas lži hlasitý. Lež si je tak málo jista sama sebou, že se musí mocně řvát; jako by chtěla sama sebe přehlušit. (Filiálka pekla na zemi)“

„Hrůz mě známých je mnoho, a početní jsou rovněž další lidé, kteří o nich vědí. Ale vědět! Kdo by o tom chtěl vědět? Svět otupěl a ohluchl a stal se nedůvěřivým vůči těm, kteří říkají pravdu, a důvěřivým vůči těm, kteří říkají lež. Vím, že píšu na poušti – a že všichni do pouště voláme!... (Filiálka pekla na zemi)“

„Chtěl bych umět hovořit jazyky andělskými, abych objasnil, že se v této době hovoří statisíci ďábelskými jazyky ze statisíců rádií, že vůdcové lidu štěkají, ministři mňoukají, diplomaté kejhají, spisovatelé chrápou a že ze sta žijících lidí bez postavení si sotva padesát dokáže porozumět. (Filiálka pekla na zemi)“

„Je nutno upřít dnešnímu Německu, tedy třetí říši, stejnou důstojnost, jakou se smějí honosit všechny evropské národy. Neboť ze všech evropských zemí a národů jedině Německo hlásá své údajné právo na zvláštní poslání. Je nutno Německo izolovat: potom bude vytvořena evropská solidarita. Dnes existuje jen jeden nepřítel evropské solidarity: tímto nepřítelem je ,,třetí říše“. Tímto nepřítelem je Německo.“

„Kdysi měly hrůzy světa substanci, jak se mi zdá. Zuřivec byl krutý, vrah krvežíznivý, hanebník prolhaný, travič prohnaný, svůdce lstivý. Pojmy krutost, krvežíznivost, prolhanost, prohnanost, lstivost byly přímo vzorové, příkladné, jestli se to dá o neřestech říci. Kdyby nebylo působení dnešních tyranů tak hmatatelné, člověk by byl skoro v pokušení jejich strašlivosti tak docela nevěřit. (Filiálka pekla na zemi)“

„My, ubozí němečtí psi, budeme muset mlčet a nebudeme v žádném případě moci zaštěkat, ve chvíli, když se naši staří němečtí pánové hrozivě blíží k hostitelské zemi, kterou jsme chtěli střežit. Inkoust byl prolit právě tak marně jako krev. Smiřme se s tím, že svět, pro který jsme kdysi zamýšleli psát, ohluchl a zhloupl a že už v něm nemáme skoro nic co pohledávat – možná vůbec nic. (Filiálka pekla na zemi)“

„Nejsem už s to psát články, u nichž se musím obávat, že by mohly prozradit stupeň pesimismu, který – jakkoli je v souladu s pravdou – není vhodné dávat najevo. Neexistuje u mne – abych použil výraz z naší branže - ,,téma“, jež by mi dovolilo zakončit ten článek oním minimem důvěry, kterou vyjádření v časopisu samozřejmě potřebuje. (Filiálka pekla na zemi)“

„Není mým úkolem zde rozebírat, z jakých nám nezbadatelných důvodů jsou ze všech národů Evropy právě Němci zatraceni k tomu, aby se znepokojivou precizností pěstovali, a dokonce reprezentovali věci ďábelské. Spokojím se s konstatováním, které mi může dovolit pouze má víra tam, kde vědění musí skončit. Všemohoucí musel očividně zatratit určité oblasti tohoto světa, aby dodávaly děsivou elitu pro síly pekelné. (Filiálka pekla na zemi)“

„Nic nenasvědčuje tomu, že by diktátoři přestali halit svět do hávu svého míru; že by ti, kteří jsou oprávněni, ale ne vyvoleni rozhodovat o našem osudu, byli chytřejší a prozíravější než já a ty a onen čtenář novin tamhle v rohu kavárny. Nic nenasvědčuje tomu, že dětinská důvěra, kterou poskytujeme slovům, rozhodnutím, úsilí a plánování toho či onoho státního, nalezne třeba jen špetku oprávnění. (Filiálka pekla na zemi)“

„Odkud přijdou vichry, jejichž jsme obětí? Kam nás v novém roce zavanou? - Ach! Je těžké psát věty, na jejichž konci je otazník. A nejdůležitější rada, kterou lze čtenáři udělit, je: nechť důvěřuje bezvýhradně pouze větám tázacím! - (Filiálka pekla na zemi)“

„Ohrožený a terorizovaný svět si musí uvědomit, že vpád frajtra Hitlera do evropské civilizace neznamená jen začátek nové kapitoly na poli antisemitismu: chyba lávky! Co žháři říkají, je pravda, ale v jiném smyslu; tahle třetí říše je začátek konce! (Filiálka pekla na zemi)“

„Sedmi evropským mudrcům nevyprávím nic nového. K sedmdesáti milionům těch ostatních mluvím nadarmo. Co zmůže mé slovo proti dělům, tlampačům, vrahům, pošetilým ministrům, bezradným diplomatům a hloupým žurnalistům, kteří vnímají beztak zmatené hlasy tohoto babylonského světa skrze norimberských trychtýř? (Filiálka pekla na zemi)“

„Vím, zatímco usilujeme říci pravdu na obyčejném papíru, je tam na druhé straně připraven tlampač pro lháře, krátké vlny spěchají roznášet jeho zmatení, jeho barbarství, jeho násilnický blud do světa, a pokrok se stává ještě pokrokovějším, výlučně proto, aby byl včas na místě, když jej Zlý potřebuje. Přesto mluvíme, přesto píšeme. Neboť víme, že poctivá řeč nezaniká. Naše víra je silná, protože se nebojí skepse. Naopak: skepse ji posiluje. Také na konci bude pravé Slovo, tak silné, jako bylo na počátku. (Filiálka pekla na zemi)“

„Začarovaný kruh lži, který kreslí zločinci kolem svých zločinů, ochromuje slovo a spisovatele, kteří jsou jeho služebníky. Povinnost, kterou člověku uložila neúprosná Milost, přesto velí vytrvat do posledního okamžiku, tj. do poslední kapky inkoustu, doslova se chopit slova, slova ohroženého ochrnutím. Člověk se v dnešních dnech musí omlouvat, když píše… a musí psát dál… Člověk musí psát, právě tehdy, když už nevěří, že by mohl tištěným slovem něco zlepšit. Pro optimisty je možná lehké psát. Pro skeptiky, abychom neřekli pro zoufalce, je to těžké, a proto by jejich slovo mělo být závažnější. (Filiálka pekla na zemi)“