Jim Morrison citáty

americká, 1943 - 1971

Citáty (27)

Ahoj, milujem ťa...


Death makes angels of us all and gives us wings where we had shoulders smooth a raven´s claws... Smrt anděly z nás činí hladké jak drápky havraní Křídla nám dá místo ramen a čas říci stěží amen...


Drogy jdou sázka s rozumem.


Je to něco jako hazard. V noci vyjdeš ven, abys pil, a nevíš, kde příští den skončíš. Může to dopadnout dobře nebo to může být katastrofa. Je to jako hod kostkou.


Jsou věci známé, a věci neznámé, a mezi nimi jsou dveře.


Každý den je projížďkou dějinami.


Kde je tvá vůle být podivný?


Lidé se bojí smrti ještě víc než bolesti. Je divné, že se bojí smrti. Život bolí mnohem víc než smrt. V okamžiku smrti je bolest u konce. Jo, myslím, že je to přítel.


Mezi dětstvím, jinošstvím, dospíváním a mužným věkem (dospělostí) mají ležet ostré hranice zkoušek, smrti, činů, obřadů, příběhů, písní a soudů.


Muž na dvorku hrabe listí do kup, do hromad, pak se opře o hrábě & listí zapálí. Ta vůně naplní les Děti skončí s hrou & nasají dým, jenž se za pár roků změní v nostalgii


My jsme se bavili, policajti se bavili, děti se bavili. Byl to takovej podivuhodnej trojúhelník.


Myslím si o sebe, že som inteligentná, citlivá bytosť s dušou klauna, kvôli ktorej vždy všetko v najdôležitejšej chvíli pokazím.


Myslím, že v umění, ale hlavně ve filmech se lidé snaží potvrdit svou vlastní existenci.


Násilí se bojíme méně než svých vlastních pocitů. Osobní, soukromá, osamělá bolest je děsivější, než ta, kterou může způsobit kdokoliv jiný.


Nenávist je velmi podceňovaný cit.


Nikdo nerozluštil bytí; kdo si myslí, že je zná, ať udělá krok vpřed


Nikdo to tu nepřežije


People are taught that pain is evil and dangerous. How can they deal with love if they’re afraid to feel? Pain is meant to wake us up. People try to hide their pain. But they’re wrong. Pain is something to carry, like a radio. You feel your strength in the experience of pain. It’s all in how you carry it. That’s what matters.


Pokud si má poezie klade za cíl něčeho dosáhnout, pak oprostit lidi od omezených zvyků, jak vidí a cítí.


Poslouchej, skutečná poezie nic neříká, jen zaškrtává možnosti. Otevírá všechny dveře. Můžeš projít jakýmikoliv, které ti vyhovují.


Priateľ je ten, kto ti nechá absolútnu slobodu, aby si mohol byť sám sebou.


Skutečná poezie nic neříká - jen vybírá jednotlivé možnosti. A otevírá všechny dveře. Můžete si vybrat ty, které vám nejlépe vyhovují.


To je to, co skutečná láska znamená - nechat člověka být tím, čím skutečně je. Většina lidí vás miluje za to, kým předstíráte, že jste. Aby si udržel svou lásku, pořád předstíráš - hraješ. Zamiluješ si své předstírání. Pravdou je, že jsme zavřeni v obraze, ve hře - a je smutné, že lidé si na svůj obraz zvyknou, rostou připoutaní k jejich masce. Milují své řetězy. Zapomínají na to, kdo skutečně jsou. A pokud se jim to pokusíte připomenout, nenávidí vás za to, mají pocit, že se snažíte ukrást jejich nejcennější majetek.


Věřím v dlouhé, prodloužené pomatení smyslů, aby se mohlo dosáhnout neznámého.


Vlastně si nevzpomínám, jak jsem se narodil; muselo se to stát při jednom z mých zatmění vědomí.


Zajímají mě takové věci jako vzpoura, zmatek, chaos - hlavně činnosti, u kterých se zdá, že nemají žádný smysl. Zdá se mi, že je to cesta ke svobodě... Spíš, než abych začal od vnitřku, začnu od vnějšku a dosáhnu duševního prostřednictvím fyzického.


Ze života se nikdo nedostane živý.