Jan Zahradníček citáty

česká, 1905 - 1960

Citáty (8)

...dokud neuděláme v sobě to slavné prázdno, aby vstoupiti mohl bratr náš.


...Nebyli studení a nebyli horcí odporná příchuť vlažnosti nutila Boží Ústa s hněvem je vyplivovat do stále větší opuštěnosti ... (Znamení moci)


"Mám pocit, že svými verši něco pokleslého zdvíhám, něco sehnutého napřimuji, něco rozděleného spojuji, něco ohroženého chráním a něco zarmouceného utěšuji." Skrytá tvář české literatury


"Poezie sama nemá v sobě svého cíle a své mety. Je to jistě dcera královská, svobodná ve všem svém počínání, která se nedá zjímat, nedá se uvěznit, nedá se spoutat provazy norem a předpisů. Ba je svobodná i ve vězení, v poutech, i na mučidlech, ale k čemu by byla její svoboda, kdyby nesloužila, k čemu by byla její síla, kdyby nechránila, a k čemu by byla její krása, kdyby svou záři nevrhala i na šerednost neobludnější. Poezie tedy slouží, ale vědoma si svého původu neslouží a nebude nikdy sloužit ničemu nízkému, ničemu omezenému a ničemu dílčímu, bude sloužit jenom tomu, co je nad ní, co je větší a obsáhlejší a nesmírnější než ona sama, a to je ŽIVOT, život celý, život se všemi rejstříky svých varhan." Skrytá tvář české literatury


Ale kdykoliv jsem se k nim přiblížil / jejich obličeje byly zakryté dálkou / neboť pro mrtvé byl jsem příliš mnoho živ / a pro živé byl jsem příliš mrtev Pokušení smrti


Ale proč z rána úmyslně oči rozbíjím si? / Proč v popelavém úsvitě tolik se podobám své smrti? / Proč nechci se dát ničím utěšiti / a nejvíc miluji to co mne sklíčuje a drtí? Pokušení smrti


Rozesmutňující mne citoslovce vůní / a každým nervem svého původu zde vzpomínaje / popoháněn sdílností a příliš ostýchavý / k pocitu smutna a prázdna tvořím si krásné jinotaje Pokušení smrti


Tu z místa kam jsem nikdy nevkročil jak z některého souhvězdí nebo jak ze záhrobí / zřím celý svůj život tak najednou a divně osvětlen / až se podivuji až se podivuji / a na tvář upadám sám před sebou jsa hrůzou naplněn Pokušení smrti